Napsal Jack dne 15.07.2010 14:04
Cyklistický kurz 3. C (Gymnázia Strakonice) konající se od 7. června do 11. června po krásách Šumavy, přesněji Sušicka a Annína, pod vedením pana profesora Jandy, Plačka a Navrátila.
Začátek našeho cyklistického kurzu probíhal již po druhé, před týdnem byl díky špatnému počasí a následující předpovědi zrušen, a tak jsme již trochu věděli, co nás čeká. Chvíli trvalo, než jsme se všichni sešli, vypravili a rozloučili.
Počasí bylo od rána slunečné a teploty se pohybovaly kolem 18 stupňů. Trasa byla jasná, pojede se od naší školy (Gymnázia Strakonice) před strakonické Podskalí, Pracejovice do Volenic, následně přes Frymburk, Nezamyslice do Žichovic (cestu jsem již popisoval, viz.http://www.slapoty.cz/clanek/volenice-a-okoli-98/).
Po lehkém obědě jsme vystoupali k žichovickému jezírku, úplně jinou trasou než jsem znal, ale řekl bych, že je to mnohem horší a náročnější cesta.
Ale vylezli jsme až na vrchol, udělali nějaké společné foto, sjeli do Čimic, kde jsme se rozdělili na dva tábory.
Pro méně zdatné cyklisty vedla trasa přes:
Strakonice - Volenice - Žichovice - Sušice - Annín (kemp)
Celkem: 45 km
Pro zdatnější cyklisty byla připravena trasa:
Strakonice - Volenice - Žichovice - Šimanov - Annín (kemp)
Celkem: 50 km
Kilometry srovnatelně stejné, jen ta druhá trasa byla více členitá a dosti výškově náročná. Naštěstí nebylo ještě takové vedro.
Když jsme zdolali převýšení 650 metrů nad mořem, zjevila se před námi zapadlá vesnička Šimanov.
Některým z nás došla zásoba vody a chtěli jsme tu někoho o ni požádat, ale nikoho jsme tu neviděli, jako by se tu zastavil čas.
Kopce zde stále nekončily, vždyť jsme na Šumavě, co by jsme měli také chtít od "Zelené střechy".
Jen kilometr a půl od rozhledny na Sedle se nachází vesnička Humpolec, která nemá žádného stálého obyvatele, neboť slouží k rekreaci.
Pamětihodnost, kterou jistě nepřehlédnete, je zrekonstruovaný kostel, který je opravdu nádherný.
V blízkosti naší cesty leží gotický hrad, který založil Karel IV., aby hlídal zdejší obchodní cesty.
Po dlouhém a úmorném stoupání, pro nás opravdu nekonečném, jsme si krásně sjeli z kopce dolů...nádhera
. Vzduch je tu čerstvý, čistý a kraj prostě nádherný.
Dorazili jsme k naší zlatonosné řece - Otavě.
Náš cíl byl již na dohled...Autokemp Annín, který zde byl založen před více než padesáti lety, a měl se pro nás stát naším pětidenním domovem.
Po příjezdu kolem páté hodiny odpoledne nadešlo ubytování v chatkách...
...vydatná večeře a noc, jež prostě jen tak nekončila :D.
Ráno bylo teplé a pro některé z nás přišlo moc brzy, neboť jsme se ještě dorůžova nevyspali. Co naplat...musíme do plavek a hurá pro lodě
. Došlo k vodácké přísaze, kdy jsme byli pokřtěni pádlem a rumem, stali se z nás vodáci a z našich učitelů kapitáni. Rozděleni do lodí, jeden byl zadák, který hlídal směr lodi, a druhý háček, který korigoval rychlost.
Bohužel jsem raději z lodi nefotil, neboť to nejbezpečnější není...a udělal jsem dobře, dvakrát jsme se cvakli (=překlopili), to by to dopadlo :D.
Po plavbě z Anína, přes Sušici do Žichovic, jsme vylezli na pevný břeh v kempu, kde byl výhled na Rabí, zříceninu, kde slavný vojevůdce Jan Žižka o oko přišel.
Sušice
Autobusovou linkou jsme dojeli do Sušice, kterou jsme si prohlédli, nejen druhý, ale i čtvrtý den naší cesty.
Místo, kde dnes město leží, bývávalo osídleno Kelty (hlavně na kopci Sedlo), a také Slovany, kteří zde měli své pohřebiště.
Díky rýžování zlata na řece Otavě, zde bylo ve středověku, přesněji roku 1273, založeno Přemyslem Otakarem II. město Sušice.
Na náměstí naleznete mnoho staveb, například měšťanské domy a radnici.
Kromě toho je zde Kámen neštěstí.
Je zde i mnoho jiných staveb, nejen světských, ale i církevních.
Po náročném dni jsme se autobusem přemístili zpět do kempu, kde jsme opět povečeřeli a v noci jen tak rychle neusnuli.
Následující den bylo opět ve znamení cyklistiky. Pár z nás se rozhodlo vyjet si již z Annína pár kopečků, ostatní jsme se nechali vyvést autobusem i s koly do Srní.
Srní
Horská obec, která byla na počátku 18. století založena pro dřevaře, dostala jméno podle hojného výskytu srnčí zvěře.
Dříve se zde těžilo zlato a dokonce i zde byla umístěna jedna z prvních meteorologických stanic.
Nachází se zde kostel z jedné strany pokryt šindelem - kostel Nejsvětější Trojice.
Vchynicko-Tetovský kanál
Tento kanál, dlouhý přes 13, 6 km, se používal pro splavování dřeva, kdy spojoval a stále spojuje Vydru s Křemelnou. Vybudován byl na konci 18. století.
Rokyta
Zde jsme se zastavili ve zdejším informačním středisku, kde se dozvíte o zdejším kraji, jeho historickém i geologickém vývoji.
Rechle
Projížděli jsme přes dřevěnou lávku spojující dva břehy (blízké Rokyty a vzdálenější Modravy).
Modrava
Osada vznikající na počátku 17. století byla prvotně rybářská a soumarská, do doby, než tuto oblast koupil kníže Schwarzenberg, který zde nechává vybudovat kanály (o Modravě se zmiňuje i Rony, viz.http://www.slapoty.cz/clanek/ohlodane-kosti-sumavy-54/).
Březník
Vrchol 1133 metrů nad mořem ční nad šumavskou krajinou a je od Modravy vzdálen necelých osm kilometrů. Do bývalé hájovny Schwarzenbergů, která je zde nedaleko, ale dnes slouží jako informační centrum, zasadil Karel Klostermann děj jednoho ze svých románů - Ze světa lesních samot.
(O Březníku i Luzném se zmiňuje Rony, viz. http://www.slapoty.cz/clanek/novymi-turistickymi-prechody-na-roklan-a-luzny-67/).
Naposledy jsem zdejší krajinou projížděl před šesti lety, když zde pobývala Skleněná archa. Kraj byl v tu dobu také zasažen kůrovcovou kalamitou, ale tak strašně to tu nevypadalo.
Vydra
Nádherná šumavská řeka, která pramení na Šumavě. Její soutok s řekou Křemelnou vytváří zlatonosnou řeku Otavu.
V této části se nesmí jezdit na kole kvůli rušení chráněných zvířat.
Zde nás chytla první a také poslední přeháňka, kdy jsme pěkně zmokli.
Pěšky kolem Vydry, v počasí nikterak příjemném, jsme brzy dorazili k Turnerově chatě a pořád dále podél řeky. Sluníčko vysvitlo a my jsme se sušili. Kolem páté hodiny odpolední jsme konečně dorazili do Annína, kde následně večer probíhal jako každý jiný.
Jasná obloha, teploty nad 28 stupňů...to všechno byla předzvěst skvělého pomalu letního dne, a proto jsme vyrazili na plavečák do Horažďovic.
Horažďovice
Jejich historie je spjatá s hradištěm na Práchni a založená mnichem Gorazdem, který byl žákem a nástupcem sv. Metoděje. Roku 1292 byla osada povýšena na město Václavem II.
Po necelých třech hodinách ve vodě kolem 30 stupňů jsme prošli město a následně odjeli zpět do Sušice, odtud na svých kolech do Annína.
Neradi jsme další den opouštěli zdejší místo, navraceli jsme se brzy ráno, aby jsme neměli takové vedro, neboť celý týden nám počasí přálo a teploty nad 25 stupňů.
Trasa cesta zpátky:
Annín - Sušice - Žichovice - Volenice - Strakonice
Celkem: 45 km
Zpáteční cesta nám trvala kratší dobu, takže jsme kolem poledního dojeli do Strakonic.
Hned bych si tento pětidenní výlet zopakoval
.