Nejoblíbenější články 1. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Hrubý Jeseník a Zlatohorská vrchovina ll.

Hrubý Jeseník a Zlatohorská vrchovina ll.

Další dny věnujeme trekům v okolí Zlatých Hor, výstupu na Biskupskou kupu a Příčnou horu. Další den atraktivnímu přechodu Medvědské hornatiny s výstupy na tisicové vrcholy. Poslední zastávkou bude Mravenečník a přečerpávací vodní nádrž Dlouhé stráně.
Pokračovat ve čtení...

Od Brníku ku Vraníku...

Od Brníku ku Vraníku...

Jak jsme vandrovaly - nikoli od potoka k řece, nýbrž od Brníku k Vraníku. Ale od začátku. Začátek začal v Praze. Pro mě na hlavním, pro Angelu na Florenci. A naše mobily spolu odmítaly na tu dálku komunikovat. Ještě, že jsme se na ně nespolehly a šťastně se spolu setkaly u autobusu do Loun. A z Loun podél Ohře až do Mnichovského Týnce. Tady natvrdo začala naše první cesta bez cest.
Pokračovat ve čtení...

Hrubý Jeseník a Zlatohorská vrchovina l.

Hrubý Jeseník a Zlatohorská vrchovina l.

Hrubý Jeseník je rozlehlé pohoří poskytující vandrákům všeho druhu volnost, kterou by u nás jinde jen těžko hledali. Je to díky tomu, že jde o CHKO a ne národní park, který by, podobně jako tomu je nyní na Šumavě, výrazně možnosti pohybu po horách omezil. Na kráse jim tato "vada" pranic neubírá.
Pokračovat ve čtení...

Chřiby - sépiové malby l.

Chřiby - sépiové malby l.

Příchod jara pozdržely velké březnové mrazy a tak se místo svěží zeleně musíme v chřibských, převážně bukových lesích, spokojit se sépiovými barvami, které stále převažují. Květy sněženek na několika vrcholech jsou jen prvními vlaštovkami a ty, jak praví pranostika, jaro nedělají. Naše křižování lesními cestami karpatských Chřibů se přesto stane úspěšné a příjemné.
Pokračovat ve čtení...

Dolomity ll.

Dolomity ll.

Opět se zaměříme na krásné okolí San Pellegrina. Nejisté bouřlivé počasí mění plány. Nikdo se nechce potulovat po hřebenech hor v dešti mezi blesky. Proto do Passo di Fassa budeme víceméně jen sestupovat.
Další den prší od rána a ten se tak stává oddychovým. Navštívíme sýrárnu v Predazzu a nedaleké jezero.
Bouře pokračují a tak naše malá parta jde od vrcholu Col Margherity k jezeru Lago di Cavia a odpoledne po Alte Via delle Dolomiti na druhé straně údolí k dřevěným stavením vesničky Fuciade. 
Pokračovat ve čtení...

Großer Arber - za posledním sněhem na nejvyšší vrchol Šumavy

Großer Arber - za posledním sněhem na nejvyšší vrchol Šumavy

Udělat si odpolední vycházku na nejvyšší horu Šumavy v polovině dubna rozhodně nemusí být úplně dobrý nápad. Zvláště když letošní dlouhá zima obdařila hraniční vrcholy neobvykle vysokou nadílkou sněhu. Proto se snažím přesvědčit syna Lukáše, aby si pro jistotu vybral s kámoši jiný cíl. Samozřejmě marně...
Pokračovat ve čtení...

Český ráj - V. Drábské světničky, Mužský a Příhrazy

Český ráj - V. Drábské světničky, Mužský a Příhrazy

Poslední den si jako třešničku na dortu dáme Drábské světničky a zbytky hradů Klamorna, Hynšta a Valečov. Možná se může na první pohled zdát, že jsme ten dort několik dnů pekli jako pejsek s kočičkou, ale opravdu tomu tak není. Prošli jsme si mnoho krásného z Českého ráje, ve kterém nám probouzející se příroda připravila skvělé zážitky, orámované množstvím skalních měst, věží, strží a jeskyní, a umocněné svěží zelení nádherných bučin.
Český ráj je opravdovým rájem. Rájem, kde se cítite báječně.
Pokračovat ve čtení...

Chřiby - sépiové malby ll.

Chřiby - sépiové malby ll.

Tajemné pěšinky a staré lesní cesty nás vedou na další zajímavá a krásná místa hor, které jsou poslední výspou Karpatského oblouku. Divokost hor byla sice časem zjemněna, jejich tvar zaoblen, přesto si v mnoha částech zachovala onen zvláštní charakter Karpat, s mnoha úzkými, hlubokými dolinami a hřebeny často ozdobenými unikátními kamennými skulpturami.
Pokračovat ve čtení...

Jednodenní výlet na Schneeberg

Jednodenní výlet na Schneeberg

Letos jsme s taťkou jako turistickou "rozcvičku" zvolili nejvýchodněji položenou alpskou dvoutisícovku – Schneeberg (2076 m. n. m.). Pojďte se podívat na to, jak je tento hezký vrchol nahoře bohužel zhyzděný moderní technikou operátorů.
Pokračovat ve čtení...

Netonická vrchovina, neznámý název ve známé krajině.

Netonická vrchovina, neznámý název ve známé krajině.

Původně jsem chtěl do názvu dát Svobodné Hory a až po zadání hesla do Googlu jsem zjistil svůj omyl. Existují Vodňanské, Bavorovské a Libějovické Svobodné Hory, ale vždy jde pouze o vesničky ukryté v kopcích nad řekou Blanicí. Název Svobodná hora (640m) ovšem náleží nejvyššímu vrcholu Netonické vrchoviny, podcelku Bavorovské vrchoviny, která zase náleží do Šumavského podhůří. Nejsem si vůbec jistý, jestli tento název znají alespoň místní, mně zůstal dlouho utajený.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.