Archiv roku 2010 1. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Javorník, Kašperk a Sedlo - stezkami starých Keltů

Javorník, Kašperk a Sedlo - stezkami starých Keltů

Strávit několik dnů v lesích Kašperskohorska a přespat u rozhledny na Javorníku a na keltském hradišti Sedlo, je samo o sobě dost zábavné. Na těchto kultovních místech, se vám mohou zdát všelijaké sny. To když si "ustelete" přímo v obětišti druidů. A pokud k tomu ještě přidáte prohlídku hradu Kašperk a Kašperských Hor, nebo Sušice můžete si být jisti nezapomenutelnými zážitky.
Pokračovat ve čtení...

Kaňonem Křemelné

Kaňonem Křemelné

Koho prvního napadlo jít od Čeňkovy pily proti proudu bystré řeky Křemelné, to už si nevzpomínám. Jisté ale je, že se pronikání zakázaným územím podél této řeky směrem ke Stodůleckému mostu a dále, stalo naší oblíbenou zábavou. Adrenalin nám zvedalo především zjištění, že se nacházíme v hlídaném vojenském výcvikovém prostoru :-). Ani dnes nevede kaňonem žádná značená cesta a tak divočina, tolik připomínající kanadskou, může být jen vaše...
Pokračovat ve čtení...

Julské Alpy I.

Julské Alpy I.

Triglavski Narodni Park ve Slovinsku byl naším turistickým cílem koncem letošních prázdnin. Konkrétně jsme zamířili do Bovce k čisťounké modrozelené řece Soča. Ta vytváří neskutečná zákoutí i hluboké kaňony a je považována za jednu z nejkrásnějších řek Evropy. Kulisu jí tvoří bílé vápencové hory tyčící se až do nebes. Ty geologicky patří k soustavě Jižních vápencových Alp a jsou tvořeny Mezozoickými mořskými usazeninami. Základním stavebním kamenem je triasový vápenec s výraznou vertikální modelací. Naše terénní šestidenní začala krupobitím při prvním treku a skončila dech beroucím vedrem a oslňujícím sluncem při posledním. Vydejme se tedy po stopách, které jsme v u nás tak populárních Julkách zanechali.
Pokračovat ve čtení...

Liechtensteinklamm

Liechtensteinklamm

Liechtensteinklamm je jedna z hojně navštěvovaných alpských soutěsek. Za vznik tohoto krásného místa vděčíme řece Großarler Ache, která se zakousává do skály už tisíce let.
Pokračovat ve čtení...

Dolomiti Superski

Dolomiti Superski

Může i lyže zanechat šlápoty? Zajisté. Takové pěkné křivky oblouků na sjezdovce (nebo v prašanu) lesknoucí se v zimní slunci jsou krásnou památkou na divokou jízdu po strmém svahu Alp. A když člověk vzhlédne od zářezů lyží, oslní ho třpyt vzdálených vysokých štítů, bílých tlustou peřinou sněhu, jíž se snaží prorazit četné skalní ostrohy.
Pokračovat ve čtení...

Hoslovický vodní mlýn a šumavské výhledy

Hoslovický vodní mlýn a šumavské výhledy

František Harant by se asi zbláznil, kdyby viděl u svého mlýna, kde trávil klidný život poustevníka, taková procesí. Ale možná se na to dívá odněkud shora a usmívá se. Vždyť právě díky němu se vodní mlýn u Hoslovického potoka zachoval ve své původní celistvosti a kráse.
Pokračovat ve čtení...

Českosaské Švýcarsko, kraj pískovcových skal

Českosaské Švýcarsko, kraj pískovcových skal

Projít si atraktivní Národní park České Švýcarsko jsem měl v úmyslu již pěkných pár let. Letos se mi konečně podařilo přemluvit i parťáky, a tak nic nebránilo v cestě na sever. Jen to počasí jsme si mohli vybrat lépe. Ale větru dešti neporučíš... Území v České republice nejnovějšího a v pořadí čtvrtého Národního parku České Švýcarsko je součástí širší oblasti Labských pískovců, nazývané již po dvě staletí Českým a Saským Švýcarskem.
Pokračovat ve čtení...

Splnění dětského snu aneb návštěva novozélandského Milford Sound

Splnění dětského snu aneb návštěva novozélandského Milford Sound

Uvolněte se a představte si, jak od parkoviště, kde jste zanechali své auto, stoupáte po turistické stezce mírně do kopce. Všude kolem vás jsou jen stromy a keře, obalené hustým mechem, a kamkoliv se podíváte, vidíte jen a jen zeleň. Je téměř 100% vlhkost a něco ke dvaceti stupňům, příjemně se vám dýchá a v dálce již slyšíte avizovaný vodopád a jen čekáte, kdy se vám naskytne dechberoucí pohled na tu masu vody padající ze skály dolů jen pouhý kousek od místa kde stojíte. Plni očekávání šlapete krok co krok kupředu, když najednou se strhne taková průtrž mračen, že vám nezbývá nic jiného, než se otočit a jít zpět. Viditelnost je jen pár metrů, takže z vodopádu byste stejně již nic neviděli. Vítejte na jednom z nejhezčích míst Nového Zélandu. V Milford sound.
Pokračovat ve čtení...

Lomec u Vodňan

Lomec u Vodňan

Ve čtvrtek 20. května 2010 se konala exkurze na Lomec, či zdrobněle nazývaný Lomeček, kde jsme měli ozdravnou procházku, jak fyzickou, tak nakonec i psychickou :-).
Pokračovat ve čtení...

Zlatou stezkou na hrad Hus

Zlatou stezkou na hrad Hus

Akce naplánovaná jako nedělní výlet po cestách-necestách kolem Blanice se vydařila. Po předešlém bouřlivém dni se nad námi obloha slitovala a žádné problémy nebyly. A navíc pominulo neskutečné vedro červencových dnů a nocí.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.