Nejkomentovanější články 48. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Chřiby - sépiové malby ll.

Chřiby - sépiové malby ll.

Tajemné pěšinky a staré lesní cesty nás vedou na další zajímavá a krásná místa hor, které jsou poslední výspou Karpatského oblouku. Divokost hor byla sice časem zjemněna, jejich tvar zaoblen, přesto si v mnoha částech zachovala onen zvláštní charakter Karpat, s mnoha úzkými, hlubokými dolinami a hřebeny často ozdobenými unikátními kamennými skulpturami.
Pokračovat ve čtení...

Großer Arber - za posledním sněhem na nejvyšší vrchol Šumavy

Großer Arber - za posledním sněhem na nejvyšší vrchol Šumavy

Udělat si odpolední vycházku na nejvyšší horu Šumavy v polovině dubna rozhodně nemusí být úplně dobrý nápad. Zvláště když letošní dlouhá zima obdařila hraniční vrcholy neobvykle vysokou nadílkou sněhu. Proto se snažím přesvědčit syna Lukáše, aby si pro jistotu vybral s kámoši jiný cíl. Samozřejmě marně...
Pokračovat ve čtení...

Hrubý Jeseník a Zlatohorská vrchovina l.

Hrubý Jeseník a Zlatohorská vrchovina l.

Hrubý Jeseník je rozlehlé pohoří poskytující vandrákům všeho druhu volnost, kterou by u nás jinde jen těžko hledali. Je to díky tomu, že jde o CHKO a ne národní park, který by, podobně jako tomu je nyní na Šumavě, výrazně možnosti pohybu po horách omezil. Na kráse jim tato "vada" pranic neubírá.
Pokračovat ve čtení...

Labské pískovce I.

Labské pískovce I.

Jedním z míst, která mě baví objevovat, jsou pískovcová skalní města. Jejich úžasný fotogenický potenciál je nekonečný. Vždy si z těchto míst přináším velké množství fotek i zážitků. První den se procházíme mezi Rájeckými skálami a po stolové hoře - Děčínském Sněžníku.
Pokračovat ve čtení...

Labské pískovce II.

Labské pískovce II.

Druhý den budeme putovat mezi několika stolovými horami Saského Švýcarska. Samozřejmě s výstupy na kdejakou vyhlídku, kterých je nahoře přehršel. Papststein, Pfaffenstein a Gohrisch jsou menší a méně známé, ale o to klidnější a dostupnější.
Pokračovat ve čtení...

Labské pískovce III.

Labské pískovce III.

Procházíme CHKO Labské pískovce a proto nelze vynechat přechod Růžového hřebene od Děčína k Hřensku. Trasu si trochu prodloužíme, ale výhledy za to stojí. Poslední den jdeme Českou branou k stolové hoře Großer Zschirnstein.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.