Napsal Rony dne 24. října 2009
Hlavní turistickou tepnou historického centra je dlouhá třída La Rambla. Vede od pobřeží moře, kde se nachází majestátní Kolumbův sloup (Mirador de Colom), protíná staré čtvrti La Ciutat vella, Barri Gotic (gotická čtvrť) a arabskou čtvrť El Raval a končí na hlavním barcelonském náměstí Plaza de Catalunya. Je tak současně hlavní pěší komunikací mezi pobřežím a centrem, nákupním bulvárem, místem s neskutečnou hustotou kaváren a restaurací, místem, kde se mačká nejvíc turistů na metr čtvereční… prostě je místem, kde to žije v jakoukoli denní dobu. Ulice má fantastickou atmosféru a mezi korzujícími davy je opravdu vždy na co koukat. Na každém kroku potkáte různé pouliční umělce. Živé sochy v těch nejoriginálnějších kostýmech a pózách – klauny, zeleninového muže, muže s kolem na hlavě, havarovaného pilota, růžového pantera a desítky dalších. Pouliční hudebníky – sólové houslisty, harmonikáře, ale i celé jazzové a indiánské kapely. Žongléry, hazardní hráče, breakdancové show. Mezi tím vším obchůdky se suvenýry, barevná květinářství a stánky s desítkami klecí s hlučnými papoušky. V přilehlých ulicích narazíte na významné památky jako Gaudího Palau Güell, Plaça Reial a staré tržiště Mercat Boqueria. Zdroj http://mesta.orbion.cz/barcelona
První naše zastávka byla u Sagrada Família – Chrámu Svaté rodiny.

I přesto, že hlavní a největší kopule a věž chrámu je zatím jen v přípravné fázi stavby a chrám zatím postrádá vnitřní zastřešený prostor, Gaudího chrám je opravdovým architektonickým unikátem, který navštíví ročně desetitisíce turistů. Dnes stojí dostavěná dvě průčelí – každé po čtyřech věžích. Průčelí jsou zdobena modernistickými, až kubizujícími sochami s biblickými výjevy. Věže obou průčelí jsou přístupná, nahoru výtahem, dolů pěšky.

Dále lze projít vnitřkem stavby po vnitřním obvodu chrámu od jednoho průčelí k druhému. Jsou tak vidět hlavně úplně nové části stavby. Dále je přístupná krypta a samozřejmě veliký obchod se suvenýry.

Na každém kroku potkáte různé pouliční umělce. Živé sochy v těch nejoriginálnějších kostýmech a pózách – klauny.

Já jsem bohužel nucen fotit přes skla toho našeho. Naprosto osobité a originální ztvárnění Gaudího staveb mísící secesi, modernismus, motivy z živé přírody, nádech španělského orientu a výrazných barev dotváří architektonický fond města a dělá z něj město naprosto unikátní a osobité.

Antonio Gaudí, především díky svému mecenáši panu Güellovi, realizoval po městě celou řadu staveb, z nichž je několik zapsáno i do seznamu světového dědictví UNESCO.

Kopec Montjuic, na který jsme se vyvezli po projížďce Barcelonským historickým centrem, se tyčí nad městem ve výšce 173 metrů na západ od centra a La Rambly, a nabízí nejen fantastické vyhlídky na panoráma města, gigantický přístav a na volné moře.

Hned vedle stadionu je museum klubu mapující historii klubu, stavbu stadionu a vystavující sbírku klubových trofejí. Fanoušky potěší obchody se suvenýry, kde seženete s logem FC Barcelona téměř cokoli.

Fotbalový zápas na stadionu pro 90.000 diváků má určitě fantastickou atmosféru. My ale místo něho vidíme jen rolování travnatého koberce.

Mořské akvárium je jedním z nejznámějších barcelonských komerčních trháků a patří mezi největší v Evropě.

Zvlášť pro „suchozemské“ čechy je akvárium fantastickým zážitkem. Cena vstupného vysoko převyšuje ceny vstupu do jakéhokoli muzea či Gaudího domu. Dospělého vyjde návštěva zhruba na dvacet euro.

V tom největším akvárku se můžeme dostat až pod bílá břicha žraloků, mant a dalších velkých ryb oceánů. Chlubí se počtem přes 11000 mořských živočichů v šesti milionech litrů vody. Hlavním tunelem pod vodou dlouhým 80 metrů se pohybujeme po pojízdném chodníku.

Poloostrov Barcelonetta, to je kotviště trajektů a krásných plachetnic, které je přístupné přes moderní pěší most Rambla de mar.

Nedaleko je i socha Kryštofa Kolumba, objevitele Ameriky, ikdyž dnes by se již dalo s tím objevitelstvím docela polemizovat.

V Barceloně jsou i další zajímavá místa kam by se dalo zavítat jako je třeba ZOO, Mrakodrap Torre Agbar, Vila Olímpica – olympijská vesnice, Aréna na Plaça de Toros Monumental nabízí tak trochu jiné zápasy v historické aréně, býčí zápasy – corridu a samozřejmě i spoustu muzeí. Nás, stejně jako davy kolem, přivábila Magická fontána.
Líbil se Vám článek? Sdílejte ho s ostaními
Bookmark this on Delicious
Sdílet na Facebooku
nebo ho doporučte kamarádovi!
1148-p6170013.jpg)
1149-105-0532.jpg)
1150-p6170018.jpg)
1151-p6170019.jpg)
1152-p6170022.jpg)
1153-105-0550.jpg)
1154-gaudiho-katedrala.jpg)
1155-p6170026.jpg)
1156-p6170027.jpg)
1157-p6170031.jpg)
1158-barcelona-panorama.jpg)
1159-p6170032.jpg)
1160-p6170033.jpg)
1161-p6170046.jpg)
1162-p6170100.jpg)
1163-p6170074.jpg)
1164-p6170079.jpg)
1165-p6170081.jpg)
1166-105-0591.jpg)
1167-p6170093.jpg)
1168-p6170099.jpg)
1169-p6170072.jpg)
1170-p6170103.jpg)
1171-nou-camp.jpg)
1172-p6170106.jpg)
1173-p6170105.jpg)
1174-gg.jpg)
1175-p6170109.jpg)
1176-p6170117.jpg)
1177-p6170124.jpg)
Kde jinde v Barce začít, než u slavné Sagrada Família. Tato velkolepá stavba započala již v roce 1882 v Gaudího režii a stále se nechýlí ke konci.
... lidé se dělí na ty, kteří lezli po horách a na ty, kteří po nich nelezli. Jde o dvě různé kvality, dvě různé psychologie, i když tato propast mezi nimi je záležitostí několika dní.
(V. Solouchin - Překrásná hora Adygine)
Dále článek upravili tito autoři: HoHo
Na mě z Barcelony teda hodně zapůsobil ten Nou Camp, ten byl opravdu obrovský...
Ale vůbec navštívit Barcelonu je samo o sobě zážitkem na celý život, opravdu krásné město...
Sportem ku zdraví a trvalé invaliditě
Mě se nejvíc líbila Sagrada Familia, skutečně obdivuhodné dílo. Na připomenutí zážitků pěkný článek.
"Naděje je jako bumerang: vždycky se vrátí."