Nejoblíbenější články 29. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

USA - den devátý a desátý

USA - den devátý a desátý

Už máme více než týden za sebou a pomalu si začínáme připadat jako Američané (to je jenom žertík). Spokojenost z nás jen vyzařuje a nějak si nechceme připustit, že za pár dní tahle idylka skončí.
V posledním článku jsem si zanaříkal na stravu, teď bych se letmo pozastavil nad dopravními předpisy. I když jsem za volantem strávil něco málo přes tisíc kilometrů, některá pravidla silničního provozu mi zůstala utajena. Např. křižovatky. Na neřízených mi to připadalo, že přednost má ten, kdo ke křižovatce přijíždí první. Ale ruku do ohně bych za to nedal.
Řízené křižovatky - to byla kapitola sama pro sebe. Ty jsem nepochopil vůbec, naštěstí jsem projížděl asi dvěma a vždy za vedoucím autem. Ale drtilo mě, když semafor byl až za křižovatkou.
Možná, že by Paulie, který v USA strávil delší dobu, mohl do této problematiky vnést trochu světla.
Pokračovat ve čtení...

Hrubý Jeseník a blízké okolí

Hrubý Jeseník a blízké okolí

Hrubý Jeseník je druhým nejvyšším pohořím v ČR a je dominantním pohořím severní Moravy. Nejvyšším vrcholem je Praděd (1491 m), v celkovém pořadí tisícovek v naší republice je na pátém místě. Celkem má Hrubý Jeseník 56 tisícovek, což je po Šumavě druhý největší počet. Rozložení vrcholů je relativně rovnoměrné v celé ploše. Další významné vrcholy jsou například Vysoká hole (1464 m), Petrovy kameny (1446 m), a Keprník (1423 m). Hrubý Jeseník má přibližně kruhový tvar o průměru 30 km a dělí se na tři podcelky. V roce 1969 byla vyhlášena chráněná krajinná oblast Jeseníky o rozloze 740 km² se sídlem v Malé Morávce.
Pokračovat ve čtení...

Písek a jeho okolí :-)

Písek a jeho okolí :-)

Během letních měsíců člověk nerad sedí doma, ale vyrazí někam...já především preferuji kolo, a tak jsem jednou v neděli vzal kamaráda a vyjeli jsme :-). Vzpomínání na srpen :-).
Pokračovat ve čtení...

Bunkr Drnov

Bunkr Drnov

Povedlo se mně nedávno navštívit tento převelice utajovaný vojenský areál v nenápadném údoli Knovízského potoka ležící pár kilometrů na východ od města Slaný. Vojenský útvar se jmenoval docela dost složitě - společné velitelské stanoviště 71. protiletadlové brigády, 56 radiotechnického praporu a naváděcího stanoviště č. 5 československé armády.
Pokračovat ve čtení...

Lesy kolem Vráže do kaňonu Otavy

Lesy kolem Vráže do kaňonu Otavy

Výhodou naší malé republiky je, že spoustu přírodních krás máme doslova za humny. Jižní Čechy nejsou výjimkou. Rozmanitost krajiny zde přímo vyzývá k jejich prozkoumání, a když se k tomu vydaří i počasí, každá chvilka v ní strávená stává se balzámem na duši. 
Velmi atraktivní je okolí velkých řek Vltavy a Otavy, které za miliony let vytvořily hluboké kaňony. Projdeme se  lesy kolem Vráže, jejíž perlou je nádherný zámek,  a prudkými stráněmi nad Otavou doputujeme tajemnými zákoutími až k jejímu soutoku s Lomnicí.
Pokračovat ve čtení...

TOP 12: zastavení v čase (rok 2016)

TOP 12: zastavení v čase (rok 2016)

Z malých barevných střípků skládáme svůj život. Díváme se na svět přes kaleidoskop, do něhož tyto jednotlivé střípky vkládáme. Vnímáme, že každý z nás je jen nepatrným kolečkem, kterým hýbou jiní. Přesto i to malé kolečko může způsobit ve stroji karambol, které ho zadrhnou. 
Tomuto drhnutí jsme letos byli svědky všichni a je jedno, jestli to bylo z pozice tzv. "sluníček" či "xenofobů".
Cesty se často rozdělují a každá vede jinam. Můžete po nich chodit s rozmyslem, mapou, navigací, nebo vyrazit na objevitelskou cestu do neznáma. To mnohé láká, čekají zdroj nových sdělení, informací a prožitků. Dočkat se však mohou i velkého zklamání. Mnoho cest je totiž slepých, a jsou i ty, z kterých již není návratu.

Pokračovat ve čtení...

Jen tak si šustit v listí...

Jen tak si šustit v listí...

Vážně mě to baví, jen tak brouzdat bukovými lesy plnými spadaného listí. A je celkem jedno kde. My jsme si dali dostaveníčko ve Volarech s cílem přejít přes Jedlovou a Zátoňskou horu do Lenory. Pozdní říjen sliboval pěkné počasí a to se i vyplnilo 8-).
Pokračovat ve čtení...

Itálie 2012 - Kolem Sicílie I.

Itálie 2012 - Kolem Sicílie I.

Při příležitosti našeho odchodu do důchodu jsme měli v plánu objet jihozápadní Evropu, převážně po pobřeží. Zejména Francii, Španělsko, Portugalsko. Spát v kempech, pár dní se zdržet tam, kde se nám bude líbit, nikam nepospíchat. Jenže, jako obvykle, všechno dopadlo jinak. Z časových důvodů jsme si nakonec akci tohoto rozsahu nemohli dovolit. Zvolili jsme tedy jakýsi kompromis, objeli jsme pouze Sicílii a pak zhruba na týden zakotvili v Kalábrii, abychom si po celém tom letošním maratonu trochu odpočinuli. I na tomto podstatně menším kousku světa jsme však viděli spoustu zajímavostí a prožili celou řadu krásných chvil. Nebylo tedy čeho nějak příliš litovat a koneckonců, naděje umírá naposledy, třeba se nám někdy v blízké budoucnosti splní naše původní přání. Tak uvidíme.
Pokračovat ve čtení...

Expedice Norsko 2015, část osmá

Expedice Norsko 2015, část osmá

Náš druhý víkend v Norsku věnujeme téměř bezvýhradně horám. Po sobotním výstupu na Galdhøpiggen strávíme i druhý víkendový den v národním parku Jotunheimen, a opět to bude jedna z nejoblíbenějších horských túr v celém Norsku – zamíříme na hřeben Besseggen, který je turisticky atraktivní díky své ojedinělé poloze mezi dvěma různobarevnými jezery.  
Pokračovat ve čtení...

Dovolená 2011 ala Egypt část první

Dovolená 2011 ala Egypt část první

Letos jsem měl alespoň v něčem štěstí a to že jsem vyhrál zájezd od jedné cestovní kanceláře. Nemohl jsem si vybrat, kam se vypravím. Je tolik zajímavých zemí, které bych chtěl poznat a bohužel zde byly omezené možnosti...nakonec však padlo rozhodnutí...že začátkem sprna navštívíme jednu z nejstarších civilizací vůbec - Egypt, "dar řeky Nilu".
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.