Nejkomentovanější články 3. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Hoslovický vodní mlýn a šumavské výhledy

Hoslovický vodní mlýn a šumavské výhledy

František Harant by se asi zbláznil, kdyby viděl u svého mlýna, kde trávil klidný život poustevníka, taková procesí. Ale možná se na to dívá odněkud shora a usmívá se. Vždyť právě díky němu se vodní mlýn u Hoslovického potoka zachoval ve své původní celistvosti a kráse.
Pokračovat ve čtení...

Přejezd České republiky za 7 dní

Přejezd České republiky za 7 dní

Aneb na kolech od Aše až po Jablunkov. To byl název další bláznivé akce, do níž jsem se vrhl. Navíc opět značně nízkorozpočtové, jelikož se spalo v přírodě, nakupovalo v supermarketech a všechen ostatní čas zabírala jízda na kole. A že jsme si jí užili!
Pokračovat ve čtení...

Týdenní alpská dovolená v okolí Ortleru

Týdenní alpská dovolená v okolí Ortleru

Po italských Dolomitech pro nás letos prachatičtí turisté a strakonická cestovní kancelář Ciao připravili týdenní zájezd do severní Itálie – přesněji do blízkosti známého italského střediska Bormio a hory Ortler. Na úvod nutno podotknout, že tato oblast mě hodně mile překvapila. Nečekal jsem, že to tam bude tak hezké.
Pokračovat ve čtení...

Pobaltí 2012, 2. část

Pobaltí 2012, 2. část

Článek o naší letní návštěvě pobaltských zemí pokračuje po delší odmlce druhou částí. Sedmý den cesty opouštíme Lotyšsko a snažíme se dostat do Estonska. Stop na okraji lotyšské Valmiery se nám povedl skoro ideálně, já nyní čekám na liduprázdném pomezí měst Valka a Valga oddělených státní hranicí a vychutnávám si zdejší klid. Mí dva kolegové jsou už také na cestě, takže věříme, že ještě dnes stihneme dojet až do Tartu.
Pokračovat ve čtení...

Veselé Vánoce a šťastný nový rok 2013

Veselé Vánoce a šťastný nový rok 2013

Drazí přátelé, naši čtenáři,
rádi bychom vám popřáli krásné a klidné Vánoce a v novém roce 2013 ať se vám mimořádně daří! A samozřejmě ať máte na svých cestách lepší počasí než my na této fotografii. :)
Pokračovat ve čtení...

Poledník - mrazivé trápení

Poledník - mrazivé trápení

Nepříjemné zvuky skřípejícího, přemrzlého sněhu nevěstí nic dobrého. Arktický vzduch dává vzpomenout na loňské marné dobývání rozhledny na šumavském Poledníku, kdy nás vichřice se sněhovou vánicí odehnala z její těsné blízkosti.
Tentokrát se však z blankytného nebe nic na naše hlavy nesype a absolutní bezvětří jen podtrhuje pohádkově krásný den, ve kterém se zdá cesta z Modravy kolem Roklanského potoka idylkou. Jen nebýt toho krutého mrazu...
Pokračovat ve čtení...

Od hrabat až ke strážcům hranic

Od hrabat až ke strážcům hranic

Rád vám udělám průvodce v objektu, jehož sláva i pád se vešly do pouhých padesáti let, což v historii téměř nic neznamená.
Pokračovat ve čtení...

Jezerní hora, Svaroh a Ždánidla, zapovězené cíle Šumavy

Jezerní hora, Svaroh a Ždánidla, zapovězené cíle Šumavy

U Čertova jezera jsme zatím úplně sami. To ale netrvá dlouho. Stačí jen několik minut a břeh se zaplňuje desítkami chtivých a na nevšední zážitek natěšených příznivců, a musím podotknout, i znalců šumavské přírody. K odbočce na Lávkovou cestu jdeme první. Přece jen nás ty davy trochu děsí. Zanedlouho slyšíme vyprávění o tom, jak na ní svévolně takzvaní ochránci přírody zničili lávkové můstky. Projít se touto stezkou sice dá, ale jen na vlastní riziko. Začínáme proto spolu s ostatními stoupat svahem nad jezero, o které jsme původně neměli ani zavadit.
Pokračovat ve čtení...

Splnění dětského snu aneb návštěva novozélandského Milford Sound

Splnění dětského snu aneb návštěva novozélandského Milford Sound

Uvolněte se a představte si, jak od parkoviště, kde jste zanechali své auto, stoupáte po turistické stezce mírně do kopce. Všude kolem vás jsou jen stromy a keře, obalené hustým mechem, a kamkoliv se podíváte, vidíte jen a jen zeleň. Je téměř 100% vlhkost a něco ke dvaceti stupňům, příjemně se vám dýchá a v dálce již slyšíte avizovaný vodopád a jen čekáte, kdy se vám naskytne dechberoucí pohled na tu masu vody padající ze skály dolů jen pouhý kousek od místa kde stojíte. Plni očekávání šlapete krok co krok kupředu, když najednou se strhne taková průtrž mračen, že vám nezbývá nic jiného, než se otočit a jít zpět. Viditelnost je jen pár metrů, takže z vodopádu byste stejně již nic neviděli. Vítejte na jednom z nejhezčích míst Nového Zélandu. V Milford sound.
Pokračovat ve čtení...

Krkonoše, týden na hřebenech.

Krkonoše, týden na hřebenech.

Týden strávený v Krkonošském národním parku nám nabídl všehochuť ohledně počasí, ale i terénu, ve kterém jsme se pohybovali. Z Richtrových Boud, kde jsme byli ubytováni, byl na dosah hlavní hřeben s Luční boudou a tak jsme mohli výhodné polohy využít pro důkladný průzkum celé této části hor. Krkonoše tvoří předprvohorní krystalické břidlice a prvohorní metamorfované horniny. Ještě ve čtvrtohorách se zde vyskytovaly ledovce, které tvarovaly krajinu. Díky tomu zde nalezneme v nejvyšších místech severskou tundru a četné stopy mrazového zvětrávání.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.