Atomový bunkr v Brdech

Atomový bunkr v Brdech

Brdy jsou velmi členitá vrchovina, skrývající jednak krásnou a mnohde nedotčenou přírodu. V části západních Brd je od vzniku republiky vojenský prostor. V něm jsou ukrytá donedávna velmi tajná a nebo už odtajněná místa. Jedno takové misto byla  raketová základna zvaná "Klondajk" na hlavním hřebenu Brd nad Mníškem s raketami S 200 Vega.  Na Klondajku se používala verze 5V28E. Tenkrát to byl nejmodernější raketový komplet, kderý západní vojska neměla .... 
"Objekt Javor 51" u Míšova sloužil k uskladnění jaderné munice, pum a i snad jaderných hlavic. Ale jak to bylo, ví dnes snad jen tehdejší ruští velitelé. Kde je jim ale konec ??? 

Ve vojenském újezdu Brdy asi kilometr od silnice mezi obcemi Míšov a Borovno se nachází vojenský bunkr Javor 51.

Na území republiky byly pouze tři takovéto podzemní objekty – u Míšova v Brdech, v Bělé pod Bezdězem a u Bíliny na Teplicku. Zatímco poslední dva předalo ministerstvo obrany ministerstvu vnitra, které je nechalo zlikvidovat, areál v Brdech zůstal jako jediný ve správě resortu obrany a zůstal součástí vojenského újezdu. Jako jediný se navíc dochoval bez jakýchkoliv úprav.

Bunkr vybudovaly tehdejší Vojenské stavby na základě smlouvy mezi ČSSR a SSSR o skladech "speciální" munice z roku 1965. Sovětská armáda ho převzala po stavebním dokončení v roce 1968 a do přísně střeženého areálu se do roku1990 nikdo jiný z tehdejší čsl. armády nedostal. Celý areál (kolem 200 důstojníků s rodinami, čtyři obytné domy v ruském stylu, sklady a hangáry, vlastní vodárna, generátory energie) si kompletně spravovala sovětská posádka, složená jen z vyšších důstojníku a jejich rodin, kteří po celou dobu nesměli přísně střežený areál opustit. Například, jejich dětí vozily "gruzaviky" do internátní školy do Milovic u Nymburku.

Po odchodu Sovětské armády byl bunkr dlouhá léta opuštěný. Využit byl pouze dvakrát. Po rozpadu Československa zde skončila neplatná federální měna a o jedenáct let později si podzemní objekt na téměř tři roky pronajal Lidový spolek péče o německé válečné hroby. Ten sem dočasně uložil ostatky čtyř tisíc německých vojáků, kteří padli na našem území za druhé světové války.

Měl jsem tu možnost se do částečně zpřístupněného areálu podívat.

No, byla to nedávno děsná doba ... ... ...

Ohodnoťte článek

Hodnocení 1Hodnocení 2Hodnocení 3Hodnocení 4Hodnocení 5

Fotogalerie k článku

tahle vrata se více jak 45 let neotevřela civilistům ... cedule je už z poslední doby ... celý areál je stále a nepřetržitě střežen strážní službou Vojenských lesů ... cele "vojenské" Brdy stále spravují a udržují Vojenské lesy;v Jincích je jak velení vojenského újezdu, tak i vojenských lesků ... obytné domy postavené v sovětském stylu a podle ruských norem ... od roku 1990 jsou domy prázdné, ale nezdemolované ...opravy a přestavby podle českých předpisů a norem by stály desítky milionů ... ale kdo by šel do v současné době do lesů dobrovolně bydlet ???
areál je plný skladů, montážních hal, má vlastní zdroj vody i energií ... domy pomalu, ale jistě zarůstají ... uplatnění pro ně žádné není ... tohle není SS 20, jen raketa země - vzduch ... SS 20 byla podstatně větsí a vozil jí snad 20 kolový přepravník ...
na mapě je areál popsaný jako "kas", a není to tak dlouho ... hlavní montážní hala, 3 metry betonu nad hlavou, stěny jsou ještě silnejší ... uvnitř je stále stejná teplota ... nebo zima ???
tady na podlaze byly ve speciálních držácích atomove hlavice pro SS 20 ... takových kójí nebo boxů je šest ... co tady bylo, to možná věděli jen ruští vojáci ... ale dveře jsou jak do trezorů a snad i protiradiační, i když ruské normy a předpisy, no ... na ovládání všech těch hejblat musel být jeden nejméně major ...
nemáš se přibližovat k vedení ... jak vidět, vše bylo úplne jinak ... všude a všechno ! tak si posílali "cosi" přes překladiště v Čierné nad Tisou na východním Slovensku, dnes na hranici s Ukrajinou ... kopie smlouvy o "dočasné pomoci"  sovětské armády v tehdejím Československu ...dočasnost trvala přes 40 let ...
muselo to být (z mého pohledu) dost hrozné žít v cizině,v lesích, za plotem a celé roky nikam nejít, jen do Milovic a to občas a za odměnu ... konečně slušné a smysluplné využití areálu ... pejskové hlídají dobře  a hlavně vsude, jinak by az byly ze všeho ruiny ...

Autor článku

azave

azave

Buď cestu najdu, nebo si udělám vlastní ... 

 

Přidat komentář

Komentáře

Rony

7. října 2013 18:17

Rony říká

Ahoj... Do bunkru se už normálně smi? Jinak koukni na toto:

http://www.treking.cz/regiony/zidovsky-hrbitov-na-hajku.htm  

 

 

Je nemožné projít celý svět, ale je možné zanechat alespoň někde svoje  Š L Á P O T Y . . .

pavel

1. prosince 2013 17:32

pavel říká

Jen pro upřesnění. Klondajk na brdských Hřebenech (mezi Dobříší a Mníškem) byl největší základnou PVOS naší armády. Rusové tam nebyly. A tamní rakety (Něva a Vega) byly typu zemé-vzduch s doletem až 400 km. Nikdy se nepočítalo, že by jejich hlavice byly jaderné a nebyly na to ani uzpůsobeny.

Objekt JAVOR 51 u Míšova však byl skutečně skladem jaderné munice, zejména pum a snad i raketových hlavic. Komplet obhospodařovaný ruským vojenským personálem. Údajně tam prý jaderné hlavice nikdy uloženy nebyly, ale spíš asi ano.

Objekt nyní spravuje Nadace Železná opona jako Atomové muzeum a o víkendech je otevřený. Stojí to v každém případě za zhlédnutí.

bárty

23. srpna 2014 15:29

bárty říká

Dobrý den, sloužil jsem u raketového vojska v Rožmitále pod Třemšínem, všechna místa o kterých píšete dobře znám, ale SS 20 u nás nebyly, přepište si to prosím, děláte si ostudu, že o tm nic nevíte. Bartoň

azave

17. října 2014 11:38

azave říká

"Sem" si to tedy opravil, ale az ted, nebyl jsem v Cesku. Nejsem a ani jsem nebyl raketak, pohyboval jsem se po letistich ... A jestli tady byly nekdy i jine rakety nez Vegy, si neni jisty ani byvaly nacelnik Drnova a nebo si nechce vzpomenout.... 

Přidat komentář

Váš e-mail nebude u komentáře zobrazen.

Antispamová ochrana.

Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.