Cyklistický výlet s 9. M
vydáno 27. července 2011 – napsal Jack – 1 komentář
Další krásný den naplněn sluncem, a proto nic nebránilo tomu, abychom společně s 9. M Základní školy Dukelské ve Strakonicích podnikli cyklistický výlet na vrchol Kbíl a to hned v pátek 10. června 2011. Jako dozor jela moje maličkost a paní učitelka Harajdová, hudební výchova a sbor.
Trasa byla jasná: Strakonice - Sousedovice - Kraselov - Švejcarova Lhota - Kbíl - Libětice - Strakonice
Celkem: 25 km
Odkaz na trasu na mapy.cz
Patnáct lidí se vypravilo kolem osmé hodiny ranní od základní školy Dukelské přes strakonické Podskalí vstříc cyklistickému výletu s jasným cílem - vrchol Kbíl.
Počasí už od rána opravdu nemělo chybu, takže jsme doufali, že se nám všechny potíže vyhnou :-).
A jedeeem...
Vášniví cyklisti
Kdo bude poslední?
Odpočinek
Do Sousedovic se dá dostat mnohem snažší cestou a to přes Mutěnice, kde se nemusí šlapat žádný výrazný kopec, ale směrem na Drachkov se musí vystoupat trochu větší převýšení.
Z kopce dolů - směr Drachkov, my však jedem naopak :D
A šlapeme
Výhled na vrchol Kbílu
Kbíl s rozhlednou
Kromě málo nafouknutého kolo, jednoho menšího defektu a záseku v přehazování, se nestal žádný úraz, ani kolu, ani nám.
Odpočinek musí být
I s rukou skorem nepoužitelnou se dá jet :-)
A kde mám svačinku?
Pohoda
Natěšenci
Smíchem ke zdraví a trvalé...demenci :D
Menší závada se musí napraviti
Jestli všichni čekali pohodovou cyklostezku, nejlépe vyasfaltovanou a schovanou pod stromy kvůli sluníčko, hodně se mýlili :D. Cesta se totiž změnila v marathon po kamenech podél křoví, občas chráněného stromy, které slunce utlumilo :D.
Odpočinek
Sváča
Už nejedem dál?
Hodně odpočinku, málo práce :D, takže konec nás opravdu ještě nečekal. Po kraselovském odpočinku nás následoval pomalý stoupající výjezd, pak klesající a opět stoupající.
Kraselov
Po žluté
Cesta ne a ne skončit
A jedeme!
Momentka :D
Nad Švejcarovou Lhotou
Křížek
Brzy jsme se však dostali do Švejcarovi Lhoty, malé vesničky zahrnující kolem 25 obyvatel a nacházící se nedaleko Úlehle.
Švejcarova Lhota
Odtud nám zbývaly necelé asi dva kilometry ke zdejšímu vrcholu Kbíl (664 m n. m.), na kterém se nachází rozhledna, vystavěná v roce 2008, ale i zdejší kbílský dolmen s kamenou vesničkou.
Na Dolmen
Kbílský dolmen
Kbílský dolmen
Jako jeden z mnoha menhirů i tento má dodávat energii, nabít člověka novou energií, něco podopnéno jako Boží kameny u Kraselova, viz. článek.
Pauzička
Je to všechno výtvorem zdejších obyvatel, návštěvníků? A nebo podivný úkaz ala UFO? Kdo ví...ale osobně bych se přikláněl k první možnosti.
Kamenné údolí
Vesnička z kamení
Aby jsme měli památku...:-).
Společné foto
Společné foto 2
Společné foto 3
Už zbývá jen pár metrů ke kbílské rozhledně, která nám ukázala mnoho krásných pohledů do zdejší krajiny - výhled na vesničku Libětice, na Strakonice, Horažďovice atd.
Rozhledna na Kbílu
Rozhledna na Kbílu
A vzhůru k výšinám
A nekrade se...
Netřeba komentáře :-).
Výhled na Strakonice
Pohled na Libětice
A takhle vypadá my, lidé...prostě maličtí a skorem bezvýznamní, jak pak asi můžeme býti viděni z vesmíru? Vlastně nemůžeme :D, mini blešky jsme.
Ručkovat, ručkovat...nepadat, nepadat...
Po výšlapu na vrchol a dlouhém odpočinku nás čekal sjezd dolů do Libětic až do Strakonic, na zdejší Podskalí, kde byla konečná. Tam jsme si pěkně upekli buřtíky :-).
Libětice
Buřtíky
Ohínek
Buřtíčky
Tak skončil cyklistický výlet, ze kterého jsme přijeli všichni, nadšení, ve zdraví i unavení...:-)
Fotogalerie k článku
Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit
Autor článku
Jack
Jsem čerstvý student 1. ročníku Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a to Pedagogické fakulty. Předtím jsem vystudoval strakonické gymnázium, kde jsem nehrál jen piškvorky, ale psal i příběhy a občas neposlouchal učitele. Výjimečně dával pozor, třebas o dějepise, zeměpise a jazycích, které mě zajímají. Na ostří nože jsem s fyzikou a vždycky budu
, proto ji teďka studuju
.
Ve volném čase rád poznávám nové kraje, kde jsem ještě nebyl, a těch je dosti, v našich krásných Čechách. Nejraději mám však Šumavu, kterou neprocházím jen jako pěší turista, ale i cyklista
. Ne nadarmo se říká, že Šumava je zelená střecha Evropy...
Když nadejde podzim, či se po nebi přivalí mráčky a začne pršet, zůstávám doma a čtu, jak romány historické, fantastické a hororové, tak též zabrousím i k detektivkám, kterým vévodí A. C. Doyle a A. Christie. A co dělám po večerech? Jsem buď to s kámoši, s přítelkyní, a nebo píšu - vymyšlené a někdy i reálné příběhy, přidávám články na náš web Šlápot, jsem externím pracovníkem strakonického Deníku,...
Řiďte se heslem: Žijeme jen jednou a to za všech okolností, život se musí žít naplno, i když někdy není ten nejrůžovější
. Ale s úsměvem jde naopak všechno lépe
.
Komentáře
Přidat komentář
Článek je zařazen do kategorií
Podobné články
Líbí se vám nová verze Šlápot?
38 58% Ano
15 23% Jde to
13 20% Stará byla lepší
Hlasovalo 66 čtenářů Archiv anket
Náhodné články
- Kolem Ztracenky a Svatojánských proudů
- Expedice Dolomity 2011
- Jen tak si šustit v listí...
- Na běžkách Novohradskými horami
- Litvínov a okolí
- Kamenec – od pramenů Lužnice
- Retro: 14 nejvyšších hlavních vrcholů Šumavy (přístupných)
- Švecburg aneb středověk neskončil...
- Kostely, kaple, kapličky a jak je to vlastně s Vánocemi?
- TOP 12: zastavení v čase (rok 2010)



1. srpna 2011 16:50
Japo říká
Pěkný výlet pro děcka
Tu cestu znám, dokonce jsme s Ronym na Kbílu nedávno byli, že?
Jen na cestu Kraselov -> Švejcarova Lhota už si moc nevzpomínám.
"Naděje je jako bumerang: vždycky se vrátí."