Dovolená na středním Slovensku :)

Dovolená na středním Slovensku :)

Léto bylo nádherné, taky na něj tak rádi vzpomínáte? Krásné počasí, kdy sluníčko pálilo a hřálo, nebe většinou bez mráčků... Proto neváhejte a vraťte se se mnou o pár měsíců nazpět... Přečtěte si moji dovolenou na přelomu července a srpna letošní roku, kdy jsem byl zaveden do krajin našich sousedů.

Těšil jsem se strašně moc na den, kdy konečně vypadnu z domova a podívám se opět k našim příbuzným na Slovensko, kde jsem mimochodem byl naposledy před pěti lety...

Sobota 25.7.2009

Společně s mamkou jsme jeli brzy ráno (kolem půl 6) autobusem ze Strakonic do Brna. Cesta trvala něco přes čtyři hodiny a nebylo to nejhorší. Jedu už to podruhé :).

Brněnské nádraží - Zvonařka

V Brně

V Brně jsme přestoupili na autobus, který nás dovezl za hranice ČR k našim sousedům Slovákům. Trvalo to pouhé dvě hodiny.

Bratislava

Je to hlavní město Slovenska. Do roku 1919 se nazývalo Prešporek (česky Prešpurk) a nachází se stále jako i kdysi na březích řeky Dunaje.

Bratislava - část Lamač (foceno z autobusu)

Vysílač

Dunaj

Dunaj a v dáli známý Nový most

Tabule se ZOO

Nádraží

Partizánske

Městečko se nachází na úpatí pohoří Tříbeč a bylo založeno J. A. Baťou, který zde založil obuvnickou továrnu. Dnes zde žije něco kolem 25 tisíc obyvatel.

Nádraží v Partizánskem

Kašna na náměstí

Vzpomínka na Baťu

Městský úřad

Pomník

Prohlédli jsme si částečně městečko hned v den příjezdu, kdy jsme navštívili i zdejší cukrárnu, kde měli vynikající zmrzlinu :), ale zbytek města jsme si nechali na jiný den. Já však přidávám fotky teraz, jak by řekli naši sousedi, čili hned.

Kino

Památníček

Slováci jsou od jak živa věřící národ, ne jako my, takže tu najdete mnoho kostelů, které vypadají jako ty naše.

Kostel

Interiér kostela

Pohled na kostel zezadu + hřbitov

Novodobější kostel

Zevnitř

Jelikož jsme přijeli kolem půl páté odpoledne a cesta byla opravdu náročná, zdlouhavá a ještě k tomu procházka krásným městem, tak se nedivte, že jsme spali hned, co jsme se dostali do postele.

Neděle 26.7.2009

V neděli byl odpočinkový den, kdy jsme nejen odpočívali v ohromné zahradě, ale též jsme pomáhali a tím relaxovali.

Zahrada

Květinky

Večer jsme nakonec vyrazili na procházku na letisko alias letiště.

Letiště

Jedno letadýlko

Další letadýlko

Pohled na hvězdárnu, kterou jsme jeden večer také navštívili

Navštívili jsme i jedny koupele. Na Slovensku je jich hodně, na každém kroku pomalu jedny termální lázně.

Pondělí 27.7.2009

Jelikož jsme nepřijeli jen za příbuznýma a odpočinkem, ale také abychom se podívali po zdejších pamětihodnostech, kterých je tu opravdu hodně, jen si vybrat. Já měl od počátku jasno, chci zajet do Bojnic. Pro Čechy je perlou jižních, možná i celých, Čech Hluboká, tak zde je pohádkovým zámkem ten Bojnický.

Cestou... jiné kopečky než u nás :)

Už se blížíme

Bojnice

Je lázeňské městečko ležící na břehu řeky Nitry (něco kolem 1 km od Prievidzy) a již první zmínka pochází z roku 1113.

Pohled na zámek z městečka

Kostel v Bojnicích

Zámek Bojnice

První písemná listina pochází z 12. století, kdy zde stál kamenný hrad a patřil synům velmože Kazimíra z rodu Hont-Poznan.

Začínají stromy řídnout a ukazovat části zámku

Další pohled

Jedna z věží

Dům a stánky

Chráněná lípa krále Matěje

Patřil také uherskému šlechtici Matúš Čákovi Trenčanskému, který byl nejmocnějším mužem Z Slovenska a někdy mu říkali i "nekorunovaný král západu". Po jeho smrti přešel do majetku krále, ale nejen jemu, po něm jej vlastnili další významní feudálové této doby.

V parčíku

Další pohled na zámek

Jiný pohled

Hradby s věží

Dokonce patřil i Janu Korvínovi a do roku 1526 ho vlastnil rod Zápoľských. Hrad brzy přešel do majetku Thurzovců, kteří ho rozšířili a opevnili.

Bojnický zámek

Prostě je nádherný

Uvnitř jeho maketa

Schodiště

Nejvíce byl zdejší hrad ovlivněn rodem Pálffyovců (od roku 1643 až do roku 1918), kdy ho hrabě Jan Pálffy nechal přestavět, ale nedožil se jejího konce. Po něm zde zbylo hodně sbírek.

Hrobka Jana Pálffyo

Kočár

Erb

Zámecký výhled

Zámecký výhled 2

Zámek :)

Pohled na Zoo

ZOO Bojnice

Hned naproti zámku leží rozlehlá Zoo, kde najdete plno druhů savců, ptáků a mnoho dalšího. Je to tam fakt nádherné a měli jsme krásný den. Menší okénko biologie :D.

Méďové si hráli :)

Po jídle je dobré si lehnout

Pohled ze Zoo na zámek

Nádherné rybky

Korytnačka alias želva

Papoušek co neumí mluvit

Ze Zoo je vidět město Prievidzu.

Prievidza

Naposledy pohled na zámek :) No není nádherný?

Po prohlídce zámku a zoo, která je na celý den, jsme se stačili ještě podívat do zdejších kúpelí.

Úterý 28.7.2009

Po náročném včerejšku následuje odpočinek a pomoc našim milým příbuzným s něčím na zahradě :). Bylo to skvělé odreagování a docela mi to chybí, neboť je skvělé si na chvíli někam sednout a vypnout.

Středa 29.7.2009

Trenčín

Toto město se šedesáti tisíci obyvateli je sídlem Trenčianskeho kraje. Leží na řece Váh a jeho historie je spjata s feudálem Matúš Čákem.

Pohled při cestě do Trenčína na Trenčiansky hrad

Evangelický kostel v Trenčíně

Krásná hradní brána :)

Cestou na Mírové náměstí

Farský kostel Narození Panny Marie a schody

Piaristický kostel sv. Františka Xaverského

Morový sloup na Mírovém náměstí

Pohled z náměstí na hrad

Ulice

Hotel Tatra

Reliéf Jana Jiskry z Brandýsa

Trečiansky hrad

Historii začal psát už za dob osídlení Keltů a Germánů, kdy zde stálo hradiště, které se posléze vybudovalo na královský hrad. Nejstarší části je zde rotunda.

Cestou na hrad, pohled na náměstí

Pohled na hrad při výstupu

Hradní brána

Tohle jsme museli vyjít :D

Pohled stál za to

Děti si hrají :)

Pohled na Trenčiansky kraj

Trenčiansky hrad

Vstupní věž s hodinami

Největšího rozkvětu dosáhl v držení Matúša Čáka Trenčianskeho, který z něj udělal svůj sídelní hrad a centrum rozsáhlým držav. Ovládal velkou část Slovenska, v držení měl přes padesát hradů a žup. Zabíral majetky svým protivníkům, ale též církvi a samotnému králi. Razil i vlastní mince.

Pohled na katapult a část hradu

Naše milá průvodkyně

Erb jednoho rodu

První roznášková služba

Obraz Josefa II. - kamkoli se pohnete, vždy se na Vás bude dívat a střevíc na Vás ukazovat :D

Kosterní pozůstatek a část zbytku rotundy

Matúšova věž

Pohled z věže

Další pohled

Výhled na řeku Váh

Nádhera

Po úchvatné prohlídce Trenčianskeho hradu a jeho okolí, jsme se ještě jednou vrátili na náměstí. Rozloučili jsme se a naposledy pohlédli na hrad.

Trenčiansky hrad celé své kráse

Trenčianske Teplice

Další a poslední zastávkou dnešní výpravy byly Trenčianske Teplice. Lázeňské město kde provozoval svoji živnost lékař Antonín Čapek (otec bratrů Čapků). Jeho syn Karel ho navštěvoval a též zde tvořil např. Továrna na absolutno, R. U. R.

Turecké lázně

Mečiarova vila

Pak následovala cesta do Partizánskeho, ale kratší cestou nám jet nebylo určeno, neboť jsme se sekli v kopci.

Další dny jsme trávili na zahradě, prohlídkou Partizánskeho, a také jednou večer jsme vyrazili na hvězdárnu, abychom pohlédli ke hvězdám.

Poslední večer před odjezdem, jsem se usadil do zahrady a vzpomínal na ten krásný týden, který jsem u příbuzných zažil. Byl prostě báječný a i počasí nám přálo, neboť ani jedinkrát nezapršelo a teploty se pohybovaly nad 25 stupni. Takhle vypadal západ slunce.

Západ slunce

Západ pokračuje

Den se střídá s nocí

Sbohem slunce...

V sobotu 2.8. v brzkých ranních hodinách odjíždíme autobusem zpátky domů, ač neradi, neboť tu bylo krásně.

Pohled z autobusu na Piešťany

Loučíme se se Slovenskem, přejíždíme hranice a v Brně přestupujeme na rychlík, který nás zavezl zpět domů - do Strakonic.

Příště: Opět vzpomínka na letní období... pár dní na severu Čech :)

Ohodnoťte článek

Hodnocení 1Hodnocení 2Hodnocení 3Hodnocení 4Hodnocení 5

Fotogalerie k článku

Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit

Autor článku

Jack

Jack

Strakonický učitel zeměpisu a občanské výchovy, který rád poznává nejen lidi, ale i nové kouty naší vlasti či ostatní státy světa. Kromě cestování a sportovního vyžití (běh, volejbal, cyklistika, plavání) si neodpustí poslech hudby, četbu thrillerů či společenských románů, ale také psaní různých článků a příběhů. Kromě publikování cestovních zážitků na tomto webu, vedu oficiální stránky Volejbalu Strakonice, píši recenze na blogu iDnes.cz  a ještě navíc jsem jedním z redaktorů studentského časopisu JU Magazín.

Řídí se heslem: "Žijeme jen jednou, a to za všech okolností, protože život se musí žít naplno, i když někdy není ten nejrůžovější . Ale s úsměvem jde vždycky všechno lépe ."

Přidat komentář

Komentáře

HoHo

13. listopadu 2009 17:29

HoHo říká

Konečně jsem viděl Trenčískej hrad v detailu... Jel jsem už několikrát okolo Trenčína, vždycky jsem ho viděl, ale zblízka teprve dneska...

A Bojincký hrad taky fakt moc hezkej....

Sportem ku zdraví a trvalé invaliditě

Jack

14. listopadu 2009 11:34

Jack říká

Tak až příště pojedeš kolem, tak se zastav na obou místech, je to fakt velký zážitek

„Jednou za rok vyjeďte někam, kde jste ještě nebyli.“ Dalajláma

HoHo

14. listopadu 2009 13:21

HoHo říká

Snad mi to někdy vyjde...

Sportem ku zdraví a trvalé invaliditě

Japo

19. listopadu 2009 18:33

Japo říká

Jo, zámky a hrady byly pěkné, jen jsem při čtení uvažoval, jestli jsem opilý já nebo ty fotky . Tím chci říct, že existuje spousta freewarových programů, jež to opraví, a další půlhodinku jistě ve svém volném čase najdeš.

Že práce na zahrádce, třebas i krátká, je skvělé odreagování, můžu potvrdit z vlastní zkušenosti.

"Naděje je jako bumerang: vždycky se vrátí."

Přidat komentář

Váš e-mail nebude u komentáře zobrazen.

Antispamová ochrana.

Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.