Nejoblíbenější články 27. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Za tajemnou energií mlžnými lesy Šumavy

Za tajemnou energií mlžnými lesy Šumavy

Na oba vrcholy Popelné hory jsme měli spadeno již delší dobu. Přestože se zdálo, že náš výstup nemůže skončit jinak než úspěchem, nakonec se tak nestalo. Proč, to se můžete dočíst v následujících řádcích, které mimo to popíší i objevení Měsíčního kamene, nejtajemnějšího menhiru magické Javornické vrchoviny.
Pokračovat ve čtení...

New York: monstrózní les mrakodrapů

New York: monstrózní les mrakodrapů

Město, kam by se spousta lidí chtěla podívat. Město módy, divadel, filmů, umění a především finančních machinací. Město se spoustou strašně vysokých budov. Město, které nikdy nespí. Je to však dobrá turistická destinace? Stojí za návštěvu i přes drahý let a všechen ten hluk, špínu a jiné neduhy velkoměsta? Zkusme si na tyto otázky v článku odpovědět.
Pokračovat ve čtení...

Výlet na Moravu a do Slezska II.

Výlet na Moravu a do Slezska II.

Přináším pokračování z putování po moravských a slezských krásách. Podruhé se společně vydáváme na výlet. Tentokrát zavítáme do malebných, dřevěných srubů na Pustevnách, vystoupáme na vrchol Radhošť, ale také se projdeme Valašským muzeem v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Nenechte se zdržovat a pojďte s námi .-).  
Pokračovat ve čtení...

Po červené, příhraniční Šumavou

Po červené, příhraniční Šumavou

Konečně se počasí vylepšilo tak, že naše putování šumavskými stezkami bylo ryze letní a pohodové. A také krásné, střídající neporušené smíšené lesy s pastvinami kdysi kulturní, obydlené krajiny. Cestou velkých balvanů a nádherných vyhlídek i jmény zaniklých vesnic, Stodůlky, Světlé hory, Krásné hory, Cizov, nás provázela jako tenká červená nit turistická značka. 
Pokračovat ve čtení...

Zatím zakázané Brdy

Zatím zakázané Brdy

Brdy jsou pohoří, které se táhne jihozápadním směrem od Prahy v délce více než 70 kilometrů.Je to jednolitý pás lesů, z nichž některé části jsou ještě původní smíšené porosty. I když Brdy leží uprostřed Čech, jsou neuvěřitelně liduprázdnou krajinou. Nenajdete zde žádné vesnice, nic pro turisty. Vše je podřízeno od dvacátých let minulého století jen vojskům a armádám. Celé západní Brdy jsou zatím jedním vojenským cvičištěm. Zatím ... ... 
Pokračovat ve čtení...

Obří hrad a Turnerka

Obří hrad a Turnerka

Autíčkem vyjíždíme nahoru až k hotelu Olympia a dál se vydáváme podél Losenice ke keltskému hradišti Obří hrad. Dva dny parna strávíme v lesích kolem Churáňova a Horské Kvildy.
Pokračovat ve čtení...

Jelení říje v Boubínské oboře

Jelení říje v Boubínské oboře

Babí léto je letošní rok nezvykle dlouhé a teplé, a tak naše výprava(24.-25.9.) za řvoucími jeleny na Boubín, mohla snadno skončit neúspěchem. Chladná, mlžná rána je naštěstí stačila nabudit a tak jsme pozdě odpoledne a hlavně v noci měli možnost vychutnat si jelení říji dosytosti.
Pokračovat ve čtení...

Retro: 14 nejvyšších hlavních vrcholů Šumavy (přístupných)

Retro: 14 nejvyšších hlavních vrcholů Šumavy (přístupných)

Propozice: "Na vrcholy lze vystoupat odkudkoliv, kdykoliv v roce 1987 (leden-prosinec). Lze slézt i více vrcholů během dne." Toto se píše v sešitě, který jsem mezi horolezeckými knihami vyštrachal po 25 letech O:-). Tehdy jsme už měli Šumavu hodně prochozenou a hledali také nějaké zpestření. Tím se stalo dobývání čtrnácti tehdy přístupných vrcholů Šumavy. O nějakém Roklanu, Luzným, Plechým, Poledníku a dalších vrcholech jsme si v roce 1987 mohli nechat jen zdát...
Pokračovat ve čtení...

Sněžná, aneb tam, kde lišky dávají dobrou noc ...

Sněžná, aneb tam, kde lišky dávají dobrou noc ...

Poetický název zaniklé obce Sněžná jsem si vybral pro název tohoto článku záměrně. Symbolicky nás vítá v tichém kraji lesů a luk, kde lišky opravdu dávají dobrou noc. Nachází se v Želnavské hornatině, na náhorní plošině rozvodí Vltavy a Blanice, mezi vrcholy Křemenné a Doupné hory. Jako širé okolí patří do CHKO Šumava. Některé horské louky zde slouží jako pastviny a otevírají se z nich daleké výhledy na Knížecí stolec, Chlum, Libín, Zbytiny a Křišťanov. Od Doupné hory bývají za dobrého počasí vidět i Alpy.
Pokračovat ve čtení...

Vítkovické železárny

Vítkovické železárny

Na světě nejsou jen krásné přírodní scenérie nebo hrady, zámky a jiné památky tohoto typu. Člověk zanechává své šlápoty i na místech vysloveně ošklivých, která však mají nesmírně zajímavou historii a (možná) i budoucnost
Takovýmto místem jsou pro mne Vítkovické železárny, na které jsem v průběhu svého života několikrát změnil názor. Ten poslední je veskrze pozitivní a doufám, že to tak už zůstane. Pokud ovšem někoho nenapadne je znovu uvést do provozu.
Za popisy fotografií děkuji panu ing. S.B.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.