Nejoblíbenější články 37. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Jak se jezdí s Leošem na Hanou

Jak se jezdí s Leošem na Hanou

Nedávno jsme jeli za kamarády na Hanou. Jako dopravni prostředek jsme zvolili vlak.
Pokračovat ve čtení...

Z putování po Slovensku (8.03)

Z putování po Slovensku (8.03)

Z archivu dávám pár typů a fotek pro putování Slovenskými horami, tak jak jsme ho podnikli my před pár lety.
Pokračovat ve čtení...

Pobaltí 2012, 3. část

Pobaltí 2012, 3. část

Po téměř pěti vydařených dnech v Estonsku se pomalu začínáme vracet domů. Skutečně jen pomalu, ještě bychom rádi navštívili pár zajímavých míst, která jsme při cestě na sever minuli. Jedenáctý den cesty zakončujeme večerním přesunem z Tallinnu do Rigy, kde bychom se měli znovu sejít s lotyšskými přáteli.
Pokračovat ve čtení...

Nejen Rychlebské hory Il.

Nejen Rychlebské hory Il.

Přechod studené fronty s deštěm nedostal vízum k překročení moravských hranic a tak jsme se mohli bez obav pustit do dalších dobrodružství. Penzion Paprsek leží na pomezí hned tří pohoří a my jsme se následující dny postupně prošli po všech. Po lehčím výletu Polskem k Borůvkové hoře jsme zdolali hřeben Králického Sněžníku, s výstupem na mlhou zahalený vrchol, a poslední den si užívali trek kolem skalní věže Pasáku a svahů Hrubého Jeseníku.
Pokračovat ve čtení...

Expedice Dolomity 2011

Expedice Dolomity 2011

Jako každý rok jsme se vydali se strakonickou cestovní kanceláří Ciao a prachatickými turisty na týdenní dovolenou do Alp. Letos padla volba na italské Dolomity, a tak jsme se rozhodně měli na co těšit.
Pokračovat ve čtení...

Za energií na Boží kameny

Za energií na Boží kameny

Nastalo 22. září a tím ukončilo léto svoji nadvládu… přišel podzim. Kratší dni, častější přeháňky, větší chladno a příchod stálejších depresí. Chce to nějaké dobití energii, a tak tu mám pro Vás jeden tip…
Pokračovat ve čtení...

Putování po Vltavské cyklistické cestě

Putování po Vltavské cyklistické cestě

Začátkem července jsme se vydali s Lídou na putování podél Vltavy. Dopravním prostředkem nám byla naše kola a průvodcem Vltavská cyklostezka, táhnoucí se od pramene až do Mělníka. My po ní jeli od samého začátku v Kvildě až do Českého Krumlova a podobnou cestu můžeme jen doporučit!
Pokračovat ve čtení...

Motýlí čas

Motýlí čas

Když mi bylo dvacet o poezii jsem ani nezavadil. Až internet, kde jsem náhodně při zadání odkazu "kulový blesk" do vyhledávače, narazil na webové stránky Písmáku a začetl se nejen do básně s tímto názvem, ale i mnoha dalších, objevil pro mne, mnohem později, skryté kouzlo veršů. Dodnes to tak zůstalo a v knihovně přibyla jména Skácel, Zahradníček, Mácha, Apollinaire, Morgenstein, ale i Hrabě, Krchovský a další.
Pokračovat ve čtení...

Vyhlídky Jizerských hor lll. - Ořešník, rozhledna Štěpánka

Vyhlídky Jizerských hor lll. - Ořešník, rozhledna Štěpánka

Pátý den sjíždíme do Hejnic, odkud je nejsnáze dostupná dolina Černého Štolpichu s několika vodopády a hlavně chutný Ořešník, skála s vytesanými schody a velkým křížem, který je dobře vidět i od hejnického kostela.
Poslední den věnujeme již jen rozhledně Štěpánka, která nám naposledy umožní nahlédnout do nitra Jizerských hor.
Pokračovat ve čtení...

Montafon – alpská zahrada

Montafon – alpská zahrada

Přiblížil se konec července a naše rodina se vydala, stejně jako každý rok, aktivně odpočívat v Alpách. Tentokrát jsme jeli do oblasti, jíž jsem předtím neznal, asi protože se jedná o takové tuctové, leč stále vysoké hory...
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.