Archiv roku 2009 1. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Přes Volovské vrchy (8.08)

Přes Volovské vrchy (8.08)

Na přechodu Volovských vrchů jsme se shodli bez problémů a nakonec nás vyrazilo vlakem z Č. Budějovic devět. Dost na to, aby se nám dařilo početní převahou zaplašit všechnu dravou zvěř v okolí naší hřebenové cesty. Tedy kromě jedné výjimky.
Pokračovat ve čtení...

Na špičkách Dolomit

Na špičkách Dolomit

Někdo jezdí na dovolenou k moři, někdo na Lipno a někdo si nejraději odpočine vysokohorskou turistikou. Já se hlásím k té poslední skupince, a tak se každý rok těším na týdenní pobyt v Alpách. V roce 2007 jsme byli s prachatickými turisty v Dolomitech.
Pokračovat ve čtení...

Zbudovská, nebo-li Svobodná Blata

Zbudovská, nebo-li Svobodná Blata

To volavky bílé objevily pro sebe tento tichý, opuštěný kus země, kde každoroční záplavy mění jeho tvář v lidem nepřívětivou a nepřístupnou. Dnes ještě odráží selská stavení své baroko v rybnících a tůních rozesetých všude kolem v nebývalém množství a Mlhy na Blatech Karla Klostermanna dávají vzpomenout na staré časy a těžký život zdejších lidí. Projdeme se po podmáčených lukách kolem Soudného potoka a zavzpomínáme na dobu, kdy Jakub Kubata dal svou hlavu za Blata...
Pokračovat ve čtení...

Od Tater do Ráje (7.05)

Od Tater do Ráje (7.05)

Pár fotek z Vysokých a Belianských Tater, a ze Slovenského Ráje.
Pokračovat ve čtení...

Zlato Píseckých hor

Zlato Píseckých hor

Je to taková malá Šumava v samém středu jižních Čech. Pokud ji navštívíte ve správnou dobu, odmění se vám bohatě zlatem. Pestrost krajiny je neskutečná a dělá z těchto hor velmi příjemný cíl putování. Tím cílem může být Malý a Velký Mehelník, chata Živec, anebo Jarník se svojí vzdušnou rozhlednou.
Pokračovat ve čtení...

Malá Fatra (8.05)

Malá Fatra (8.05)

Z penzionu ve Štefanové se daly podnikat túry nejen na hřebeny, ale i malebnými, úzkými soutěskami. A právě ty byly pro mne tím největším překvapením.
Pokračovat ve čtení...

Něco tak abstraktního jako je padesát ...

Něco tak abstraktního jako je padesát ...

Co je realita a co jen sen? Kde zůstaly všechny naše šlápoty? Kdo jsem já a kdo jsi ty? Esence geniality ...
Pokračovat ve čtení...

Zápisky z cest   I. (Pirin...)

Zápisky z cest I. (Pirin...)

Tyto poznámky zaznamenávají zážitky z turistických podniků proměnlivé skupinky lidí za období od roku 1988 do současnosti. Pokud budou pro někoho inspirací, je to jen dobře. Pokud ne, nechť poslouží jako oživění pamětí těch, kteří se jich zúčastnili. (Mirek – autor)
Pokračovat ve čtení...

Kamenec – od pramenů Lužnice

Kamenec – od pramenů Lužnice

Ten klid nenajdete jen tak někde. To Novohradské hory, stále ještě prosty turistů a řítících se horských kol, vám ho nabízí. Proč jej tedy na výkend nepřijmout?
Pokračovat ve čtení...

Walliské Alpy - krásná švýcarská část Alp

Walliské Alpy - krásná švýcarská část Alp

Věřím, že každému z vás něco říká jedna z nejznámějších hor Evropy, která se jmenuje Matterhorn. Tu jsem měl možnost vidět na vlastní oči minulý rok o letních prázdninách, kdy jsme vyrazili na týden do Walliský Alp, po skupině Mont Blancu asi nejvyhledávanější oblasti Alp.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.