Nejkomentovanější články 4. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Krkonoše, týden na hřebenech.

Krkonoše, týden na hřebenech.

Týden strávený v Krkonošském národním parku nám nabídl všehochuť ohledně počasí, ale i terénu, ve kterém jsme se pohybovali. Z Richtrových Boud, kde jsme byli ubytováni, byl na dosah hlavní hřeben s Luční boudou a tak jsme mohli výhodné polohy využít pro důkladný průzkum celé této části hor. Krkonoše tvoří předprvohorní krystalické břidlice a prvohorní metamorfované horniny. Ještě ve čtvrtohorách se zde vyskytovaly ledovce, které tvarovaly krajinu. Díky tomu zde nalezneme v nejvyšších místech severskou tundru a četné stopy mrazového zvětrávání.
Pokračovat ve čtení...

I. setkání příznivců Šlápot v šumavských Zadních Hamrech

I. setkání příznivců Šlápot v šumavských Zadních Hamrech

Nebylo jednoduché sladit termín setkání tak, aby všem vyhovoval. Nakonec jsme v pořádku všichni dorazili do penzionu Horská chata Hamry a konec září (21.-23.9.) se ukázal jako dobrý termín. Počasí nás sice druhý den potrápilo, ale přesto si jistě každý odvezl hezkou vzpomínku na setkání i na výstup k Ostrému a jezeru Laka.
K dobré pohodě přispělo velmi pěkné ubytování, výborná kuchyně a možnost popovídat si večer u krbu v krčmě penzionu.
Pokračovat ve čtení...

USA - den třináctý, čtrnáctý a patnáctý

USA - den třináctý, čtrnáctý a patnáctý

Těm čtenářům, které jsem k smrti neunudil předchozími díly seriálu o putování po národních parcích jihozápadu USA, předkládám díl poslední. Tentokrát je třídenní, z toho první dva dny jsou ještě z krásné a nezapomenutelné přírody, poslední den je ze San Franciska. Trochu nás mrzí, že z tohoto bezesporu krásného města jsme toho moc neviděli ani první, ani poslední den. Prostě nám nebylo přáno. Ale tento nedostatek byl dokonale vyvážen tím, co jsme viděli a zažili v ostatní dny.
Je a bude na co vzpomínat. Jsem rád, že aspoň některé čtenáře jsem seriálem zaujal a tímto jim děkuji za pochvalná vyjádření v komentářích k jednotlivým článkům.
Pokračovat ve čtení...

Itálie 2012 - Kolem Sicílie II

Itálie 2012 - Kolem Sicílie II

V druhém článku o naší cestě kolem Sicílie se podíváme hlavně na sicilské skvosty Agrigento a Syrakusy, kde jsme opět dali volný průchod mojí vášni - antickým památkám. Letmo se projedeme podél Etny a nakonec se přepravíme zpět na pevninu, kde v kalábrijském Capo Vaticano hodláme strávit druhou část naší dovolené.
Za těch pár dní jsme samozřejmě nestihli navštívit všechno, co jsme chtěli. Ale i tak to stálo za to a pokud někdo nevíte, kde strávit dovolenou, vřele tyto končiny doporučuji. Myslím si, že opravdu každý si v této krásné oblasti najde něco podle svého gusta.
Pokračovat ve čtení...

Itálie 2012 - Kalábrie

Itálie 2012 - Kalábrie

Ve třetím, posledním dílu našich zápisků z cesty po Itálii se zastavíme v Kalábrii. Je to, stejně jako Sicílie, naprosto úžasná oblast, poskytující možnost vyžití snad pro všechny kategorie turistů. Od plážových povalečů až po náročné milovníky historie a nádherné, místy i drsné přírody.
Ochutnali jsme od každého trochu, v daleko volnějším tempu než na Sicílii. I tak jsme však viděli řadu krásných míst spojených s nezapomenutelnými zážitky.
Stejně jako Sicílii, tak i tenhle nádherný kout doporučuji navštívit.
Pokračovat ve čtení...

Zatmění Měsíce

Zatmění Měsíce

Dnes, 25.4.2013, bylo možné na území České republiky pozorovat částečné (asi jeden a půl procentní) zatmění Měsíce. Kulminovalo kolem dvaadvacáté hodiny. Přesné časy jsem v novinách našel pouze pro Prahu, o naší zahradě ani zmínka. Ale snad se mi ten kulminační bod podařilo neuměle zachytit.
Nevím, zda zrovna tato událost svým zaměřením patří na Šlápoty, ale zase se to nestává příliš často, tak proč ne.
Pokračovat ve čtení...

Berchtesgaden

Berchtesgaden

Z přání podívat se po nevydařeném létě „aspoň někam“ vzešla kromě šestidenního výletu do Maďarska ještě jedna krátká výprava, tentokrát vyloženě do přírody. Jako cíl jsme si vybrali národní park Berchtesgaden, perlu německé části Alp.
Pokračovat ve čtení...

Výstupy na Luzný a Roklan Bavorským lesem

Výstupy na Luzný a Roklan Bavorským lesem

Bavorský les a Šumava jsou jedním celkem, který rozděluje pouze státní hranice mezi Českou republikou a Německem. Krajina za našimi hranicemi je více upravená, více zalidněná, ale stále podobná té šumavské. Poznávat její vrcholy, které jsou dobře viditelné i z české strany hranice, je pro znalce Šumavy povinnost. My jsme si vybrali dva nejatraktivnější výstupy v NP Bavorský les na Luzný a Roklan
Pokračovat ve čtení...

Zapomenutými stezkami šumavským pohraničím

Zapomenutými stezkami šumavským pohraničím

Luzný, Steinfleckberg, Velká a Malá Mokrůvka, Mrtvý vrch, Černá hora, Siebensteinkopf, Stráž a Holý vrch.

Jednoduchý seznam devíti vrcholů na pomezí Bavorského lesa a Šumavy skrývá tajemný vandr, který se nám hluboko vryje do paměti. Nepohodu prvního dne, kdy jsme bloudili po pás ponořeni ve vysoké mokré trávě a v borůvčí hustou mlhou, bez možnosti se zorientovat, naštěstí další dva dny vystřídalo slunné počasí a nevšední daleké výhledy z hraničního hřebenu.
Pokračovat ve čtení...

TOP 12: zastavení v čase (rok 2015)

TOP 12: zastavení v čase (rok 2015)

Původně jsem do letošního TOPu napsal pohádkový příběh. Byl inspirovaný životem, jak už to tak u pohádek bývá. Pohádky ale končí vždycky dobře a té mojí šťastný konec chyběl. Nejen proto jsem ji nakonec smazal. Nechtěl jsem princezně ubližovat.
Zůstalo 12 fotografií v pochmurném tónu. K nim jsem přidal 12 svých básní, podobně laděných. Každý rok prostě není posvícení a někdy si člověk hrábne na samé dno. Jde o to, aby se od něho odrazil, dříve než utone.
Také vzpomínám na poslední vzkaz od své dávné první lásky, který mi kdysi poslala a on mi hluboko utkvěl v paměti:
"Žádný člověk nemá právo chtít od života všechno..."

Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.