Na kole alias první cyklistický výlet do okolí Strakonicka

Na kole alias první cyklistický výlet do okolí Strakonicka

Proč se neustále nechat vozit autem, když venku je tak hezky? Vezměte kolo a jeďte někam do přírody. Poznejte svůj kraj, kde jste se narodili, či se nechejte někam odvést i s koly třeba na Šumavu, a pak po cyklostezkách nebo polních cestách brázdit po krásách šumavských hvozdů…. Jelikož jsem se narodil a též žiji tady ve Strakonicích, a mojí velkou zálibou je jízda na kole, podnikám výlety na kole s kamarády odtud.

Kudy cesta povede?

Strakonice – Katovice – Kněží hora + Žižkův most – Horní Poříčí – Střelské Hoštice a zpět

Jaká je délka trasy a její náročnost?

Rozepsané: 7,5km (nebo 8km) – 2,5km – 2,5km – 3km

Celkem: 32km (tam i zpátky)

Náročnost: nízká (i pro ne moc zdatné cyklisty)

Ze Strakonic můžete vyrazit dvěma cestami. Ti co máte raději poklidnější jízdu, kde nejezdí tolik aut, tak jeďte okolo strakonického hradu po nově zbudovaném valu a přes Podskalí. Nalevo uvidíte červený most, který přejedete a následně i ten druhý. Projedete pod mostem, kde jezdí vlak a zahnete doprava. Brzy vyjedete na silnici, která vede do Drachkova, či Pracejovic. My chceme jet přes Pracejovice (vyjedeme menší kopeček a zahneme doprava). Dojedeme do Pracejovic a následně do Katovic.

Těm co nevadí provoz vyjedou podobně, jen na Podskalí nepojedou na červený most, ale budou pokračovat po cyklostezce do Dražejova a následně do Katovic.

Katovice

Dříve to pravděpodobně byla rýžovnická osada, neboť jimi protéká nám již známá Otava, kde se před mnoha lety dalo něco najít (zlatavé plíšky atd.) a Keltové, kteří zde před staletími sídlili, rýžovali zlato. V řece se vyskytovaly i perlorodky, které se tu později udržovaly i uměle. Znečištěním ale nadobro zmizeli.

Po vybudování Schwarzenberského [švarcenberského] kanálu se přes Katovice též splavovalo dřevo (= voroplavba).

Jako i v jiných vesnicích, městech byl mezi prvními budovami vystavěn vždy kostel, který je v Katovicích zasvěcen sv. Filipu a Jakubu. Stál již ve 13. století a je renesančně-gotický. Jeho věž byla přestavěna do nynější podoby v 16.století architektem Thomassio Rossi di Mendrisio (= Vlach Kameník).

Kostel v Katovicích

Po cyklostezce (prašná cesta) vyjedete směrem na Poříčí. Kolem vás si všimněte rostoucích bylin (heřmánek…), dřevin a též nebude dlouho trvat a objeví se i řeka.

Nedaleko Kněží hory

Kněží hora

Vedle Vás, čili vlastně nad Vámi, se vyvyšuje hora porostlá všelijakým porostem. Je to Kněží hora. Někdy nazývaná též Katovická.

Cyklostezka a část tabulky o Kněží hoře

Celá tabulka o Kněží hoře

Porost na Kněží hoře

Porost na Kněží hoře a část Žižkova mostu

A konečně Kněží hora v celé své kráse (foceno směrem od Poříčí)

Na vrcholku Kněží hory si Slované vybudovali hradiště, z kterého se do nynější doby mnoho nezachovalo a přístup nahoru není zrovna nejlepší.

Povídá se, že je tu možné spatřit nadpřirozené jevy, či komunikovat se záhrobím. Co je na tom pravdy, to nevím.

Na počátku 20. století se odtud těžila i tuha (= grafit), ale ne nijak dlouho.

V roce 1985 bylo toto území vyhlášené za Přírodní rezervaci Kněží hora.

Ještě donedávna byly štoly pod vrcholem otevřené, ale po jednom nešťastném incidentu byly uzavřeny.

U jedné štoly

Žižkův most

Nedaleko a vlastně i naší cestou narazíte na Žižkův most, který prý podle pověsti nechal vybudovat sám Jan Žižka, když vedl tažení na hrad Rabí. Ale není tomu tak. Vystavěn byl až o tři století déle - v 17. nebo 18. století.

Žižkův most

Železniční most (směrem na Poříčí)

Polními cestami alias přírodními cyklostezkami, stále podél řeky, dojedeme až do Dolního Poříčí, o kterém byla první zmínka někdy na počátku 14. století. Nachází se tu kemp a též Kubešův mlýn.

Jez v Poříčí

Druhá část jezu v Poříčí

Takhle to tam mele :D

U vody (jez je za fotografem)

Klidná řeka před spadnutím do jezu

Kubešův mlýn (foceno ze strany)

Kubešův mlýn

Cesta z Poříčí do Střelských Hoštic

Cesta do Střelských Hoštic

Okolní kraj

Střelské Hoštice

Dříve měla obce název jen Hoštice, ale později když byla připojena ke Střele dostala jméno Střelohoštice - dnes již Střelské Hoštice. Nachází se tu naleziště mohylových pohřebišť.

Pohled na Střelské Hoštice

Kostel, zasvěcen sv. Martinu, měl dosti krušný osud. Několikrát vyhořel a dnešní podoba mu byla dána až na počátku 19. století. Je klasický s novogotickým interiérem.

Kostel ve Střelských Hošticích

Můžete se zde ještě podívat na zámek, do jehož úprav zasáhli hodně jezuité, kteří ho vlastnili, ale my se vydáme zpátky domů.

Střela

Málem bych zapomněl na jeden zámek, který mě vždy fascinoval a nikdy jsem se do něj nepodíval.

Cestou z Katovic do Strakonic (již ne přes Pracejovice) uvidíte nalevo vesničku s názvem Střela a na vrcholku kopce stejnojmenný zámek. Dříve to byl hrad založen ve 13. století asi rodem Bavorů, kteří vlastnili i nedaleký strakonický hrad. Střelský hrad patřil k nejstarším hradům v jihočeském kraji, dnes již z něj zbyla jen pouhá zřícenina. Střídalo se tu hodně majitelů, ale hrad již nebyl nikdy obnoven a naopak byl v 16. století vystavěn zámek.

Střela

Zámek Střela

Snad se Vám první toulka na kole líbila a budete se těšit na další, která na sebe jistě nedá dlouho čekat :).

Hodnocení článku

Fotogalerie k článku

Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit

Autor článku

Jack

Jack

Strakonický učitel zeměpisu a občanské výchovy, který rád poznává nejen lidi, ale i nové kouty naší vlasti či ostatní státy světa. Kromě cestování a sportovního vyžití (běh, volejbal, cyklistika) si neodpustí poslech hudby, četbu thrillerů či společenských románů, ale také psaní různých článků a příběhů. Kromě publikování cestovních zážitků na tomto webu, vede oficiální stránky Volejbalu Strakonice, spravuje oficiální stránku Běhu městem Strakonice 21. srpna, píše občasné recenze na blog iDnes.cz  či na Databáziknih a publikuje někdy články do různých periodik..

Řídí se heslem: "Žijeme jen jednou, a to za všech okolností, protože život se musí žít naplno, i když někdy není ten nejrůžovější . Ale s úsměvem jde vždycky všechno lépe ."

Přidat komentář

Komentáře

Japo

29. srpna 2009 21:16

Japo říká

Dost dobrý nápad na článek, líbila se mi i forma na začátku.

"Naděje je jako bumerang: vždycky se vrátí."

Jack

29. srpna 2009 22:08

Jack říká

Díky za pochvalu Snaha byla...

„Jednou za rok vyjeďte někam, kde jste ještě nebyli.“ Dalajláma

Přidat komentář

Váš e-mail nebude u komentáře zobrazen.

Antispamová ochrana.

Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.