Nejkomentovanější články 30. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Island, část V.: okolí Mývatnu

Island, část V.: okolí Mývatnu

Konečně máme půjčené auto a můžeme se rychle přepravovat mezi přírodními krásami na severu Islandu, především okolo jezera Mývatn, kde se nachází spousta míst s geotermální aktivitou, sopky, lávová pole a podobně. Uvidíme tedy znovu kouřící solfatary a také poprvé bahenní jezírka, pseudokrátery i velký kráter sopky, skalní město vzniklé z lávového pole a puklinu na zlomu mezi euroasijskou a severoamerickou litosférickou deskou. Poté se přesuneme k ohromnému vodopádu Dettifoss a k útesům Ásbyrgi, dosahujícím výšky až 100 metrů. A to všechno během jediného nabitého dne.
Pokračovat ve čtení...

Stolové hory a Broumovské stěny ll.

Stolové hory a Broumovské stěny ll.

Sobotní ráno nám poletí vstříc, budeme u cesty stát... a s vílou Aťkou celý den pochodovat. Broumovské stěny jsou proklatě nebezpečné, v bludišti skalních měst již mnoho pěšáků zhynulo, když ztratilo správnou cestu. Proto nás těší doprovod domorodkyně, která se nás nezištně ujme. I díky ní se tento den neztratíme a plně si osvěžující skalatý hřeben užijeme.
Utaháni pak neděli trochu ošidíme. Krása stolové hory Ostaš a nedaleké Kočičí skály nám však mnohé vynahradí.
Pokračovat ve čtení...

Ostrov Gavdos

Ostrov Gavdos

Asi 50 km jižně od krétských přístavů Paleochora nebo Chora Sfakion (Sfakia) leží ostrov Gavdos. Má rozlohu kolem 27 kilometrů čtverečních a žije na něm stabilně kolem 150 lidí. Leží na stejné šířce jako Kanárské ostrovy nebo nejjižnější část Kypru, no a podle toho tam je počasí - slunečno a teplo po celý rok.
Jediné, čeho je tam málo, je sladká pitná voda. A elektrická energie - vyrábí se různě dieselagregáty.

Pokračovat ve čtení...

Arménie III.

Arménie III.

Třetí den našeho pobytu v Arménii jsme vyrazili naplnit zřejmě hlavní cíl celé cesty, jímž byla několikadenní túra v turismem nezasaženém pohoří Geghamy. Nástup na svahy byl kvůli vedru krušný, následovala milá setkání s místními pastevci a nakonec i nemilá setkání s jejich psy. Před pozorností psů jsme se večer ukryli v terénním dolíku na blíže neurčeném místě a doufáme, že podobným příhodám už se v příštích dnech vyhneme.
Pokračovat ve čtení...

Do mlžných výšin na Jezerní horu a Plesnou

Do mlžných výšin na Jezerní horu a Plesnou

Inverze znamená nepříjemně lezavé počasí, kdy slunce pod pokličku husté mlhy jediným paprskem nepronikne. Nebo také slunné teplé počasí, které si můžete užívat vrchovatou měrou na horách a mléčnou kaši pod sebou vnímat jako pomalu se vlnící klidné moře.
Touha spatřit toto moře nás vyžene z pohodlí domova k nejvyšším vrcholkům Šumavy, a přestože nám ty pravé inverzní dny unikly, obě túry z Alžbětína za trochu námahy stály. Ve dvou dnech jsme uskutečnili atraktivní výstupy k Jezerní hoře a Plesné, vysoké vrcholy zdvihající se po obou stranách Železnorudského průsmyku
Pokračovat ve čtení...

Arménie IV.

Arménie IV.

Druhý den naší túry v pohoří Geghamy se nadmíru vydařil – odpoledne jsme zdolali Aždahak, nejvyšší vrchol celého pohoří, a nocujeme u jezera při úpatí sousední hory Učtepe, v nadmořské výšce 3200 m. Nacházíme se ve zcela nedotčené krajině a těšíme se na další den putování.
Pokračovat ve čtení...

Arménie IX.

Arménie IX.

V neděli odpoledne jsme zakončili náš čtyřdenní autovýlet po arménském venkově, po pouhých deseti hodinách odpočinku však začíná další zajímavá výprava. Obujeme zase pořádné boty a zkusíme vystoupit na osamocený vulkán Aragats, který je nejvyšší horou celé země. Podaří se nám v pondělí zdolat naši první čtyřtisícovku?
Pokračovat ve čtení...

Blízká setkání - l. údolí Ostružné a Sedlo

Blízká setkání - l. údolí Ostružné a Sedlo

Hory jsou i o setkávání. Někdy jsou to setkání náhodná, jindy plánovaná. Přináší s sebou sdílené zážitky a občas také nová přátelství. Na jedno takové plánované setkání jsem se vypravil do penzionu Pod Sedlem v Albrechticích. Přestože jsme toho i díky dešti po probouzející se šumavské přírodě moc neprochodili, všichni účastníci zájezdu byli spokojeni.
Po pátečním "seznamovacím večírku" jsme si v sobotu prošli široké údolí Ostružné z Keplů k Javorné a večer se rozhlédli z vrcholu Sedla.
Pokračovat ve čtení...

Blízká setkání - II. menhiry Javorníku a sušická křížová cesta

Blízká setkání - II. menhiry Javorníku a sušická křížová cesta

Nedělní dohledávání menhirů Javorníku poznamená déšť, který změní naše plány. Přesto se podaří Měsíčník, Větrník a Slunečník, i menhiry Dvojčata a Mudrc společnými silami najít a sáhnout si na jejich energii. Pondělí již je jen loučením. O lámání rekordů a polykání kilometrů prodloužený víkend nebyl. Více šlo o příjemné setkání v jarní přírodě, která se v druhém květnovém týdnu na Šumavě teprve probouzela k životu.
Pokračovat ve čtení...

Zápisky z cest   II. (Matterhorn...)

Zápisky z cest II. (Matterhorn...)

Tyto poznámky zaznamenávají zážitky z turistických podniků proměnlivé skupinky lidí za období od roku 1988 do současnosti. Pokud budou pro někoho inspirací, je to jen dobře. Pokud ne, nechť poslouží jako oživění pamětí těch, kteří se jich zúčastnili. (Mirek – autor)
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.