Nejoblíbenější články 1. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Cesta do hlubin šumavské minulosti

Cesta do hlubin šumavské minulosti

S nostalgií mnozí starousedlíci navštěvují místa, kde z šumavských, dříve prosperujících obcí, osad a samot, zůstaly jen křovinami zarůstající ruiny, plné utajených příběhů, které nás opět, po mnoha letech, oslovují. Jedním takovým místem je bývalá obec Wunderbach, česky doslova "čarovný potok", která díky své nepřístupnosti zůstala dobře zachována.
Pokračovat ve čtení...

Týden v Massif Central, regionu Auvergne /Francie/

Týden v Massif Central, regionu Auvergne /Francie/

Podívat se do pohoří Massif Central bylo mým snem už v době, kdy jsem si ve školních lavicích prohlížel fyzickou mapu Evropy, kdy se ovšem na Západ smělo jen na povolení bolševika a ten ho jen tak nedával. Sen se mi splnil až letos, díky tomu, že naše dcera Eliška dostala půlroční stipendium na Lyonské universitě a po jeho skončení se hodilo pro ní dojet. To se stalo na konci května t.r..
Našim cílem byl kraj vulkánů v Auvergne nazývaný NATUREL REGIONAL DES VOLCANS D“ AUVERGNE, z němž jsme se pohybovali v oblastech pohoří „Monts Cézzalier, Monts du Cantal a Monts Dore.

Pokračovat ve čtení...

Podzimní putování po šumavských tisícovkách

Podzimní putování po šumavských tisícovkách

Pro dalšího pokračování hledání šumavských tisícovek jsme si vybrali Kvildu a Borovou Ladu. Jejich okolí totiž skrývá spoustu vrcholů a mnoho z nich je velmi atraktivních. Ve třech únavných říjnových dnech jsme jich zdolali plných šestnáct.
Pokračovat ve čtení...

Český ráj - II. Bozkovské jeskyně, skalní bludiště Kalich-Chléviště, Klokočské skály

Český ráj - II. Bozkovské jeskyně, skalní bludiště Kalich-Chléviště, Klokočské skály

Druhý den již využijene plně turisticky. Čeká nás prohlídka Bozkovské jeskyně, průstup skalními městy Kalichu a Chléviště, jeskyně Postojna, Klokočské skály a na závěr i zřícenina hradu Rotštejn.
Pokračovat ve čtení...

Český ráj - V. Drábské světničky, Mužský a Příhrazy

Český ráj - V. Drábské světničky, Mužský a Příhrazy

Poslední den si jako třešničku na dortu dáme Drábské světničky a zbytky hradů Klamorna, Hynšta a Valečov. Možná se může na první pohled zdát, že jsme ten dort několik dnů pekli jako pejsek s kočičkou, ale opravdu tomu tak není. Prošli jsme si mnoho krásného z Českého ráje, ve kterém nám probouzející se příroda připravila skvělé zážitky, orámované množstvím skalních měst, věží, strží a jeskyní, a umocněné svěží zelení nádherných bučin.
Český ráj je opravdovým rájem. Rájem, kde se cítite báječně.
Pokračovat ve čtení...

Dolomity ll.

Dolomity ll.

Opět se zaměříme na krásné okolí San Pellegrina. Nejisté bouřlivé počasí mění plány. Nikdo se nechce potulovat po hřebenech hor v dešti mezi blesky. Proto do Passo di Fassa budeme víceméně jen sestupovat.
Další den prší od rána a ten se tak stává oddychovým. Navštívíme sýrárnu v Predazzu a nedaleké jezero.
Bouře pokračují a tak naše malá parta jde od vrcholu Col Margherity k jezeru Lago di Cavia a odpoledne po Alte Via delle Dolomiti na druhé straně údolí k dřevěným stavením vesničky Fuciade. 
Pokračovat ve čtení...

Na houbách u Rovenců

Na houbách u Rovenců

Po dvouletém půstu, kdy houbaři při svých výpravách do lesů nosili košík tak maximálně pro ozdobu, letos přece jen něco růst začalo. Ani první chladné dny na tom nic nezměnily. Beru si proto košík a vyrážím z chaty na známá místa.
Pokračovat ve čtení...

Arménie IV.

Arménie IV.

Druhý den naší túry v pohoří Geghamy se nadmíru vydařil – odpoledne jsme zdolali Aždahak, nejvyšší vrchol celého pohoří, a nocujeme u jezera při úpatí sousední hory Učtepe, v nadmořské výšce 3200 m. Nacházíme se ve zcela nedotčené krajině a těšíme se na další den putování.
Pokračovat ve čtení...

Arménie VII.

Arménie VII.

Druhý den autovýletu jsme rozmanitou krajinou dojeli na jižní konec země a víkend začínáme na hotelu v příhraničním městě Meghri, které na nás působí zas trochu jinak než ostatní dosud poznaná města. Nemáme sice moc času na nějaké výpravy do krajiny, ale i poblíž silnice se nachází mnoho zajímavého, čehož využijeme i dnes.
Pokračovat ve čtení...

Jednodenní výlet na Schneeberg

Jednodenní výlet na Schneeberg

Letos jsme s taťkou jako turistickou "rozcvičku" zvolili nejvýchodněji položenou alpskou dvoutisícovku – Schneeberg (2076 m. n. m.). Pojďte se podívat na to, jak je tento hezký vrchol nahoře bohužel zhyzděný moderní technikou operátorů.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.