Nejoblíbenější články 3. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Za kameny a skálami Novohradských hor (II.)

Za kameny a skálami Novohradských hor (II.)

Hojná Voda je malá víska ležící přímo pod Kraví horou. Ta spolu se sousední Kuní horou a Vysokou tvoří dominantu východní části Novohradských hor. Tyto tři vrcholy mají jedno společné, a to mohutné skály a skalní bloky na svých vrcholech.
Zlatavé listí buků naladilo krajinu do zářivých barev a byla radost putovat lesy okolo Hojné Vody. Nová naučná stezka Prales Hojná Voda a kamenné ochozy Vysoké se tak staly cílem druhého dne našeho putování podzimní přírodou. Krátká zastávka u poutního kostela v Dobré Vodě pak jeho završením.
Pokračovat ve čtení...

Až na vrcholky slovenských hor ll.

Až na vrcholky slovenských hor ll.

Bílé vápencové skály pro jejich přitažlivou krásu miluji. Často jde o strmé, rozeklané štíty, které kontrastují s okolní zelení a vytváří fotograficky vděčné, i když často nesnadno dostupné cíle. Dva z nejhezčích vrcholů jsme si nechali na samotný závěr našeho týdenního putování středním Slovenskem. Prvním se stal Kl'ak, který zdoláme z Fačkovského sedla, druhým pak Vápeč, opravdová perla nejen Strážovských vrchů.
Pokračovat ve čtení...

Svéráz pošumavského "lovu"

Svéráz pošumavského "lovu"

Lehkou parodii v nadpisu lze vysvětlit celkem jednoduše. Pro další nedělní vandrování jsme si totiž zvolili hornatou oblast mezi Českým Krumlovem a Světlíkem, krajinu kdysi obývanou převážně německy mluvícím obyvatelstvem. Po nich zde zbyly rozlehlé pastviny, lesy a ... liduprázdno. 
Zvláštní čaro putování nás vyvede od Okolí k vrcholku protáhlého kopce Hrubec a do Svérázu.
Pokračovat ve čtení...

Za pratury a zubry evropskými ke Křišťanovu

Za pratury a zubry evropskými ke Křišťanovu

Když před osmi sty lety vymřel v Čechách pratur, zdálo se, že je to jednou provždy. Velkým překvapením tak dnes je, že se téměř identické zvíře k nám znovu vrací. Jak je to možné? Inu pomohla k tomu dnešní moderní genetika a prapředci dnešních krav se díky ní mohli přestěhovat z Nizozemska do šumavského Křišťanova
Nedalo nám to a jeli jsme se jednoho krásného letního dne na pratury podívat.
A protože atraktivní je i okolí šumavské vísky Křišťanov, prošli jsme se nádavkem krásnou přírodou kolem vrchů Skaliny (958 m n. m.) a Skelný (947 m n. m.) do vysoko položené vsi Koryto. Jen díky tomu jsme spatřili i výběh s několika zubry evropskými.

Pokračovat ve čtení...

PF 2014

PF 2014

Ať to všem šlape! Pomalu nebo rychle, ale šlape!!! 
Pokračovat ve čtení...

Český ráj - I. Borecké skály, Rovensko pod Troskami

Český ráj - I. Borecké skály, Rovensko pod Troskami

Po přejezdu k penzionu U Marušky v Hrubé Skále - Radvánovicích ještě stíháme průzkum nedalekých Boreckých skal, které jsou krásným a názorným důkazem vzniku pískovcových skalních měst a také podvečerní návštěvu městečka Rovensko pod Troskami, kam nás přitahuje především dřevěná zvonice s obrácenými zvony. I první, podstatně zkrácený den velikonočního zeleného čtvrtku tak v Českém ráji využijeme k svému kulturnímu obohacení.
Pokračovat ve čtení...

Velký Kameník, druhý pokus

Velký Kameník, druhý pokus

První březnové dny jsou jarní. Je proto vhodné začít sbírat fyzičku pro těžké horské výstupy, které nás letos čekají. Moji nabídku na další pokus dobýt ztracenou vartu v uzavřené Staré oboře se setkal s pochopením a tak jsme svůj nedělní výlet naplánovali právě tam. Vstříc dobrodružství, pestré přírodě, zvěři a Velkému Kameníku, vrcholku na podzim uhlídaném střelci v zelených kamizolách.
Pokračovat ve čtení...

Třeboň a Schwarzenberská hrobka

Třeboň a Schwarzenberská hrobka

Jednou z perel na náhrdelníku jižních Čech je jistě i Třeboň. Vznik města se datuje do poloviny 12. století, kdy na stezce linoucí se pohraničním hvozdem vznikla malá osada. Když se roku 1366 stali vlastníky Třeboně bratři z Rožmberku, město zažilo velký rozkvět a nabylo na významu a bohatství. Rožmberkové v Třeboni založili i klášter a v roce 1378 dostali od krále Karla IV. výsadu na dovoz soli. Město se začalo opevňovat zděnými hradbami a příkopem, a stalo se tak v močálovité krajině nedobytnou pevností. Díky tomu odolalo i několika útokům husitských vojsk.
Pokračovat ve čtení...

Prvomájové vandrování kaňonem Malše

Prvomájové vandrování kaňonem Malše

Zatímco rozvité květy třešní omámily vůní kdejakou zamilovanou dvojici, nás tento letitý zvyk nechal chladnými. I když, jak se to vezme, přesvědčte se sami...
Jistota příjemně stráveného dne touláním se jarní přírodou nám dokonale nahradí prvomájové manifestace všeho druhu, tolik oblíbených především v matičce Praze, a skalnaté údolí Malše, spolu s překrásně situovanou zříceninou pořešínského hradu, jen potvrdí smysluplnost naší volby. Nedaleké vrcholky Slepičích hor - Kohout se Slepicí, i kolem nich rozběhlá kuřata, ohlídají naše kroky ve složitém terénu.

Pokračovat ve čtení...

Přechod Pirinu: část II., žulová

Přechod Pirinu: část II., žulová

Pirin nás již stačil uchvátit impozantním mramorovým hřebenem a pyramidou Vichrenu (viz první část), ale zdaleka ještě neodhalil veškerou svou krásu. V druhé půlce povídání o našem putování se přesuneme mezi spleť žulových hřebenů, kde oko zaplesá nad modrou barvou jezer. Ačkoliv se většinou budeme pohybovat dolinami a občas přecházet hřebeny, dostaneme se i na nejvyšší vrchol této části pohoří, Kamenicu.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.