Hrad Hohenwerfen, 40 km od Salzburku

Hrad Hohenwerfen, 40 km od Salzburku

Tuto velkolepou pevnost můžete navštívit během Vaší cesty na dovolenou k moři do Itálie nebo do Chorvatska (cestou před Tauernským tunelem) nebo při pobytu v Rakousku v salzburské oblasti. Je totiž snadno dostupná z dálnice, od Salzburku je to jen 40 km a rozhodně ji nemůžete přehlédnout.

Hrad leží 40 kilometrů před Salzburgem a přístup je označen sjezdem z dálnice u městečka Werfen. Před hradem je parkoviště, které je zdarma. Hrad je na vysoké skále a od parkoviště vede nahoru lanovka. Vstup do areálu hradu a prohlídka je se Salzburskou kartou zdarma, výjezd lanovkou na hrad stojí 1,5 euro, tam i zpět. Nemáte-li salcburskou kartu stojí vstup 10,50 euro. Na hrad lze vyjít pěšky druhou stranou hradu z městečka Werfen, kde druhá vstupní brána.

W1

W6

V rámci vstupného lze projít tři expozice. První navazuje na zdejší tradici sokolnictví a ukazuje její vývoj. Druhá, klasická expozice, vás provede po celém hradě a jeho ochozech. Součástí prohlídky je vězení a mučírny, pětipatrová zbrojnice s ukázkami zbraní a výstup na vrchol zvonice, odkud se nabízejí překrásné výhledy na okolní údolí. Průvodkyně zde i zazvoní na 4 412 kilogramů těžký zvon odlitý roku 1586. Na tzv. sokolím dvoře, můžete vidět každodenní letové ukázky dravců. Pokud Vám představení unikne můžete SI prohlédnout řadu odpočívajících dravců. Na hradě je k dispozici průvodkyně i audio průvodce i v češtině.

Sokolnické muzeum

W2

Na hlavní věži Wallerturm je umístěno sokolnické muzeum, které ukazuje tradici lovu za použití dravců. V přízemí je expozice ze střední Asie, arabského světa a Ruska. Ve střední Asii je sokolnictví provozováno hlavně orlem skalním k lovu lišek a vlků. V orientu se využívají sokolovití dravci k lovu stepních zajíců a malých krocanů. V prvním patře je znázorněn vývoj sokolnictví ve střední Evropě. Do Evropy se dostal v období křižáckých válek ve třetím století. Největšího rozmachu se sokolnictví dožilo ve středověku.

Historie hradu

Vznik hradu je spojen s lety 1077, kdy vrcholí boj o investituru (boj o právo obsazovat církevní úřady a podřízenost – nadřízenost mezi papežem a císařem). Vybudovat hrad se rozhodl arcibiskup Gebhard von Helfenstein, jež byl v boji o investituru nakloněn na stranu papeže. Hrad vznikl jako obranný a měl také velký význam na obchodní stezce vedoucí údolím Salzachu. Dobudování však nebylo arcibiskupu Gebhardovi dopřáno, poněvadž po zahájení stavby musel uprchnout na 9 let do exilu v Sasku. Odtud se vrátil na nedostavěný hrad Werfen a zanedlouho zemřel. Stavbu dokončil arcibiskup Konrád I von Abenberg. Ten měl ale podobný osud, kdy po přiklonění se na papežovu stranu, musel na 10 let do exilu. Dokončení se tak hrad dočkal až po jeho návratu, kdy dalších 25 let vládl arcibiskupskému úřadu. Hrad byl jednou v historii dobyt a vypálen, a to v letech 1525 za německé selské války. Obnovu hradu započal arcibiskup Matthäus Lang von Wellenburg. Podobu jakou má hrad téměř do dnešních dnů, získal až při přestavbě v druhé polovině šestnáctého století. To udělal Johann Jakob von Khuen-Belasy z hradu moderní pevnost italského typu. Po strádání hradu a chátrání ho v srpnu 1898 získal arcivévoda Evžen Rakouský a hrad začal být znovu trvale obýván. Arcivévoda zde nechal umístit své umělecké sbírky a sbírky zbraní. V roce 1931 zde však vypukl požár, který zničil velkou část paláce. Po prodeji svých sbírek a z vyplacené pojistky nechal arcivévoda hrad opravit. V roce 1938 musel arcivévoda nakonec hrad prodat Salcburské župě. Za druhé světové války sloužil hrad i jako školicí centrum NSDAP. Do roku 1945 zde bylo přes 40 let výcvikové středisko salcburského četnictva. Od roku 1987 je zpřístupněn areál hradu veřejnosti.

W8

W3

Kromě středověkého hradu je také velkou místní atrakcí lednový svět - Eisriesenwelt, který se nachází nedaleko. Eisriesenwelt je největší ledová jeskyně na světě. Ale o tom zase příště...

Hodnocení článku

Fotogalerie k článku

Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit

Autor článku

badgastein

badgastein

Máme rádi hory v létě i v zimě a rádi bychom se s vámi podělili o naše zážitky z výletů především z oblasti údolí Gastein (Salzbursko, Rakouské Alpy). 

V roce 2009 se nám naskytla skvělá možnost splnit si náš sen a pořídili jsme si v lázeňském městečku Bad Gastein malý prázdninový byt. Tento byteček využíváme nejen pro sebe, ale také jej pronajímáme zájemcům o letní nebo zimní dovolenou. Během dvou let se tento nápad zalíbil i našim přátelům, a tak postupně došlo k tomu, že nyní pronajímáme v Bad Gastein devět prázdninových bytů.

Tímto vás srdečně zveme na dovolenou do Bad Gastein a budeme se snažit, abychom vám na těchto stránkách poskytli co nejvíce typů na výlety, abyste, až někdy zavítáte do této oblasti, přesně věděli, co můžete vidět a prožít.

Přidat komentář

Komentáře

Rony

13. června 2012 20:07

Rony říká

Díky za článek a vítám na Šlápotách.

Čím méně vyšlapané jsou stezky, kterými k svému cíli míříš, tím více zážitků tě na nich čeká

Paulie

2. července 2012 20:33

Paulie říká

Pěkný hrad, díky za článek.

Mimochodem, nebyly by fotky ve větším rozlišení?

"Naděje je jako bumerang: vždycky se vrátí."

badgastein

10. července 2012 21:32

badgastein říká

bohužel tyto fotky nemám ve větším rozlišení..

Přidat komentář

Váš e-mail nebude u komentáře zobrazen.

Antispamová ochrana.

Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.