Nejoblíbenější články 32. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Bílé Karpaty

Bílé Karpaty

Ne nadarmo se části Bílých Karpat říká Kopanice. Chudý kraj plný kopců je sice krásný napohled, ale tvrdý k svým obyvatelům. Snad i proto se zde tolik ujalo tzv. bohování, které bychom dnes pojmenovali jako lidové léčitelství. Zdejší vápencové podloží umožňuje výskyt mnoha vzácných léčivých bylinek i nádherných orchidejí. 
Hluboké bukové pralesy a vrcholy s dalekými výhledy zase vytváří magickou a oku lahodící krajinu. Pojďme si společně její část projít.
Pokračovat ve čtení...

Vzhůru na Knížecí stolec

Vzhůru na Knížecí stolec

Konečně se umoudřilo počasí a my se dokázali domluvit na prvním vícedenním vandru. Volba nakonec padla na Boletický vojenský výcvikový prostor, kterým se ve volných dnech dá bezproblémů projít. Nové turistické i cyklo stezky již vedou i do tohoto dříve zapovězeného území. My se, pravda, vydáváme přímo do jeho nitra, ale i to bývá bez větších problémů. Navíc kamenné bloky Knížecího stolce jsou tak lákavé...
Pokračovat ve čtení...

Na atraktivní vrcholy Železnorudska II.

Na atraktivní vrcholy Železnorudska II.

Velký Javor, Malý Javor, Malé Javorské jezero

Neděli věnujeme nejvyšší hoře Šumavy, Velkému Javoru, odkud naše pouť povede k jeho mladšímu bratru, Malému Javoru. Sestupíme i k Malému Javorskému jezeru, kde řádí bobři evropští. 
Ranní mlhy se nám v době návštěvy Velkého Javoru postarají o dramatické expozice a tak z fotek čiší ona zvláštní atmosféra, na kterou sběratelé hezkých obrázků mnohdy marně a dlouho čekají.
Pokračovat ve čtení...

Arménie VI.

Arménie VI.

První den našeho autovýletu po jižní a východní části Arménie byl velmi nabitý, a to jsme fakticky začali až kolem poledne. Druhý den máme v plánu vyrazit o poznání dříve, takže toho stihneme ještě více a možná se dnes podíváme až na jih k íránským hranicím.
Pokračovat ve čtení...

Smrčinou na Plechý

Smrčinou na Plechý

Kdo se bojí, nesmí do lesa... řekli jsme si, když předpověď počasí hlásila silné bouře a vyrazili na dlouho plánovaný trek na vrchol Plechého přes masív Smrčiny. Nakonec jsme měli štěstí a jedinou větší přeháňku přečkali v suchu bývalé boudy kontrolního stanoviště hraničního přechodu Plešné jezero / Holzschlag. Jediným vážnějším kazem tak pro mne byly puchýře z dávno nepoužívaných pohorek. 
Naštěstí odměna v podobě večerních červánků na vrcholu Plechého tuto maličkost přebila.
Pokračovat ve čtení...

Od hrabat až ke strážcům hranic

Od hrabat až ke strážcům hranic

Rád vám udělám průvodce v objektu, jehož sláva i pád se vešly do pouhých padesáti let, což v historii téměř nic neznamená.
Pokračovat ve čtení...

Mont Blanc 2016 - Francouzská výzva

Mont Blanc 2016 - Francouzská výzva

Tento článek je o muži, který dostal možnost vystoupit na nejvyšší horu Evropy, což se i 27.6.2016 podařilo. Snažil jsem se popsat nejen samotný výstup, ale i k tomu co předcházelo. Vše je psáno z pohledu amatéra a věřím, že právě lidem jako já může ve spoustě věcí pomoci.

Pokračovat ve čtení...

Dvě údolí a Tři sestry I.

Dvě údolí a Tři sestry I.

V létě 2013 byla vedle vydařené návštěvy Slovinska v plánu ještě jedna, o něco větší výprava. Jenže jak už to bývá, nemůže se skvěle dařit moc věcí najednou, tato velká výprava tedy nakonec padla, a když deset dní před začátkem semestru padla i její záložní varianta, mohl jsem už jen zůstat doma, nebo si narychlo vymyslet něco krátkého sám pro sebe. Tak jsem tedy začal vymýšlet.
Pokračovat ve čtení...

Lünersee – perla Montafonu

Lünersee – perla Montafonu

Nádherné? Minimálně. Lünersee patřící mezi 4 nejkrásnější místa Montafonu v kombinaci s opravdu ukázkovým počasím je zážitek na celý život. Nevěříte? Já vás o tom přesvědčím...;)
Pokračovat ve čtení...

Poledník - mrazivé trápení

Poledník - mrazivé trápení

Nepříjemné zvuky skřípejícího, přemrzlého sněhu nevěstí nic dobrého. Arktický vzduch dává vzpomenout na loňské marné dobývání rozhledny na šumavském Poledníku, kdy nás vichřice se sněhovou vánicí odehnala z její těsné blízkosti.
Tentokrát se však z blankytného nebe nic na naše hlavy nesype a absolutní bezvětří jen podtrhuje pohádkově krásný den, ve kterém se zdá cesta z Modravy kolem Roklanského potoka idylkou. Jen nebýt toho krutého mrazu...
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.