Cyklisťák

Cyklisťák

Cyklistický kurz 3. C (Gymnázia Strakonice) konající se od 7. června do 11. června po krásách Šumavy, přesněji Sušicka a Annína, pod vedením pana profesora Jandy, Plačka a Navrátila.

1. den - pondělí 7. června 2010

Začátek našeho cyklistického kurzu probíhal již po druhé, před týdnem byl díky špatnému počasí a následující předpovědi zrušen, a tak jsme již trochu věděli, co nás čeká. Chvíli trvalo, než jsme se všichni sešli, vypravili a rozloučili.

Shromáždění cyklistů před školou

Počasí bylo od rána slunečné a teploty se pohybovaly kolem 18 stupňů. Trasa byla jasná, pojede se od naší školy (Gymnázia Strakonice) před strakonické Podskalí, Pracejovice do Volenic, následně přes Frymburk, Nezamyslice do Žichovic (cestu jsem již popisoval, viz.http://www.slapoty.cz/clanek/volenice-a-okoli-98/).

Po lehkém obědě jsme vystoupali k žichovickému jezírku, úplně jinou trasou než jsem znal, ale řekl bych, že je to mnohem horší a náročnější cesta.

Cesta na Jezírko jinou cestou

Jezírko

Ale vylezli jsme až na vrchol, udělali nějaké společné foto, sjeli do Čimic, kde jsme se rozdělili na dva tábory.

Pro méně zdatné cyklisty vedla trasa přes:

Strakonice - Volenice - Žichovice - Sušice - Annín (kemp)

Celkem: 45 km

Pro zdatnější cyklisty byla připravena trasa:

Strakonice - Volenice - Žichovice - Šimanov - Annín (kemp)

Celkem: 50 km

Kilometry srovnatelně stejné, jen ta druhá trasa byla více členitá a dosti výškově náročná. Naštěstí nebylo ještě takové vedro.

Kraj sušický

Sušický kraj

Když jsme zdolali převýšení 650 metrů nad mořem, zjevila se před námi zapadlá vesnička Šimanov.

Vesnička Šimanov

Některým z nás došla zásoba vody a chtěli jsme tu někoho o ni požádat, ale nikoho jsme tu neviděli, jako by se tu zastavil čas.

Menší převýšení :D

Kopce zde stále nekončily, vždyť jsme na Šumavě, co by jsme měli také chtít od "Zelené střechy".

Humpolec u Sušice

Jen kilometr a půl od rozhledny na Sedle se nachází vesnička Humpolec, která nemá žádného stálého obyvatele, neboť slouží k rekreaci.

Kostel v Humpolci u Sušice

Pamětihodnost, kterou jistě nepřehlédnete, je zrekonstruovaný kostel, který je opravdu nádherný.

Já a v pozadí hlídač cest - Kašperk

V blízkosti naší cesty leží gotický hrad, který založil Karel IV., aby hlídal zdejší obchodní cesty.

Kašperk na kopci

Jiný pohled na Kašperk a kraj

Po dlouhém a úmorném stoupání, pro nás opravdu nekonečném, jsme si krásně sjeli z kopce dolů...nádhera :-). Vzduch je tu čerstvý, čistý a kraj prostě nádherný.

A hurá dolů

Dorazili jsme k naší zlatonosné řece - Otavě.

Řeka Otava

Most s Otavou

Náš cíl byl již na dohled...Autokemp Annín, který zde byl založen před více než padesáti lety, a měl se pro nás stát naším pětidenním domovem.

Autokemp Annín I.

Kemp Annín

Po příjezdu kolem páté hodiny odpoledne nadešlo ubytování v chatkách...

Chatky v autokempu Annín

...vydatná večeře a noc, jež prostě jen tak nekončila :D.

2. den - úterý 8. června 2010

Ráno bylo teplé a pro některé z nás přišlo moc brzy, neboť jsme se ještě dorůžova nevyspali. Co naplat...musíme do plavek a hurá pro lodě :-). Došlo k vodácké přísaze, kdy jsme byli pokřtěni pádlem a rumem, stali se z nás vodáci a z našich učitelů kapitáni. Rozděleni do lodí, jeden byl zadák, který hlídal směr lodi, a druhý háček, který korigoval rychlost.

Otava

Bohužel jsem raději z lodi nefotil, neboť to nejbezpečnější není...a udělal jsem dobře, dvakrát jsme se cvakli (=překlopili), to by to dopadlo :D.

Kemp v Žichovicích

Po plavbě z Anína, přes Sušici do Žichovic, jsme vylezli na pevný břeh v kempu, kde byl výhled na Rabí, zříceninu, kde slavný vojevůdce Jan Žižka o oko přišel.

Zřícenina Rabí

Sušice

Autobusovou linkou jsme dojeli do Sušice, kterou jsme si prohlédli, nejen druhý, ale i čtvrtý den naší cesty.

Náměstí Svobody v Sušici

Místo, kde dnes město leží, bývávalo osídleno Kelty (hlavně na kopci Sedlo), a také Slovany, kteří zde měli své pohřebiště.

Náměstí v Sušici

Díky rýžování zlata na řece Otavě, zde bylo ve středověku, přesněji roku 1273, založeno Přemyslem Otakarem II. město Sušice.

Náměstí v Sušici

Náměstí z jiného pohledu

Na náměstí naleznete mnoho staveb, například měšťanské domy a radnici.

Rozacínovský dům čp. 48

Voprchovský dům

Krocínovský dům čp. 49 (hotel Fialka)

Sušická radnice

Jiný pohled na radnici

Kromě toho je zde Kámen neštěstí.

Kámen neštěstí

O Kameni neštěstí

Je zde i mnoho jiných staveb, nejen světských, ale i církevních.

V dálce kostel sv. Felixe a kapucínský klášter

Poutní kaple Anděla Strážce

Značky v Sušici

Po náročném dni jsme se autobusem přemístili zpět do kempu, kde jsme opět povečeřeli a v noci jen tak rychle neusnuli.

3. den - středa 9. června 2010

Následující den bylo opět ve znamení cyklistiky. Pár z nás se rozhodlo vyjet si již z Annína pár kopečků, ostatní jsme se nechali vyvést autobusem i s koly do Srní.

Srní

Horská obec, která byla na počátku 18. století založena pro dřevaře, dostala jméno podle hojného výskytu srnčí zvěře.

Infocentrum v Srní

Dříve se zde těžilo zlato a dokonce i zde byla umístěna jedna z prvních meteorologických stanic.

V Srní

Směrovky v Srní

Kraj kolem Srní

Nachází se zde kostel z jedné strany pokryt šindelem - kostel Nejsvětější Trojice.

kostel Nejsvětější Trojice

Vchynicko-Tetovský kanál

Tento kanál, dlouhý přes 13, 6 km, se používal pro splavování dřeva, kdy spojoval a stále spojuje Vydru s Křemelnou. Vybudován byl na konci 18. století.

kolem Vchynicko-Tetovského kanálu

Mostík přes kanál

Cyklostezka kolem kanálu

O kanálu

Schätzův les

Rokyta

Zde jsme se zastavili ve zdejším informačním středisku, kde se dozvíte o zdejším kraji, jeho historickém i geologickém vývoji.

Informační centrum v Rokytě

Informační centrum

V Rokytě

Expozice o splavování dřeva

Mapa

Sedmikvítek evropský

Jeřáb ptačí

V Rokytě

Něco o místě

Rechle

Projížděli jsme přes dřevěnou lávku spojující dva břehy (blízké Rokyty a vzdálenější Modravy).

Rechle

Hradlový most

Modrava

Osada vznikající na počátku 17. století byla prvotně rybářská a soumarská, do doby, než tuto oblast koupil kníže Schwarzenberg, který zde nechává vybudovat kanály (o Modravě se zmiňuje i Rony, viz.http://www.slapoty.cz/clanek/ohlodane-kosti-sumavy-54/).

Modrava

V Modravě

Březník

Vrchol 1133 metrů nad mořem ční nad šumavskou krajinou a je od Modravy vzdálen necelých osm kilometrů. Do bývalé hájovny Schwarzenbergů, která je zde nedaleko, ale dnes slouží jako informační centrum, zasadil Karel Klostermann děj jednoho ze svých románů - Ze světa lesních samot.

(O Březníku i Luzném se zmiňuje Rony, viz. http://www.slapoty.cz/clanek/novymi-turistickymi-prechody-na-roklan-a-luzny-67/).

Březník

Zničený les

Vrchol Luzný

Hájovna

Směrovky a sežraný les

Ještě jednou Luzný z Březníku

Naposledy jsem zdejší krajinou projížděl před šesti lety, když zde pobývala Skleněná archa. Kraj byl v tu dobu také zasažen kůrovcovou kalamitou, ale tak strašně to tu nevypadalo.

Kůrovec dělá divy

Cesta z Březníku

Vydra

Nádherná šumavská řeka, která pramení na Šumavě. Její soutok s řekou Křemelnou vytváří zlatonosnou řeku Otavu.

Vydra

V této části se nesmí jezdit na kole kvůli rušení chráněných zvířat.

Kolem Vydry

Zde nás chytla první a také poslední přeháňka, kdy jsme pěkně zmokli.

Zhoršení počasí

Pěšky kolem Vydry, v počasí nikterak příjemném, jsme brzy dorazili k Turnerově chatě a pořád dále podél řeky. Sluníčko vysvitlo a my jsme se sušili. Kolem páté hodiny odpolední jsme konečně dorazili do Annína, kde následně večer probíhal jako každý jiný.

4. den - čtvrtek 10. června 2010

Jasná obloha, teploty nad 28 stupňů...to všechno byla předzvěst skvělého pomalu letního dne, a proto jsme vyrazili na plavečák do Horažďovic.

Aquapark Horažďovice

Horažďovice

Jejich historie je spjatá s hradištěm na Práchni a založená mnichem Gorazdem, který byl žákem a nástupcem sv. Metoděje. Roku 1292 byla osada povýšena na město Václavem II.

Kostel sv. Petra a Pavla

Zámek v Horažďovicích

Zámecká věž

V zámeckém areálu

Kostel sv. Petra a Pavla

Náměstí v Horažďovicích

Náměstí s morovým sloupem

Ulice

Po necelých třech hodinách ve vodě kolem 30 stupňů jsme prošli město a následně odjeli zpět do Sušice, odtud na svých kolech do Annína.

5. den - pátek 11. června 2010

Neradi jsme další den opouštěli zdejší místo, navraceli jsme se brzy ráno, aby jsme neměli takové vedro, neboť celý týden nám počasí přálo a teploty nad 25 stupňů.

Trasa cesta zpátky:

Annín - Sušice - Žichovice - Volenice - Strakonice

Celkem: 45 km

Zpáteční cesta nám trvala kratší dobu, takže jsme kolem poledního dojeli do Strakonic.

Hned bych si tento pětidenní výlet zopakoval :-).

Ohodnoťte článek

Hodnocení 1Hodnocení 2Hodnocení 3Hodnocení 4Hodnocení 5

Fotogalerie k článku

Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit

Autor článku

Jack

Jack

Strakonický učitel zeměpisu a občanské výchovy, který rád poznává nejen lidi, ale i nové kouty naší vlasti či ostatní státy světa. Kromě cestování a sportovního vyžití (běh, volejbal, cyklistika, plavání) si neodpustí poslech hudby, četbu thrillerů či společenských románů, ale také psaní různých článků a příběhů. Kromě publikování cestovních zážitků na tomto webu, vedu oficiální stránky Volejbalu Strakonice, píši recenze na blogu iDnes.cz  a ještě navíc jsem jedním z redaktorů studentského časopisu JU Magazín.

Řídí se heslem: "Žijeme jen jednou, a to za všech okolností, protože život se musí žít naplno, i když někdy není ten nejrůžovější . Ale s úsměvem jde vždycky všechno lépe ."

Přidat komentář

Komentáře

Japo

15. července 2010 16:25

Japo říká

Copak se dělo večer? Nějak mi to z článku není jasné...

Mimochodem, vás opravdu křtili rumem? Pěkné.

"Naděje je jako bumerang: vždycky se vrátí."

Jack

15. července 2010 19:47

Jack říká

No nechtěj vědět, radši No coment ...suprové akce...zpívání a tak .-)...no jasně , to by jinak křtění vůbec nebylo...

„Jednou za rok vyjeďte někam, kde jste ještě nebyli.“ Dalajláma

Rony

15. července 2010 21:57

Rony říká

Asi se tam někam hned rozjedu, tyhle vedra už mě zmáhají...

Je nemožné projít celý svět, ale je možné zanechat alespoň někde svoje  Š L Á P O T Y . . .

Přidat komentář

Váš e-mail nebude u komentáře zobrazen.

Antispamová ochrana.

Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.