Napsal Jack dne 21. září 2009
Ačkoli bude mít slavná bitva Jana Žižky kulaté výročí (590.) až v příštím roce, napadlo mě, proč si o tak významné bitvě, člověku, ale i místě neříct už nyní. Nasedněte proto na vlak, či na kolo a nechte se vrátit v čase do dob husitství, kdy se lidé dokázali postavit nejen církvi, ale i samotnému králi. Jejich heslo vše vystihuje – rovnost, svornost a bratrství. Vyjeďme proto tedy proti proudu času a též vstříc vítěznému chorálu – Ktož jsú boží bojovníci…
Strakonice – Sudoměř – Putim a zpět
Rozepsané: 13km (15km nebo 10km) – 10km (8km)
Celkem: 46km
Náročnost: střední i nízká (záleží na cyklistovi, jak je zvyklý jezdit, kolik kilometrů denně, pro víkendového cyklistu to bude trochu náročnější, ale můžu Vás uklidnit tím, že tu převažuje rovinný terén)
Naše výprava začíná opět ve Strakonicích, ale tentokrát vybíráte ze tři možností, kudy se vydat. Začnu tou delší cestou, která vás povede kolem podniku Fezko a Tonak, následně kolem benziny a pořád jedete po hlavní silnici (směr Praha nebo Písek). Až vyšlápnete mírný kopeček, zabočíte doprava a brzy poté dorazíte do vesničky Slaník, kterou projedete a sjedete z kopce dolů.

Po pravé straně, když pojedete směrem na Slaník, uvidíte náš výchozí bod - Strakonice (foceno v dubnu)
Dostanete se na rozbočku a tam odbočíte doprava.
Přivítá Vás vesnička Přešťovice a následně dorazíte do Štěkně.
Ne jen Strakonice, Písek, ale i Štěkeň leží poblíž řeky Otavy. Žije zde necelých tisíc obyvatel a první písemná zmínka pochází z roku 1318, kdy obec vlastnil Baška ze Štěkně. Do roku 1918 byla ve vlastnictví Windish-Graetzů.
Nachází se tu kostel sv. Mikuláše, který stojí na zbytcích kostela Máří Magdalény, který v době husitství zanikl.
Na náměstíčku můžete vidět sochu Alfonse Šťastného, který je nazýván "padařovským prorokem".
U zámku, jeho schodů, stojí barokní socha Jana Nepomuckého (originál v zámku).
Štěkeňský zámek je postaven na místě tvrze ze 14. století a kolem se rozkládá anglický park.
Pak pojedete směrem na Čejetice. Napravo můžete shlédnout celou obec Štěkeň jako na dlani.
Pak už Vám nic nebrání, abyste dojeli do Sudoměře a kousek za ní leží památník Jana Žižky.
Ti z Vás, kdo si vybrali tu nejkratší cestu, absolvují trasu přes strakonický kopec Podsrp. Nalevo budete mít hřbitov, pak kolem staré lípy a následně pokračujete stále dále až do Modlešovic, pak Sedlíkovic a nakonec dojedete též do Čejetic a cesta potom je stejná.
Střeně zlatá cesta, asi Vás zklamu, ale nebude posázena cihličkami ze zlata, ale bude to docela normální cestička. Taky budete muset zdolat část Podsrpu, ne celý jako předchozí výletníci, ale za lípou odbočíte doprava (směr Hajská). Po chvíli dojedete k malé rozdvojce. Kdo si vybere cestu vpravo, dojede do Hajské a pod železničním mostem pokračuje dál, ostatní, co odbočili doleva, si trochu "zadrncají" po kamenech a dojedou k mostu též.
Většina cesty je po dobré cestě, jen pozor na výmoly, kterých se tu objeví několik. Jedem lesem, mezi poli... mezi zahrádkami až do Čejetic.
Snad všichni jste krásně trefili a konečně vidíte jeden z našich cílů – vesničku Sudoměř.
Když jste se pokochali malebnou vesničkou, můžeme vyrazit dále.
Je 25. března léta Páně 1420 a čtyři sta mužů, žen a dětí v čele s Janem Žižkou, husitským vojevůdcem, se již třetím dnem plahočí z Plzně do Tábora. Po jejich stopách míří místní šlechtici se strakonickými johanity a také královské vojsko z Písku. Když se Jan Žižka dozvídá, že na něj mají spadeno nepřátelé, nechává na poslední chvíli postavit obrannou hráz mezi rybníkem Markovcem a Škaredým (1,5 km od Sudoměře). Kdo s koho?
Jan Žižka předem tuší, že by na volném prostranství s hrstkou lidí neměl vůbec žádnou šanci na vítězství, a tak lstí nechává vypustit rybník Škaredý. Rytíři v těžkých brnění, kterých je v nepřátelském vojsku kolem dvou tisíc, nic takového neočekávají a vše jim dojde až když se bortí do bláta, ve kterém vypouštějí duši. Ti co náhodou přežijí jsou na druhé straně pobiti.
V některých kronikách a legendách se hovoří o tom, že husitské ženy naházely do vypuštěného rybníka své šátky, aby zmátly nepřítele. Co je ale na tom pravdy?
Na počest tak významné bitvy zde byl v roce 1925 vztyčen památník Jana Žižky, který zhotovil sochař Emanuel J. Kodet.
Jestli jste se pokochali mohylou husitského vojevůdce a navrátili jste se zpět v čase do současnosti, můžeme se vydat k poslednímu místu naší výpravy.
Můžete jet po zelené, která Vás tam dovede, je tedy o dva kilometry delší, a nebo se vrátíte na silnici, kterou jste přijeli z vesničky Sudoměř a dáte se na rozbočce doprava. Cesta míří až k cíli.
První písemný doklad o existenci Putimy je z roku 1205, ale podle archeologů zde bylo osídlení mnohem starší.
Putim se proslavila hlavně tím, že spisovatel Jaroslav Hašek do ní zasadil část příběhu o Švejkovi.
Zdejší kostel je zasvěcen svatému Vavřinci a pochází ze 13. století. Kolem kostela leží hřbitov s kostnicí. Dosud se zde nachází hrob Jana Cimbury, hrdina stejnojmenného románu Jindřicha Šimona Baara.
Podívali jsme se po zdejších památkách, poseděli jsme v hospůdce a můžeme se vydat zpět domů.
Dnešní výprava do dějiště bitvy Jana Žižky a Haškova románu Osudy dobrého vojáka Švejka končí. Snad jste si ji užili...
Příště: Dojedeme se nabít energií.
Líbil se Vám článek? Sdílejte ho s ostaními
Bookmark this on Delicious
Sdílet na Facebooku
nebo ho doporučte kamarádovi!
786-p1020714.jpg)
787-p1020715.jpg)
788-p1020716.jpg)
789-p1020719.jpg)
790-p1020723.jpg)
791-p1020724.jpg)
792-p1020725.jpg)
793-p1020728.jpg)
794-p1020730.jpg)
795-p1020731.jpg)
796-p1020732.jpg)
797-p1020734.jpg)
798-p1020740.jpg)
799-p1020743.jpg)
800-p1020746.jpg)
801-p1020748.jpg)
802-p1020752.jpg)
803-p1020754.jpg)
804-p1020755.jpg)
805-p1020756.jpg)
806-p1020757.jpg)
807-p1020760.jpg)
808-p1020761.jpg)
809-p1020762.jpg)
810-p1020764.jpg)
811-p1020767.jpg)
812-p1020768.jpg)
813-p1020769.jpg)
814-p1020773.jpg)
815-p1070063.jpg)
816-p1070067.jpg)
817-p1070070.jpg)
818-p1070076.jpg)
819-p1070079.jpg)
820-p1070080.jpg)
821-p1070109.jpg)
822-p1070131.jpg)
823-p1070132.jpg)
825-p1070137.jpg)
827-p1070156.jpg)
828-p1070157.jpg)
829-p1070158.jpg)
830-p1070159.jpg)
831-p1070160.jpg)
832-p1070161.jpg)
833-p1070162.jpg)
834-p1070163.jpg)
835-p1070164.jpg)
836-p1070165.jpg)
837-p1070168.jpg)
838-p1070169.jpg)
839-p1070174.jpg)
840-p1070310.jpg)
841-p1070311.jpg)
842-p1070312.jpg)
843-p1070315.jpg)
844-p1070317.jpg)
845-p1070321.jpg)
846-p1070323.jpg)
847-p1070328.jpg)
848-p1070329.jpg)
849-p1070330.jpg)
850-p1070332.jpg)
851-p1070336.jpg)
852-p1070337.jpg)
853-p1070338.jpg)
854-p1070340.jpg)
936-p1020758.jpg)
991-p1070334.jpg)
Jsem čerstvý student 1. ročníku Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a to Pedagogické fakulty. Předtím jsem vystudoval strakonické gymnázium, kde jsem nehrál jen piškvorky, ale psal i příběhy a občas neposlouchal učitele. Výjimečně dával pozor, třebas o dějepise, zeměpise a jazycích, které mě zajímají. Na ostří nože jsem s fyzikou a vždycky budu :D, proto ji teďka studuju :D.
Ve volném čase rád poznávám nové kraje, kde jsem ještě nebyl, a těch je dosti, v našich krásných Čechách. Nejraději mám však Šumavu, kterou neprocházím jen jako pěší turista, ale i cyklista
. Ne nadarmo se říká, že Šumava je zelená střecha Evropy...
Když nadejde podzim, či se po nebi přivalí mráčky a začne pršet, zůstávám doma a čtu, jak romány historické, fantastické a hororové, tak též zabrousím i k detektivkám, kterým vévodí A. C. Doyle a A. Christie. A co dělám po večerech? Jsem buď to s kámoši, s přítelkyní, a nebo píšu - vymyšlené a někdy i reálné příběhy, přidávám články na náš web Šlápot, jsem externím pracovníkem strakonického Deníku,...
Řiďte se heslem: Žijeme jen jednou a to za všech okolností, život se musí žít naplno, i když někdy není ten nejrůžovější :D.
Dále článek upravili tito autoři: HoHo
Nevěřme Zikmundovi hlouposti tvrdí, na Jana Husa právem buďme hrdí! Skvělá práce 
Pavel V.
Pěkné, alespoň co se týče textu a kvality fotek. Nikoliv však jejich kvality
. Já mám sice co říkat, ale alespoň nemám 5 fotek jedné věci prakticky ze stejného úhlu...