Nejoblíbenější články 22. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Dolomiti Superski

Dolomiti Superski

Může i lyže zanechat šlápoty? Zajisté. Takové pěkné křivky oblouků na sjezdovce (nebo v prašanu) lesknoucí se v zimní slunci jsou krásnou památkou na divokou jízdu po strmém svahu Alp. A když člověk vzhlédne od zářezů lyží, oslní ho třpyt vzdálených vysokých štítů, bílých tlustou peřinou sněhu, jíž se snaží prorazit četné skalní ostrohy.
Pokračovat ve čtení...

USA - den sedmý a osmý

USA - den sedmý a osmý

Nádherná příroda se pro nás stala každodenním standardem - ať už v cílových oblastech, tak i při přejezdech mezi nimi. Neplánovaných fotozastávek bylo denně několik a vždy jsme si přišli na své.
Ale abych na pobyt nepěl samou chválu, je třeba se občas zmínit i o věcech, které poněkud kalily naše nadšení. Naštěstí jich nebylo mnoho a navíc nedokázaly přehlušit celkový dojem.
Např. strava. Za ty dva týdny se mi podařilo sundat 5 kg. Vzhledem k tomu, že charakter našeho putování nás odsoudil ke konzumaci jídla většinou v zařízeních fastfoodového typu, došlo to tak daleko, že přes den jsme prakticky nejedli - pouze ovoce a zeleninu. Pořádné jídlo bylo až večer, kdy byl čas si něco uvařit z nakoupených zásob.
Rozhodně se nepovažuji za štíhlého (spíše naopak), ale to, co jsme viděli tam, každého vyléčí z případných komplexů. Takovou neuvěřitelnou sbírku tlusťochů, rozměrově zcela nevídaných v našich zeměpisných šířkách, jsme doposud nikde neviděli. Když pak člověk vidí, jak celá rodinka někde na odpočívadle do sebe tlačí hromady baget a zapíjí ten hnus  neskutečným množstvím Coca Coly, dělá se mu opravdu fyzicky nevolno.
Takže raději k velebné přírodě.
Pokračovat ve čtení...

Vyhlídky Jizerských hor ll. - Polední skály, Jizerka

Vyhlídky Jizerských hor ll. - Polední skály, Jizerka

Třetí den jdeme ze Smědavy k Poledním skalám a Frýdlantskému cimbuří, které nás nadchne pohádkovými skalami s mnoha výstupy, a pak přes sedlo Holubníku na Černou horu.
Další den zamíříme rozpálenou krajinou na Jizerku, jedno z nejstudenějších míst u nás. Sestoupíme k hraniční řece Jizeře a přes Jelení stráň, Pytlácké kameny a slať Černá jezírka se vrátíme na Smědavu.
Pokračovat ve čtení...

Lesy kolem Vráže do kaňonu Otavy

Lesy kolem Vráže do kaňonu Otavy

Výhodou naší malé republiky je, že spoustu přírodních krás máme doslova za humny. Jižní Čechy nejsou výjimkou. Rozmanitost krajiny zde přímo vyzývá k jejich prozkoumání, a když se k tomu vydaří i počasí, každá chvilka v ní strávená stává se balzámem na duši. 
Velmi atraktivní je okolí velkých řek Vltavy a Otavy, které za miliony let vytvořily hluboké kaňony. Projdeme se  lesy kolem Vráže, jejíž perlou je nádherný zámek,  a prudkými stráněmi nad Otavou doputujeme tajemnými zákoutími až k jejímu soutoku s Lomnicí.
Pokračovat ve čtení...

Švecburg aneb středověk neskončil...

Švecburg aneb středověk neskončil...

Nejstarší hrad v Čechách a na Moravě určitě navštívily davy lidí, z velké části cizinců. Ale co ten nejmladší? Zvlášť, když zatím není zakreslen na mapách a neví o něm ani mnoho lidí z okolí...
Pokračovat ve čtení...

České Žleby - čtvero ročních období

České Žleby - čtvero ročních období

Nepatrně zavádějící název si tři dny májových toulek po okolí Českých Žlebů plně zaslouží. Přestože se to zdá nemožné, zažili jsme během nich jaro, léto, podzim i zimu. Počasí dělalo neskutečné kotrmelce a tak zatímco v pátek na vrcholku Kapradi kolem nás poletovaly babočky admirál, druhý den ráno už padaly z nebe sedláci a všude bylo rázem bílo. Putování kolem Radvanovického hřbetu a Žlebského vrchu provázela hustá podzimní mlha, a při túře v Bavorském lese zase rozhlednu Haidel zdobila tající ledová krusta.
Pokračovat ve čtení...

Prachatice – městská památková rezervace

Prachatice – městská památková rezervace

Město Prachatice patří k nejlépe zachovalým městským komplexům v České republice a její historické jádro si zachovalo svoji renesanční podobu uvnitř prstence obehnaného doposud zachovanými městskými hradbami. Z těchto důvodů bylo historické jádro v roce 1981 vyhlášeno Městskou památkovou rezervací - tento stupeň památkové ochrany má v České Republice pouze 40 nejzachovalejších měst. Pojďme se projít za pomoci fotek historií starobylého města pod Šumavským Libínem.
Pokračovat ve čtení...

Vítkovické železárny

Vítkovické železárny

Na světě nejsou jen krásné přírodní scenérie nebo hrady, zámky a jiné památky tohoto typu. Člověk zanechává své šlápoty i na místech vysloveně ošklivých, která však mají nesmírně zajímavou historii a (možná) i budoucnost
Takovýmto místem jsou pro mne Vítkovické železárny, na které jsem v průběhu svého života několikrát změnil názor. Ten poslední je veskrze pozitivní a doufám, že to tak už zůstane. Pokud ovšem někoho nenapadne je znovu uvést do provozu.
Za popisy fotografií děkuji panu ing. S.B.
Pokračovat ve čtení...

Arménie VI.

Arménie VI.

První den našeho autovýletu po jižní a východní části Arménie byl velmi nabitý, a to jsme fakticky začali až kolem poledne. Druhý den máme v plánu vyrazit o poznání dříve, takže toho stihneme ještě více a možná se dnes podíváme až na jih k íránským hranicím.
Pokračovat ve čtení...

Trek u řek Lomnice a Skalice

Trek u řek Lomnice a Skalice

Opravdové překvapení nás čekalo na naplánovaném okruhu u Ostrovce, na který se při posledním putování kolem Otavy již nedostalo. Kamenitá koryta nevelkých řek Lomnice a Skalice se proplétají krásnými údolími mezi skalnatými srázy lesnatou krajinou a nabízejí úchvatné pohledy. Modré koberce jaterníku podléšky dokreslují podmanivou atmosféru horkého jarního dne, zatímco slunce nám nemilosrdně vypaluje první letošní tetování do zimou vybledlé kůže.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.