Nejoblíbenější články 14. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Jindřichův Hradec a trek Českou Kanadou na Vysoký kámen

Jindřichův Hradec a trek Českou Kanadou na Vysoký kámen

Jindřichův Hradec se může pochlubit mnoha zajímavostmi, z nichž některé se nám podařilo během třídenního pobytu navštívit. Mohli jsme tak obdivovat hrad, muzea a také vystoupat na ochoz kostelní i hradní věže.
Bonusem pak byla projížďka po úzkokolejce s parním vláčkem a výstup na nejvyšší bod České Kanady, kterým je se svými 738 m Vysoký kámen. Na turisticky značené stezce z Lomů-Kunžaku do Kaprounu nám při pochodu od zdejší střelnice létaly nad hlavami kulky. 
Pokračovat ve čtení...

Veselé Vánoce a šťastný nový rok 2014

Veselé Vánoce a šťastný nový rok 2014

Drazí přátelé, naši příznivci.
Brzy za námi bude další rok, a tak bychom vám rádi stejně jako každý rok popřáli klidné a příjemné prožití svátků vánočních a ať je nadcházející rok 2014 pro vás po všech směrech úspěšný.
Pokračovat ve čtení...

Nízkými Tatrami od východu na západ

Nízkými Tatrami od východu na západ

Nové léto nabírá na síle, vzpomínky na staré však ještě přetrvávají. Třeba na to, jak jsme se s kamarády vypravili na vandr na Slovensko s cílem přejít hlavní hřeben Nízkých Tater, což se nakonec povedlo a kvůli nepříznivému počasí i překvapivě rychle.
Pokračovat ve čtení...

Věnec, výstup na halštatské hradiště u Lčovic a trek ze Zálezel do Vlachova Březí

Věnec, výstup na halštatské hradiště u Lčovic a trek ze Zálezel do Vlachova Březí

Hradiště Věnec se nalézá na stejnojmenném vrcholu, který je dominantou krajiny nad údolím Volyňky. Je významnou pravěkou památkou a vzniklo v 7. století př.n.l. Ještě v 1. století před naším letopočtem bylo využíváno keltskými Bóji. Jeho kamenné valy obklopují vrchol v délce 1,5km. Jednalo o opevněné mocenské centrum vyššího řádu, které ovládalo větší území. Náš výstup ze Lčovic sice poněkud zkrátila hrozící bouře, ale to podstatné z hradiště jsme přece jen viděli.
Začátkem září jsme si udělali do okolí další výlet, a to ze Zálezel do Vlachova Březí a znovu obešli mohutný Věnec, ale také Mařský vrch se sousední Bělčí (927 m).
Pokračovat ve čtení...

Přejezd České republiky za 7 dní

Přejezd České republiky za 7 dní

Aneb na kolech od Aše až po Jablunkov. To byl název další bláznivé akce, do níž jsem se vrhl. Navíc opět značně nízkorozpočtové, jelikož se spalo v přírodě, nakupovalo v supermarketech a všechen ostatní čas zabírala jízda na kole. A že jsme si jí užili!
Pokračovat ve čtení...

Podzemí malé a velké  Ameriky

Podzemí malé a velké Ameriky

Kousek na sever od hradu Karlštejn je řada bývalých, ale i současných vápencových lomů. Nejznámější lom, velkou Ameriku zná řada lidí i z českých filmů - Limonádový Joe a naposled Micimutr, uvedený včera Českou televizí. Ale že lomy mají svoje podzemí, to se zase tak moc neví ...
Pokračovat ve čtení...

USA - den první a druhý

USA - den první a druhý

Již jako malý kluk jsem si přál se podívat do této země, země dobyvatelů, indiánů, zlatokopů a dalších, které jsem znal pouze z knih a westernových filmů. Vždycky jsem si to přál, ale nikdy jsem ani nedoufal, že by se to mohlo uskutečnit. Důvodů bylo několik. Nepatřil jsem do kategorie těch, kdo za hluboké totality mohl někam cestovat, později to byly finanční důvody.
Občas jsem se podíval na nějaký western s tím, že to bude jediný způsob, jak obdivovat přírodní krásy této nádherné země.
A pak jsem v nabídce fy OEHLING, s.r.o. našel nabídku na tuto bezesporu zajímavou akci - fototrip po národních parcích amerického jihozápadu. Řekl jsem si - to by mohlo být ono, ale bohužel to přichází pozdě. U vědomí svých zdravotních problémů jsem byl prostě přesvědčen, že tato náročná cesta je pro mě nezvládnutelná.
A v tuto chvíli vstupuje do hry moje manželka. Nenápadně, ale vytrvale mě přesvědčovala o tom, jak to v pohodě zvládneme. A nakonec se ukázalo, že, jako obvykle, měla pravdu.
Její zásluhou jsme tedy viděli kus této nádherné země, spali v podmínkách, jaké jsme nezažívali ani v dobách , kdy jsme silami přímo oplývali. Zkrátka - dovolená snů.
Pokračovat ve čtení...

Českokrumlovské náhledy

Českokrumlovské náhledy

Procházíte-li se po Českém Krumlovu, dýchne na vás kouzlo města zapsaného do světového dědictví UNESCO. Úzké uličky a malebná zákoutí dnes okouzlují mnoho zahraničních hostů, kteří si mohou vybrat z pestré palety pamětihodností, vkusných krámků a tajemných hospod.
Mne nalákala především výstava Humor v umění v galerii Egon Schiele Art Centrum, kde jsem byl zvědavý na Geralda Scarteho a jeho obrazy inspirované albem skupiny Pink Floyd, Zeď (The Wall). 
Pokračovat ve čtení...

Helfenburk a hřeben Mlaky

Helfenburk a hřeben Mlaky

Hrad Helfenburk, skrytý v hlouby lesů, je častým cílem výletníků. Jeho dvě zpřístupněné věže nabízí skvělé výhledy k Šumavě a dohlédnout lze i k Novohradským horám, Brdům a dalším vrchům a hřebenům jižních Čech. 
Stejně jako Helfenburk přitahuje pozornost i skalnatý hřeben polesí Mlaka, kdy zde můžete pohodlnou stezkou obejít vrch Duškovec. Variant se díky mnoha lesním cestám nabízí hned několik.
Pokračovat ve čtení...

Na skok v Českém středohoří

Na skok v Českém středohoří

Na začátku byla myšlenka využít strategické polohy Prahy, kde trávíme většinu roku, vůči severní polovině Čech a navštívit pár míst, která jako obyvatelé jiných krajů neznáme. Tak se přihodilo, že jsme se první červencový pátek vypravili do Českého středohoří. Na výlet do této neobvyklé krajiny jsme měli jen něco přes půl dne, ale ke spokojenosti nám to nakonec plně stačilo.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.