Archiv měsíce Leden 2016 1. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Expedice Norsko 2015, část čtvrtá

Expedice Norsko 2015, část čtvrtá

Po dvou dnech strávených v národním parku Rondane nasedáme do auta a míříme dále na sever. Naším cílem dnes budou především vodopády. Včera se nám trochu pokazilo počasí, snad už bude zase lépe. 
Pokračovat ve čtení...

Island, část I.: Reykjavík

Island, část I.: Reykjavík

Island, země fascinující přírody, kde stvořitel pustil uzdu své fantazii. Navíc země mladá a neustále se měnící. Po celých 14 dní naší svatební cesty na Island nás krajina pořád překvapovala, ale poznali jsme i něco z tamní kultury. V prvním článku se podíváme do hlavního města Reykjavíku, kde jsme strávili dva dny, z čehož jeden nedobrovolně. Mimo procházení města jsme se připravovali na následující vandr a museli se poprat s nepříjemnostmi, jež nám připravily aerolinky.
Pokračovat ve čtení...

Novohradské hory - listopadový písni naslouchám

Novohradské hory - listopadový písni naslouchám

Janský vrch, Myslivna, Kamenec, Smrčina, Pivonický vrch

Dál a dál tou záplavou, co pod nohou se blýská, co mě nutí do zpěvu se dát, a tak si chvíli zpívám a potom tiše pískám, píseň, co mě učil listopad...
S písní Wabiho Daňka na rtech jsme si díky teplému a slunnému počasí trekovou sezónu prodloužili až za polovinu listopadu. Volba padla na zadumané Novohradské hory, konkrétně jejich západní část s vrcholy Myslivnou a Kamencem. Čekali nás nejen tyto dvě tisícovky, ale i nádherná příroda s mnoha říčkami, rybníky, skalkami a tajemným Žofínským pralesem.
Ubytování v krásném penzionu Lesovny Žofín, ležícím v samém srdci panenské přírody, nemělo chybu a dokonale přispělo k dobré náladě a nevšedním zážitkům.
Pokračovat ve čtení...

Expedice Norsko 2015, část třetí

Expedice Norsko 2015, část třetí

Druhý z článků o naší výpravě do Norska skončil přenocováním na náhorní plošině v národním parku Rondane poté, co jsme si užili krásný a dlouhý západ slunce, jaký patrně nikdo z nás ještě neviděl. Ve stejném národním parku zůstáváme i následujicí den, mýto za vjezd je stále ještě zaplacené a nám se tu líbí.
Pokračovat ve čtení...

Silvestrovský Libín - rozjímání nad světem a životem vůbec

Silvestrovský Libín - rozjímání nad světem a životem vůbec

Libín, Na Skalce, Rohanovský vrch
Po několikaleté pauze jsme se vrátili k tradici silvestrovských výšlapů a vydali se k šumavskému Libínu. A protože jsou v dohledu tohoto známého vrcholu další tisícovky, trasu jsme tomu přizpůsobili. Ačkoli šlo o nenáročný trek, po vánočních hodech nám bohatě stačil. 
Pohledy ze skály Rohanovského vrchu a především z libínské rozhledny, v době, kdy už se slunce sklánělo k západu, nás naladily na dlouhou a hlučnou silvestrovskou noc.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie

Jaký typ výletů preferujete?

47%Vzít krosnu a přespat ve volné přírodě

29%Poznávání přírodních krás s ubytováním v hotelu nebo penzionu

25%Poznávání památek a velkých měst

Hlasovalo 889 čtenářů Archiv anket

Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.