• Přihlásit se
• Registrace
• Zapomenuté heslo

Odebírat nové články

RSSE-mail

Křišťanovské vábení

Napsal Rony dne 3. března 2009

První, zkušební článeček je o jednom jednodenním výletu. A ten výlet do malebné podzimní krajiny v okolí Křišťanova začal u kostela, kde jsou nové turistické značky vedoucí kolem i do VVP (vojenský výcvikový prostor) Boletice.

Po žluté jdeme směrem k Markovu a cesta je docela rozbahněná, přece jen je znát deštivý týden a to, že se i zde likvidoval orkán Kiril. Nejmíň to vadí Amině, po čtyrech se jde přece jen líp.

Vystoupáme k vojenskému objektu, pro jistotu ho obcházíme, značka jde dále přes Markov pod horu Chlum (1 191m) a dále ke Ktiši, a noříme se do Boletického prostoru.

U bývalých Vlčích jam (název dle mapy ) něco pojíme a sestupujeme k nám již dobře známému Puchéřskému potoku.

Kolem něho míří nádherná cyklocesta do Arnoštova a když se jeden nebojí zastřelení (a pokuty), jde tady podniknout super okruh kolem Blanice nahoru až na Ondřejov a kolem Chlumu uzavřít okruh opuštěnou a nádhernou krajinou.

My jdeme směrem na Arnoštov a náhle slyšíme zdálky motorovou pilu. Asi těží i v sobotu. Za chvíli už ale všichni špicujeme uši, ten zvuk se přece jen od pily trochu liší. A navíc je slyšet zleva i zprava. No jasně, hlava už hledá ústupovou cestu, mozek maká naplno. Za ta léta, co jsme jezdili při jelení říji přespávat do dvou prázdných seníků nedaleko Loveckého zámečku, máme vrytý řev jelenů hluboko v mysli. Vracet se ale moc není kam a tak vybíráme stezku přes planinu V jelení. Už sám název symbolizuje slušnou koncentraci paroháčů. Potichu se šineme vlhkým terénem k posedu. U něj v relativním bezpečí posloucháme pořvávání jelenů snad ze všech stran. Kolem se válí mlhy, ale i tak za chvíli vidíme v dáli laň i dva jeleny. Bojovat bohužel odchází do protějšího lesa.

Zajímavé je, že nejklidnější z nás všech je Ami, Kavkazský pastevecký pes velikosti menšího jelena. Popojdeme k lesu, kde je jelen slyšet už z velké blízkosti. Bohužel ale je dobře skrytý a tak to po půlhodinovém čekání vzdáváme a jdeme ke Křišťanovu.

Docela silný zážitek umocnili Míra s Ájou ještě v neděli, kdy si s jelenem hleděli pár minut z očí do očí a i já s Janou (tentokráte bez Lukáše) o den později.

To už ale byla cesta čerstvě rozjeta nákladním autem a jeleni se od svého říjiště dost vzdálili.

Odkaz na mapu: http://www.mapy.cz/#x=132157952@y=131708928@z=11@mm=TTtP