Archiv roku 2012 4. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Helfenburk a hřeben Mlaky

Helfenburk a hřeben Mlaky

Hrad Helfenburk, skrytý v hlouby lesů, je častým cílem výletníků. Jeho dvě zpřístupněné věže nabízí skvělé výhledy k Šumavě a dohlédnout lze i k Novohradským horám, Brdům a dalším vrchům a hřebenům jižních Čech. 
Stejně jako Helfenburk přitahuje pozornost i skalnatý hřeben polesí Mlaka, kdy zde můžete pohodlnou stezkou obejít vrch Duškovec. Variant se díky mnoha lesním cestám nabízí hned několik.
Pokračovat ve čtení...

Schwarzenberský kanál a Plešné jezero v zimním hávu

Schwarzenberský kanál a Plešné jezero v zimním hávu

Další oblastí Šumavy, kam se dnes již můžete vydat na běžky bez obav, že nebude projeta strojově stopa, je i okolí Nové Pece. Atraktivní krajina je stále více oblíbena i v zimním období. Najdete zde lehké tratě s jen malým převýšením v okolí Schwarzenberského kanálu i náročnější terén v oblasti Smrčiny a Plešného jezera. Naplánovat si díky železnici lze také přejezdy, např. Nová Pec-Nové Údolí.
Pokračovat ve čtení...

Börszöny - kopce nad Dunajem

Börszöny - kopce nad Dunajem

Kdesi na webech jsem si přečetl něčí povídání o maďarských kopcích nad Dunajem. Kdysi, před více než dvaceti lety, jsme pod nimi jezdili vlakem za muzikou do Budapešti a někteří i dál do rumunských a bulharských hor. Netušíc, jaké kopce to jsou.
Sehnat jakekoliv turistické mapy je dost velký problém. když už se nejaké na webech najdou jsou jen maďarsky a jsou více či méně jednobarevné a bez vzdáleností. 
Ale zač by staly naše školy, že? Ani tyhle "maličkosti" mně neodradili se do kopců a údolí Börszöny vypravit.
Pokračovat ve čtení...

Fulseck, Dorfgastein - Salzbursko

Fulseck, Dorfgastein - Salzbursko

Výlet kolem relaxačního jezera Spiegelsee se zastávkou na salaši Wengeralm jsme absolvovali letos podruhé, tak moc se nám toto místo líbí.
Pokračovat ve čtení...

USA - den první a druhý

USA - den první a druhý

Již jako malý kluk jsem si přál se podívat do této země, země dobyvatelů, indiánů, zlatokopů a dalších, které jsem znal pouze z knih a westernových filmů. Vždycky jsem si to přál, ale nikdy jsem ani nedoufal, že by se to mohlo uskutečnit. Důvodů bylo několik. Nepatřil jsem do kategorie těch, kdo za hluboké totality mohl někam cestovat, později to byly finanční důvody.
Občas jsem se podíval na nějaký western s tím, že to bude jediný způsob, jak obdivovat přírodní krásy této nádherné země.
A pak jsem v nabídce fy OEHLING, s.r.o. našel nabídku na tuto bezesporu zajímavou akci - fototrip po národních parcích amerického jihozápadu. Řekl jsem si - to by mohlo být ono, ale bohužel to přichází pozdě. U vědomí svých zdravotních problémů jsem byl prostě přesvědčen, že tato náročná cesta je pro mě nezvládnutelná.
A v tuto chvíli vstupuje do hry moje manželka. Nenápadně, ale vytrvale mě přesvědčovala o tom, jak to v pohodě zvládneme. A nakonec se ukázalo, že, jako obvykle, měla pravdu.
Její zásluhou jsme tedy viděli kus této nádherné země, spali v podmínkách, jaké jsme nezažívali ani v dobách , kdy jsme silami přímo oplývali. Zkrátka - dovolená snů.
Pokračovat ve čtení...

Veselé Vánoce a šťastný nový rok 2013

Veselé Vánoce a šťastný nový rok 2013

Drazí přátelé, naši čtenáři,
rádi bychom vám popřáli krásné a klidné Vánoce a v novém roce 2013 ať se vám mimořádně daří! A samozřejmě ať máte na svých cestách lepší počasí než my na této fotografii. :)
Pokračovat ve čtení...

Přes Soumarské rašeliniště na Stožeckou kapli a trek kolem vrchu Pomezný

Přes Soumarské rašeliniště na Stožeckou kapli a trek kolem vrchu Pomezný

Začít den, kdy padají teplotní rekordy, pochodem přes plochu rozpálené rašeliny jistě není ten nejlepší nápad. V případě nové naučné stezky Soumarské rašeliniště jsme ale museli udělat výjimku. Z rozhledny jsme si tak předem prohlédli Stožeckou horu, která za svým vrcholem skrývá krásnou Stožeckou kapli.
Další den pak zbyl na průzkum nové turistické značky z Kunžvartského sedla k německé hranici a na nahlédnutí do horní části údolí říčky Řasnice.
Pokračovat ve čtení...

USA - den třináctý, čtrnáctý a patnáctý

USA - den třináctý, čtrnáctý a patnáctý

Těm čtenářům, které jsem k smrti neunudil předchozími díly seriálu o putování po národních parcích jihozápadu USA, předkládám díl poslední. Tentokrát je třídenní, z toho první dva dny jsou ještě z krásné a nezapomenutelné přírody, poslední den je ze San Franciska. Trochu nás mrzí, že z tohoto bezesporu krásného města jsme toho moc neviděli ani první, ani poslední den. Prostě nám nebylo přáno. Ale tento nedostatek byl dokonale vyvážen tím, co jsme viděli a zažili v ostatní dny.
Je a bude na co vzpomínat. Jsem rád, že aspoň některé čtenáře jsem seriálem zaujal a tímto jim děkuji za pochvalná vyjádření v komentářích k jednotlivým článkům.
Pokračovat ve čtení...

Lyžování Les Trois Vallées 2012

Lyžování Les Trois Vallées 2012

Na našem zimním programu již třetím rokem nechybělo týdenní lyžování v Alpách. Po dvou lyžovačkách v italských Dolomitech jsme se tentokrát rozhodli poznat krásy Savojských Alp. A bez váhání byla vybrána největší lyžařská oblast světa: Les Trois Vallées. Pojďte se podívat, co vše jsme tam stačili za 6 dní poznat.
Pokračovat ve čtení...

TOP 12: zastavení v čase (rok 2012)

TOP 12: zastavení v čase (rok 2012)

zkameněly kvítky drobné, modrající
doteky v křehké démanty obroušeny
nepřivoníš

v oblázcích safírových
hřejivé teplo navždy soustředěno
nedotkneš se

osudovým krokem pomalu vše mizí
ztrácí se v nedohlednu
nenajdeš již...
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.