Napsal Rony dne 23. března 2010
Když mi bylo dvacet o poezii jsem ani nezavadil. Až internet, kde jsem náhodně při zadání odkazu "kulový blesk" do vyhledávače, narazil na webové stránky Písmáku a začetl se nejen do básně s tímto názvem, ale i mnoha dalších, objevil pro mne, mnohem později, skryté kouzlo veršů. Dodnes to tak zůstalo a v knihovně přibyla jména Skácel, Zahradníček, Mácha, Apollinaire, Morgenstein, ale i Hrabě, Krchovský a další.
Když jsem si před pár lety zakoupil i 5-ti CD s českou poezií, ihned mě zaujala jedna z básní od Františka Hrubína. Jmenuje se Motýlí čas, recituje ji J.Březinová a já se při jejím poslechu ocitl na letní louce, plné barev, motýlů a hřejivých paprsků poledního slunce.
A přesně takovou báseň jsem potřeboval i pro jedno zamýšlené dílko z fotek broučků, motýlů a přírody.
Doufám, že i Vás video Motýlí čas zavede na onu rozkvetlou letní louku...
Líbil se Vám článek? Sdílejte ho s ostaními
Bookmark this on Delicious
Sdílet na Facebooku
nebo ho doporučte kamarádovi!
2193-ghh.jpg)
2194-p6306316.jpg)
2195-p8037084.jpg)
2196-p9130612.jpg)
... lidé se dělí na ty, kteří lezli po horách a na ty, kteří po nich nelezli. Jde o dvě různé kvality, dvě různé psychologie, i když tato propast mezi nimi je záležitostí několika dní.
(V. Solouchin - Překrásná hora Adygine)
Musím ještě poděkovat svému synu Lukášovi za pomoc, bez které bych tohle nezvládl
.
Je nemožné projít celý svět, ale je možné zanechat alespoň někde po sobě Š L Á P O T Y . . .
Pěkná věc tě přivedla k básním
. Já zase jeden čas narazil na pište-povídky.cz, kde se vyskytuje navzdory názvu docela dost básnických děl (či pokusů o ně) a jeden čas se taky snažil něco tvořit. Teď má poezie bohužel moc malou prioritu, aby se vešla do mého narvaného rozvrhu...
"Naděje je jako bumerang: vždycky se vrátí."
, já už toho pomalu taky nechávám, priority se holt každému časem změní.
Je nemožné projít celý svět, ale je možné zanechat alespoň někde po sobě Š L Á P O T Y . . .