Nejoblíbenější články 28. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

TOP 12: zastavení v čase (rok 2013)

TOP 12: zastavení v čase (rok 2013)

Jak rychle uběhne rok? Nevím jak vám, ale mě se zdá, že je každý další vždycky o dost kratší než ten předchozí. A tak, protože rychle utekl i rok 2013, se znovu nořím do záznamů digitálních dat, abych vybrat tucet snímků, které mne oslovily, nebo něčím zaujaly. Krajinek jsem do článků během roku vložil mraky, a proto bude výběr jen z detailů přírody a makrofotek.
Pokračovat ve čtení...

Český ráj - Hruboskalsko a brdský Třemšín z Rožmitálu

Český ráj - Hruboskalsko a brdský Třemšín z Rožmitálu

Na konci října 2016 si naše turistická skupina (zlivský Rony, strakonický Roman, zlivský Venca a jeho bratr Franta z Prahy) naplánovala vícedenní pobyt s ubytováním v Českém ráji. Nakonec však turistu nejvyšší kategorie Ronyho zradila dolní páteř při opravě svého automobilu a Romana na turistické trasy nepustily zdravotní potíže v rodině. Takže jsme zůstali jen dva a čtyři etapy jsme se rozhodli  realizovat sami cestováním z matičky Prahy i s ohledem na aktuální stav počasí v jednotlivých krajích České republiky.
Pokračovat ve čtení...

Českou Kanadou

Českou Kanadou

Oblast České Kanady leží na jihu České republiky, při historické hranici Čech a Moravy podél státní hranice s Rakouskem. Severozápadní část tvoří Jindřichohradecká pahorkatina, která na jihozápadě navazuje na třeboňskou pánev. Větší část oblasti však pokrývá kopcovitá a silně zalesněná žulová Novobystřická vrchovina, která na severu navazuje na masív Českomoravské vrchoviny. Nejvyšším vrcholem České Kanady je Vysoký kámen u Kunžaku (jehož úpatím se vine úzkokolejka z roku 1897) a který dosahuje nadmořské výšky 738 m. Další krajinné dominanty tvoří Šibeník (732m), Kunějovský vrch (725m), Vysoký kámen (723m), Studnice (722m), Bukový vrch (721m), Větrov (714m) a Čihadlo u Starého Města pod Landštejnem (700m). Pojďte se s námi projít hlubokými lesy po stezkách kudy kráčel sám velký lupič Grasel...
Pokračovat ve čtení...

Větrnou smrští k Poledníku

Větrnou smrští k Poledníku

Zimní Šumava je trochu jiná, ale stejně krásná jako ta letní a stojí za to ji blíže poznat. Dnes již existuje množství průběžně rolbou protahovaných tras pro běžkaře, které na sebe vzájemně navazují a tak není problém postupně si projet celou Šumavu od Nýrska po Lipno nad Vltavou. I v okolí Prášil je mnoho nových tras a ty nás nalákaly na jeden z lednových, větrných víkendů.
Pokračovat ve čtení...

Praděd, Olomouc a Brdy

Praděd, Olomouc a Brdy

Možná se ptáte, co mají tyto tři věci společného. Asi se toho nenajde mnoho, jen já jsem na nich absolvoval v červenci 2009 tři skvělé výlety s úžasnými lidmi.
Pokračovat ve čtení...

Veselé Vánoce a šťastný nový rok 2017

Veselé Vánoce a šťastný nový rok 2017

Za několik dní nám skončí rok 2016 a změní se v rok 2017. V tomto hezkém čase bychom vám chtěli popřát klidné prožití Vánoc s těmi, které máte rádi, bohatou nadílku pod stromečkem a do nového roku jen to nejlepší a spoustu povedených cest. Jsme vám vděční za projevenou přízeň. I do nového roku pro vás chystáme spoustu zajímavých článků, určitě se máte na co těšit :-)
Pokračovat ve čtení...

Inverze na Javorníku a trek okolím Kvildy

Inverze na Javorníku a trek okolím Kvildy

Podzim často poznamená inverze, kdy se v údolích topíme v bezedné mlze, zatímco na horách si užívají sluníčka a tepla. Šumava je jedním z míst, které z nízké oblačnosti vykukují často a to je pádný důvod ji v těchto dnech navštívit. Javorník se svojí rozhlednou a fotogenickým okolím i trek do Kvildy a na Jezerní slať druhý den, splnily naše očekávání.
Pokračovat ve čtení...

Až na vrcholky slovenských hor l.

Až na vrcholky slovenských hor l.

Když jsem konečně znovu vyhrabal zastrčené a o dva roky odložené plány na zdolání několika nádherných vápencových hor Slovenska, bylo mi jasné, že nastal ten pravý čas na jejich uskutečnění. Pokud znalci slovenských hor sdělíte některé z jejich názvů, hned mu bude jasné, že jde o bílé perly v náhrdelníku mnoha podobně krásných vrcholů. Tlstá, Ostrá a Král'ovo skala ve Velké Fatře, malofatranský Kl'ak i skvostný Vápeč ze Strážovských vrchů nakonec skutečně stály za to, a daly zapomenout na propocená trika a vlhké nohy z neustále se tvořících bouří, které nás celý týden provázely.
Pokračovat ve čtení...

Písek a jeho okolí :-)

Písek a jeho okolí :-)

Během letních měsíců člověk nerad sedí doma, ale vyrazí někam...já především preferuji kolo, a tak jsem jednou v neděli vzal kamaráda a vyjeli jsme :-). Vzpomínání na srpen :-).
Pokračovat ve čtení...

Lužnice pod Bechyní

Lužnice pod Bechyní

Hodně řek se na své cestě k moři muselo v dávných dobách prokousat skalnatým terénem. Nejinak to bylo i u Lužnice, kdy se z rovin třeboňska prohlodala k Táboru a Bechyni. Znáte-li tento úsek řeky z kanoe, určitě mi dáte za pravdu, že jde o nádherný kout naší vlasti. Nás nalákal úsek mezi Kolodějemi nad Lužnicí a Bechyní. Pohodovou, asi 7 km dlouhou cestu kolem řeky jsme prošli hned dvakrát-tam a zpět.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.