Nejoblíbenější články 3. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Za kameny a skálami Novohradských hor (II.)

Za kameny a skálami Novohradských hor (II.)

Hojná Voda je malá víska ležící přímo pod Kraví horou. Ta spolu se sousední Kuní horou a Vysokou tvoří dominantu východní části Novohradských hor. Tyto tři vrcholy mají jedno společné, a to mohutné skály a skalní bloky na svých vrcholech.
Zlatavé listí buků naladilo krajinu do zářivých barev a byla radost putovat lesy okolo Hojné Vody. Nová naučná stezka Prales Hojná Voda a kamenné ochozy Vysoké se tak staly cílem druhého dne našeho putování podzimní přírodou. Krátká zastávka u poutního kostela v Dobré Vodě pak jeho završením.
Pokračovat ve čtení...

PF 2014

PF 2014

Ať to všem šlape! Pomalu nebo rychle, ale šlape!!! 
Pokračovat ve čtení...

Peking, část II.: Čínská zeď a jiné

Peking, část II.: Čínská zeď a jiné

Poté, co jsme se prošli pekingským olympijským areálem a Zakázaným městěm, vydáme se na výlet do manufaktury na zpracování nefritu, k hrobce císaře z dynastie Ming a především na Velkou čínskou zeď. Jednodenní výpravu zakončíme v čajovně nad šálkem dobrého čínského čaje.
Pokračovat ve čtení...

Alpendorf, Geisterberg - zábavní park pro rodiny s dětmi, Salzbursko

Alpendorf, Geisterberg - zábavní park pro rodiny s dětmi, Salzbursko

Alpendorf je vzdálen cca 40 km od údolí Gastein a přesto, že nemáme zdaleka vše v údolí Gastein prochozené, rozhodli jsme se prozkoumat tuto oblast. Pro děti to byl nejlepší výlet z celé dovolené a i my dospělí jsme byli spokojení.

Pokračovat ve čtení...

Hory Slovenska: l. Manínská tiesňava a Sul'ovské skály

Hory Slovenska: l. Manínská tiesňava a Sul'ovské skály

Poznávání tvrdosti slovenských hor chceme začít rozumně. Proto před Roháče a Chočské vrchy zařazujeme Strážovské vrchy, kde z pozůstatků korálových útesů dávného mělkého moře vytvořily stamiliony let úžasné kulisy dramatického divadla, ve kterých diváci oněmí.
Manínská a Zákostelecká tiesňava, stejně jako slepencové Sul'ovské skály, jsou pomyslnou vstupní branou na Slovensko, země plné přírodních krás, nevšedních zážitků a milých lidí.
Cestu tam si zpestříme prohlídkou Květné zahrady v Kroměříži.
Pokračovat ve čtení...

Když na Vysokou Bětu mrholí

Když na Vysokou Bětu mrholí

Vysoká Běta a Buglata. Že vám tato krásná jména nic neříkají? Pravda, v CHKO Blanský les, kam oba vrcholky patří, jsou mnohé známější a navštěvovanější. Přesto klid zářivých bučin a kamenité sutě na jejich úbočích přitahují pozornost vandráků. 
Podmínky, které nás jednu listopadovou neděli čekaly, byly skvělé. Mlžný příliv rozlévající se hřebenech hor nechal vzniknout zajímavé fotografie, přesně takové, jaké jsem si doma v suchu a teple vysnil.
Pokračovat ve čtení...

Třeboň a Schwarzenberská hrobka

Třeboň a Schwarzenberská hrobka

Jednou z perel na náhrdelníku jižních Čech je jistě i Třeboň. Vznik města se datuje do poloviny 12. století, kdy na stezce linoucí se pohraničním hvozdem vznikla malá osada. Když se roku 1366 stali vlastníky Třeboně bratři z Rožmberku, město zažilo velký rozkvět a nabylo na významu a bohatství. Rožmberkové v Třeboni založili i klášter a v roce 1378 dostali od krále Karla IV. výsadu na dovoz soli. Město se začalo opevňovat zděnými hradbami a příkopem, a stalo se tak v močálovité krajině nedobytnou pevností. Díky tomu odolalo i několika útokům husitských vojsk.
Pokračovat ve čtení...

Přechod Pirinu: část I., mramorová

Přechod Pirinu: část I., mramorová

Alpy jsou jistě velmi rozlehlé a krásné pohoří, ale počasí někdy neumožní člověku si je plně vychutnat. V Bulharsku jsou také moc pěkná pohoří, ne sice tak velká, ani vysoká, ale v létě je tam jistota hezkého počasí. Naši sedmidenní túru po skalnatém pohoří Pirinu neskropila ani kapka deště a nejhůře bylo polojasno. Přesto jsme neměli problémy s vodou.
V prvním ze dvou článků se podíváme do Sofie a na severní půlku nejvyšší části Pirinu, kterou tvoří ostrý mramorový hřeben s dominantní pyramidou Vichrenu, nejvyšší hory pohoří. V druhém článku budeme pokračovat rozeklanou žulovou částí pohoří, v níž se leskne spousta nádherných jezer.
Pokračovat ve čtení...

Za pratury a zubry evropskými ke Křišťanovu

Za pratury a zubry evropskými ke Křišťanovu

Když před osmi sty lety vymřel v Čechách pratur, zdálo se, že je to jednou provždy. Velkým překvapením tak dnes je, že se téměř identické zvíře k nám znovu vrací. Jak je to možné? Inu pomohla k tomu dnešní moderní genetika a prapředci dnešních krav se díky ní mohli přestěhovat z Nizozemska do šumavského Křišťanova
Nedalo nám to a jeli jsme se jednoho krásného letního dne na pratury podívat.
A protože atraktivní je i okolí šumavské vísky Křišťanov, prošli jsme se nádavkem krásnou přírodou kolem vrchů Skaliny (958 m n. m.) a Skelný (947 m n. m.) do vysoko položené vsi Koryto. Jen díky tomu jsme spatřili i výběh s několika zubry evropskými.

Pokračovat ve čtení...

Výlet na Moravu a do Slezska III.

Výlet na Moravu a do Slezska III.

Nadešel čas vám poodkrýt poslední část výletu, který proběhl již dvakrát, a to v květnu 2007 a v červnu 2012. Měl jsem tu možnost vypravit se společně s žáky na pětidenní výlet na Moravu, ale i do Slezska, kde jsme měli zažít adrenalin v soutěži Bludiště. Už ne jen z pouhého dívání se na obrazovky, ale pohlédnout na to z hlediska aktivního účastníka.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.