a následně oslavy konce roku – Silvestr. Ale my nekončíme... Usaďte se a vstupte do Staré Prahy.Napsal Jack dne 20.12.2009 11:45
Máme tu poslední měsíc v roce – prosinec. Lidé neustávají ve svém spěchu, ba naopak ještě více přidávají, neboť nastává období Vánoc a následně oslavy konce roku – Silvestr. Ale my nekončíme... Usaďte se a vstupte do Staré Prahy.
Cesta do Prahy ze Strakonic trvá něco kolem dvou hodin.
Hlavní a též největší město České republiky, kde žije 1 250 000 obyvatel. Leží na řece Vltavě a sídlí zde prezident republiky.
Většina historiků tvrdí, že název pochází od práhu říčního proudu, tedy poblíž Karlova mostu. Podle jedné pověsti kněžna Libuše nechala vybudovat město tam, kde jeden osadník táhnul práh ke svému srubu.
Komplex Pražského hradu s Vltavou
Je jí dáváno mnoho přívlastků:
Praga Caput Regni alias Praha hlava království, který byl používán od středověku a je vyznačen na Staroměstské radnici.
Praga mater urbium což znamená Praha matka měst, ze které se později stalo Praha hlava republiky.
Na počátku 19. století jeden matematik a učenec spočítal zdejší věžičky a dospěl k číslu 103, a proto dostala přívlastek Praha stověžatá.
Nachází se v pražské čtvrti Hradčany. Hrad byl založen v 9. století a postupně se zvětšoval do nynější podoby. Sloužil jako sídlo českých panovníků a od roku 1918 se stal sídlem prezidentů. Je zapsán v Guinessově knize rekordů jako největší hrad na světě – 570 m délky a 130 m šířky.
Vstup do hradního komplexu
Pohled na Hrad
Hrad v nočním světě
Nejznámější v hradním komplexu je Katedrála (nebo také Chrám) sv. Víta, kde jsou uloženy české korunovační klenoty a též jsou zde pohřbíváni čeští vládcové.
Počátek stavby se datuje do roku 1626 a posléze došlo k její vysvěcení 25. března 1631. Navržena byla italským architektem Giovannim Orsim a financovala ji hraběnka Kateřina z Lobkovic.
Pohled na Loretu z Karlova mostu
Uvnitř loretánského domku se nachází pravděpodobně několik trámů a cihel z italské Lorety. Chýše (základní prvek) je vymalována výjevy ze života Panny Marie Loretánské. V 18. století byla obehnána barokním průčelím pod dohledem bratrů Dientzenhoferů.
Pražská Loreta
15. srpna 1695 se poprvé rozezněla zdejší zvonkohra, která patří mezi jednu z největších, kterou vytvořil hodinář Peter Neumann ze 30 zvonů a zvonků ulitých v Amsterodamu. Je s ní spjato mnoho legend.
Dnes se tu také nachází velká sbírka liturgických předmětů, hlavně monstrancí.
327 m vysoký kopec v centru našeho hlavního města, sloužil po většinu středověku jako popraviště. Za doby císaře Karla IV., kdy došlo k vybudování Hladové zdi, se zdejší popraviště přesunulo na vrch Vítkov.
Petřínská rozhledna
Nejznámější památkou je rozhledna, která byla vystavěna v roce 1891 jako volná kopie francouzské Eiffelovy věže. Vysoká je 60 m a má 299 schodů.
Noční Petřín
Při tání ledů v roce 1342 byl stržen Juditin most a nahradil jej Karlův. Jeho základní kámen položil Karel IV. 9. 7. 1357 v 5 hodin a 31 minut. Patří mezi nejstarší mosty přes řeku Vltavu a je druhým nejstarším dochovaným mostem v České republice.
Cestou ke Karlovu mostu
Dům s erbem
Pod Karlovým mostem
V 18. století byl ozdoben třiceti sochami a sousošími, nejznámější je sousoší sv. Jana Nepomuckého.
Socha sv. Jana Nepomuckého
Pohled zblízka
Nazýval se Pražský či Kamenný most, ale na popud K. H. Borovského byl přejmenován na Karlův most.
Pod Karlovým mostem leží socha Bruncvíka
Bruncvík a pohled na Národní divadlo
Z obou stran je zakončen věžemi – Malostranská mostecká věž a Staroměstská mostecká věž.
Malostranská mostecká věž
Staroměstská mostecká věž
Na stropě Staroměstské mostecké věži
Karlův most
Pohled z Karlova mostu
Z Karlova mostu
Leží v sousedství Karlova mostu na Královské cestě. Nachází se zde pomník Karla IV., který vyhotovil norimberský slévač J. D. Burgschmiet na počest 500. výročí založení Karlovy univerzity.
Pomník Karla IV.
Též komenda a sídlo Řádu křižovníků s červenou hvězdou, ale i jiné pamětihodnosti – Klementinum a kostel Nejsvětějšího Salvátora.
Kostel byl postaven na základech gotického chrámu sv. Klimenta. Pracovali na něm známí italští Mistři v období 16. - 17. století, kde převládal stavitelský směr baroko.
Kostel Nejsvětějšího Salvátora (směr z Křižovnického náměstí)
Je chrámem největšího někdejšího pražského sídla jezuitů – Klementina.
Nechali ho vystavět jezuité, kteří sem přišli na pozvání císaře Ferdinanda I. Habsburského roku 1556. Vystavěli zde kostel, mnoho kolejí...
Z nádvoří Klementina
Od roku 1990 je Klementinum sídlem Národní knihovny.
Počátek výstavby se datuje do roku 1475. Měla být vystavěna proto, že v blízkosti stál Královský dvůr Vladislava Jagellonského, dříve toto místo hyzdila zbořenina Horské brány. Jelikož zednický mistr Václav na tuto práci nestačil, chopil se toho Matyáš Rejsek z Prostějova.
Pohled na Prašnou bránu
Její stavba byla přerušena po přestěhování krále na Pražský hrad. Uvažovalo se o jejím zboření, neboť ztratila svou funkci. V 18. století sloužila jako skladiště pro střelný prach – od toho název Prašná.
Prašná brána v noci
Nachází se poblíž Prašné brány a je naší centrální bankou, která má vykonávat dohled nad finanční sférou České republiky.
Česká národní banka
Osvětlená Česká národní banka v noci
Vznikl spojením původně gotického kostela sv. Ambrože (později přestavěn františkány) a kláštera. Současná podoba empírového stylu pochází z počátku 19. století. V roce 2006 zde skončila poslední přestavba a dnes slouží muzikálové scéně. Najdete ho naproti Prašné bráně a Obecního domu.
Divadlo Hybernia alias Dům U Hybernů
Patří mezi jednu z nejznámějších secesních staveb v Praze s novorenesančními prvky a dnes slouží především k reprezentačním účelům
Obecní dům
Dříve zde stála rezidence českých králů – Královský palác, který nechal vybudovat na konci 14. století Václav IV.
Obecní dům v nočním režimu :)
V roce 1918 zde byla vyhlášenost samostatnost Československa.
Centrum Starého města a hlavně historické části města. Naleznete tu: Staroměstskou radnicí s orlojem, pomník Jana Husa, kostel sv. Mikuláše, Týnský chrám...
Cesta na Staroměstské náměstí
Poblíž "Staromáku"
Staroměstské náměstí
Pohled na Staroměstské náměstí
21. června 1621 se na Staroměstském náměstí konala poprava 27 českých pánů, kterou prováděl kat Mydlář.
O popravě
Busta Jana Želivského
Symbolických 27 křížků za padlé pány
Jako první v Čechách dostala Praha privilegium, aby postavila radnici. Stalo se tak v roce 1338 za vlády Jana Lucemburského. Přistavovala se a budovala.
Staroměstská radnice
Záběr na Staroměstskou radnici (jiný úhel)
Na jižní straně věže Staroměstské radnice je Staroměstský též také Pražský orloj, kterým byl třetím takovým výtvorem v Evropě. Byl zkonstruován v roce 1410. Podle pověsti ho měl stvořit hodinář mistr Hanuš.
Staroměstský orloj
Orloj se skládá ze třech hlavních částí. Astronomická část ukazuje aktuální pohyb Slunce, fáze Měsíce, zvířetník, ale i aktuální čas a to i staročesky. Pod ním se nachází kalendářové kolo vytvořené v 19. století a malbami vymaloval Josef Mánes. Kolem astronomické části jsou figurky pro pobavení a nad ní se střídá procesí dvanácti apoštolů, kteří se předvádí každou hodinu.
V roce 1915 na počest 500. výročí upálení Mistra Jana Husa vznikl bronzový pomník Jana Husa od Ladislava Šalouna. Symbolizuje husitskou, ale i pobělohorskou dobu.
Pomník Jana Husa
Po obvodu jsou zde vytesány nápisy: "Milujte se, pravdy každému přejte“, „Věřím že vláda věcí Tvých k Tobě se zase navrátí, ó lide český“ (doplněn v roce 1926) a část chorálu Ktož jsú boží bojovníci.
Pochází ze 14. století a též se mu říká kostel Matky Boží před Týnem. Vystavěn byl v gotickém slohu Matyášem z Arrasu a Petrem Parléřem.
Týnský chrám
V husitské době byl v držení husitů. Později byly k chrámu dodělány dvě věže – Adam a Eva.
Byl postaven v barokním slohu na počátku 18. století K. I. Dientzenhoferem. Interiér je vyzdoben freskami o životě světců i výjevy ze Starého zákona.
Kostel sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí
Od roku 1920 zde působí Církev československá husitská.
Tento renesanční letohrádek nechal vystavět pro svoji manželku Annu Jagellonskou císař Ferdinand I. v letech 1538 - 1565.
Letohrádek královny Anny
Za dob vášnivého sběratele císaře Rudolfa II. zde byly uloženy jeho velké sbírky a též se zdejší sídlo neobešlo bez astronomických pozorovatelů.
Dnes slouží různým výstavám a též účelům kanceláře našeho prezidenta.
Novorenesanční budova na náměstí Jana Palacha byla pojmenována podle následníka rakouského trůnu korunního prince Rudolfa. Nechala ji vystavět Česká spořitelna na počest svého 50. výročí. Poprvé bylo otevřeno v roce 1885.
Rudolfinum
Za dob Československa bylo Rudolfinum nazýváno Domem umělců. Má za sebou několik rekonstrukcí a dnes zde sídlí Česká filharmonie a Galerie Rudolfinum.
16. května 1868 byl položen základní kámen novorenesanční budovy od Josefa Zítka za velkých slavností. Původně měl být kámen jen jeden a to z Řípu, ale posléze jich bylo mnohem více – z Blaníku, Vyšehradu, Boubínu atd. Po jeho vybudování došlo na výzdobu interiéru malbami Mikoláše Alše, Václava Brožíka a jiných dalších.
Národní divadlo
Poprvé bylo otevřeno 11. června 1881 za přítomnosti korunního prince Rudolfa Smetanovou operou Libuší. Brzy poté ale došlo k požáru a znovu bylo otevřeno po dokončení architektem Josefem Schulzem 18. listopadu 1883. Opět proběhlo zahájení operou Libuší.
Národní divadlo v noci
Stojí na pravém břehu Vltavy a byl dokončen v roce 1996. Říká se mu také Ginger and Fred. Pojmenování dostaly věže podle stejnojmenného tanečního páru – Freda Astaira a Ginger Rogersové.
Tančící dům (foceno z autobusu)
Po cestě jsme projížděli kolem pár domů.
Dům, kde prý napsala Božena Němcová Babičku
Malá vosková soška Ježíše v období jeho dětství se nachází v chrámu Panny Marie Vítězné na Malé Straně, kde je vystaveno a nejednou lidem pomohlo.
V chrámu Panny Marie Vítězné
Podle legendy ji vlastnila Svatá Terezie, pozdější zakladatelka bosých karmelitek. Do Prahy se dostala v roce 1628, kdy ji věnovala karmelitánům Polyxena z Lobkovic.
Jeden ze zdejších obrazů
Dodnes prý pomáhá, přináší mír i snad léčí. 26. září 2009, tedy letošního roku, daroval papež Benedikt XVI. Jezulátku novou, třetí zlatou korunku.
Pražské Jezulátko a jeho úkryt
Pohled na Jezulátko
Sloužilo především jako židovské ghetto, později jako židovské město. Od roku 1850 bylo toto místo přejmenováno na Josefov, na počest vydání tolerančního patentu, který židy zrovnoprávnil z ostatními. Je zde mnoho památek - hlavně synagog a též hřbitov.
V roce 1535 byla vystavěna Aronem Mešullamem z Horovic. V poválečných letech se synagoga stala Památníkem českých a moravských Židů, kteří se stali oběťmi nacistické perzekuce.
Pinkasova synagoga
Jména zavražděných spolu s osobními daty a jménem příslušné obce byla zaznamenána na zdech synagogy. Jejich zde něco přes 77 000.
Nápisy uvnitř
Památník byl znovu otevřen v roce 1996.
Oltář
Byla založená roku 1590 židovským bankéřem Mordechajem Maislem pro rodinné účely jeho rodiny. V roce 1689 byla poničena požárem.
Maiselova synagoga
Dnes je zde expozice o dějinách Židů v Čechách a na Moravě.
Pravděpodobně vznikl v první polovině 15. století, neboť nejstarší náhrobek, který zde byl nalezen, je z roku 1439, a pod ním leží učenec a básník Avigdor Kara.
Předpokládaný nejstarší pohřbený Avigdor Kara
Na hřbitově se pohřbívalo do roku 1787. Dnes se tam nachází téměř 12 000 náhrobních kamenů, avšak počet pochovaných byl jistě vyšší.
Náhrobky
Další náhrobek
Mnoho náhrobků
Židovský hřbitov
Další náhrobní kameny
Nejznámější osobou, zde pohřbenou, je Rabi Löw, který je spjat s legendou o Golemovi (uměle vytvořené bytosti). Byl to velký učenec i pedagog a málokdo ví, že na jeho názory navazoval Jan Ámos Komenský.
Náhrobek Rabbiho Löwe
Jiný pohled na náhrobek nejznámějšího rabína
Dalšími pohřbenými jsou například Mordechaj Maisl (renesanční historik, učenec i bankéř), David Gans (astronom)…
Taky pěkný náhrobek
Jiný pohled na hřbitov
Místo pro přání
Při vstupu na hřbitov
Raně gotická stavba ze 13. století, kde se dodnes konají bohoslužby. Patří mezi jednu z nejstarších synagog střední ale i celé Evropy.
Budova s dvěma ciferníky (vedle Staronové synagogy)
Staronová synagoga
Váže se k ní mnohé pověsti, jedna z nich pojednává o tom, kdy Rabi Löw („Pražský Maharal“) deaktivoval svůj výtvor Golema na půdě zdejší synagogy, když mu vyňal takzvaný šém.
Místo pro rabína
Oltář ve Staronové synagoze
Byla zbudována v roce 1868 na místě bývalé židovské modlitebny „Stará škola“ v maurském slohu podle projektu Vojtěcha Ignáce Ullmanna a Josefa Náklade.
Vedle Španělské synagogy – Franz Kafka
Uvnitř Španělské synagogy
V letech 1836 - 45 ještě ve Staré škole působil jako varhaník František Škroup, skladatel české národní hymny.
Okna v synagoze
Varhany, kde možná skládal i František Škroup
Lustr
Poprvé byla budova otevřena 5. ledna 1888 operou Richarda Wagnera Mistři pěvci norimberští. Původně se ale jmenovala jinak – Nové německé divadlo, a měla sloužit operní a baletní scéně.
Státní opera (foceno z autobusu)
Pohled zvenku na budovu Státní opery
Mnohokrát přejmenována, ale po Sametové revoluci a pádu komunismu roku 1989 došlo snad k poslednímu přejmenování. Roku 1992 dostala název Státní opera Praha.
Uvnitř Státní opery
Opona Státní opery
Působila zde řadu umělců světového významu – Richard Strauss (německý hudební skladatel), Enrico Caruso (italský operní tenorista) a mnozí další.
Pražské a kulturní centrum, které nejednou bylo svědkem důležitých historických událostí. Dříve neslo název Koňský trh.
Pohled na Václavské náměstí
Nachází se na něm jezdecká socha, kterou nechal udělat Myslbek v roce 1913, sv. Václava, patrona České země, a dalších patronů kolem něj – sv. Ludmily, sv. Anežky České, sv. Prokopa a sv. Vojtěcha.
Pohled na sochu sv. Václava a další patrony
Nad sochou se nachází novorenesanční budova od Josefa Schulze – Národní muzeum, které vzniklo koncem 19. století.
Národní muzeum
Pohled na jezdeckou sochu sv. Václava a na Národní muzeum v pozadí
Většina památek, co jsem zde popisoval, leží na takzvané Královské cestě, po které projížděli budoucí čeští vládci.
Pražský hrad
Začínala v Králově dvoře, na místě dnešního Obecního domu, u Prašné brány. Pokračovala Celetnou ulicí na Staroměstské náměstí a také na Malé náměstí, skrz Karlovu ulici kolem Klementina, přes Křižovnické náměstí, Karlův most, Mosteckou ulici na Malostranské náměstí. Odtud Nerudovou ulicí ke Hradu přes Hradčanské náměstí do katedrály sv. Víta.
Pohled na Pražský hrad s Vltavou
Doufám, že se Vám prohlídka Prahy líbila a že se do ní brzy vypravíte. Vdýchne do Vás kus historie, vzpomínek a snad Vás i upevní v národním odhodlání.
Jinak Vám všem přeji veselé Vánoce a v novém roce 2010 jen to nejlepší
Strakonické náměstí