Labské pískovce II.

Labské pískovce II.

Druhý den budeme putovat mezi několika stolovými horami Saského Švýcarska. Samozřejmě s výstupy na kdejakou vyhlídku, kterých je nahoře přehršel. Papststein, Pfaffenstein a Gohrisch jsou menší a méně známé, ale o to klidnější a dostupnější.

Stolové hory Saského Švýcarska

Druhý den jedeme přes Bad Schandau na parkoviště k Papstdorfu, odkud zahájíme okruh po stolových horách. Náladu mi pokazí jedno krátké blesknutí, když jsem se v zóně omezené rychlosti na 30 km trochu víc rozjel. Po Chřibech a pokutě 500 Kč asi budu znovu navyšovat výdaje. To je dnes úděl řidičů. Omezení je tolik, že všechny neuhlídáte.

Papstein

mapa papstein a Gohrisch

Hned první metry nás zavedou do majestátního přírodního chrámu, který nás okamžitě pohltí. Zelenou klenbu nad námi otevře až výstup mezi skalní věže Papststeinu (451 m n. m.). Míjíme bez zájmu restauraci a zastavíme až na kamenné plošině u vysoké věže. Stojíme na vrcholcích skal, které tvoří stolovou horu. Rozhled máme především k Sněžníku a sousední stolové hoře Gohrisch.

Pod Papststeinem...

Schodiště má dokonce vlastní osvětlení.

Papststein...

...

Výstup na stolové hory znamená zdolávat spousty schodů...

Papststein poskytuje ještě několik dalších výhledů, které procházíme. Po sestupu do sedla jdeme po žluté na nižší skalní masív Kleinhennersdorfersteinu, kde nahlížíme do velké jeskyně Hampelhöhle. V rozeklaných skalách je jich několik. Znovu procházíme pískovcové věže, abychom za další vyhlídkou ostře klesli k Papstdorfu. Do vsi jdeme po Roter Strich.

Königstein.

Sousední hora Gohrisch.

Lilienstein ja za vodou. Totiž za Labem. Zdolali jsme ho před dvěmi roky.

...

...

Tato věž turistům přístupná není.

Papstdorf a vzdálený Zschirnstein

Dnes je zamračeno, pro fotky v lese je to jen dobře.

...

...

Kostel v Papstdorfu.

Franta na lavici hanby.

...

...

...

...

Vycházíme i na nedaleké skalní město s několika jeskyněmi u Kleinhennersdorfer Steinu.

...

...

Jeskyně Hampelhöhle.

...

...

Nejen skály, ale i stromy vytváří nádhernou kulisu, kterou procházíme.

...

...

...

Za ohradou k nám přichází daněla a brzy zanedlouho ji následuje celé stádo. Procházíme Papstdorf a protože nechceme ztrácet zbytečně výšku, musíme prokličkovat loukami a lesy k Pfaffensteinu.

Daněla.

Daněk.

Papstdorf...

...

Papststein.

V Papstdorfu.

...

Gohrisch.

Pfaffenstein

mapa Pfaffenstein

K této stolové hoře jdeme po černé šipce. Ta znamená obtížnější terén. Vystupujeme pod věž Barbarine a dál postupujeme v těsné blízkosti vysokých skal. Odměnou jsou nádherné pohledy na věže a na labyrint, které vytváří. Překvapivě rychle se ocitneme znovu na značce. Výstup širokou kamenitou cestou končí u rozcestníku, kde popíjí pivko mladá dvojice Moraváků. Dáme na jejich radu a lezeme úzkou spárou mezi skalami, která je velmi dobře zajištěna.

Starověký rozcestník.

Pfaffenstein, vpravo věž Barbarine.

...

...

...

...

...

...

Marmormedaillon.

Damoklův balvan.

...

...

Nahoře opět stojí restaurace a tentokrát se již na jednom zastavíme. Nejprve ale zdoláme mnoho schodů na kamennou rozhlednu. Ta poskytne další rozhled. Tentokrát dokonalý, protože jsme se dostali nad vrcholky stromů. Velmi blízko leží Königstein. Opevněná stolová hora s hradem je zde největším tahákem. Asi i proto se jí vyhneme. Jistě bude plná Japonců. Navíc máme výmluvu - Venca s Frantou na ní již byli.

Stezkou dojdeme vrchem skal k osamocené věži Barbarine, které kdysi spadla hlava, aby byla posléze horolezci za pomoci vrtulníku znovu usazena na své místo a zabetonována. Tak proti podobným zásahům přirozená eroze nemá skutečně žádnou šanci.

Krásná je také "písčitá pláž" mezi skalními věžemi. Dobré místo k přespání.

Pfaffenstein má mnoho vyhlídek, na některé ještě vylezeme. Většina stolových hor má své jméno odvozeno od obcí pod sebou. To je i případ této a není divu, že sestoupíme zrovna do Pfaffendorfu.

Rozhledna Pfaffenstein.

...

...

...

...

...

...

U věže Barbarine...

...

...

...

...

...

...

...

...

Königstein.

Pfaffenstein.

...

Gohrish

Mezi Pfaffendorfem a Gohrishem se rozdělíme. Bratři v triku na poslední stolovou horu Gohrish nejdou a tak pokračujeme lesem ve dvou.

Za necelou hodinu již stoupáme mezi další skalní město a opět se nám s hůry objeví okolní stolové hory. Z vrcholu Zwergu spatříme zdolaný Pfaffenstein, hezky je vidět Königstein a Lilienstein. Tato poslední stolová hora je menší a kompaktní. Přejít ji trvá jen pár minut. Brzy již klesáme pod Muselmann a dál krásnou bučinou k parkovišti, kde kotví naše bárka Leona.

...

Gohrisch...

...

...

...

...

...

...

...

...

V Gohrishi jsme překvapeni a kluky musíme dohledat, protože čekali, že se z vrcholku pro ně vrátíme. Tak to dopadá, když si někdo nenahraje do mobilu důležité mapy a zůstane v cizí zemi zcela ztracený.

Na večeři jdeme do první restaurace, kde nám něco dají. Je to Café-restaurant Franz Josef I. a nás pohostí skvěle. Navíc je několik kroků od penzionu Zámecká sýpka. Máme proto čas i na fotbalové čtvrtfinále MS mezi Brazílií a Belgií.

Cafe-Restaurant Franz Josef l.

Večer si odskočím na pár záběrů za jasného nebe do zámeckého parku.

Čínský pavilon.

Zámecká sýpka.

...

Pávi jsou páni zahrady...

Večerní procházka parkem...

Ohodnoťte článek

Hodnocení 1Hodnocení 2Hodnocení 3Hodnocení 4Hodnocení 5

Anketa

Navštívili jste již Saské Švýcarsko?

19 32% Jednou ano.

18 30% Ano, již víckrát.

23 38% Ne, nikdy.

Hlasovalo 60 čtenářů

Fotogalerie k článku

Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit

Autor článku

Rony

Rony

... lidé se dělí na ty, kteří lezli po horách a na ty, kteří po nich nelezli. Jde o dvě různé kvality, dvě různé psychologie, i když tato propast mezi nimi je záležitostí několika dní.

(V. Solouchin - Překrásná hora Adygine)

Přidat komentář

Komentáře

K tomuto článku zatím nebyl přidán žádný komentář. Buďte první, kdo na něj vyjádří svůj názor!

Přidat komentář

Váš e-mail nebude u komentáře zobrazen.

Antispamová ochrana.

Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.