Nejoblíbenější články 40. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Kastro - druhý pokus

Kastro - druhý pokus

Vloni jsme se opět vypravili na náš milovaný řecký ostrov Krétu. A zase k našemu kamarádovi Michalisovi (Radčinému spolužákovi z dob studií na univerzitě) do malé vesničky jižně od Rethymna, kde má rodný dům po rodičích. V Ano Valsamonero jsme měli po celý víc jak třítýdenní pobyt náš "basecamp" a odkud jsme vyráželi na treky a túry po Levka Ori (Bílých horách) i po jižním pobřeží Kréty. 
Pokračovat ve čtení...

V mlžných horách Slovenska

V mlžných horách Slovenska

Nebyl to zrovna ideální týden na vysokohorské túry, ale co naděláte. Třikrát nás vydatné deště "spláchly" z hor do údolí. Přesto jsme toho díky zrychleným přesunům autem stihli až dost. Dočíst se tak můžete o výstupu k Hincovým plesům, Ohništi v Nízkých Tatrách i přechodu kousku hřebene Vysokých Tater z polské strany, návštěvě Belianské jeskyně a Levoče, průzkumu Pienin, spolu se splutím Dunajce a návštěvě pár dalších zajímavostí.
Pokračovat ve čtení...

Blízká setkání - II. menhiry Javorníku a sušická křížová cesta

Blízká setkání - II. menhiry Javorníku a sušická křížová cesta

Nedělní dohledávání menhirů Javorníku poznamená déšť, který změní naše plány. Přesto se podaří Měsíčník, Větrník a Slunečník, i menhiry Dvojčata a Mudrc společnými silami najít a sáhnout si na jejich energii. Pondělí již je jen loučením. O lámání rekordů a polykání kilometrů prodloužený víkend nebyl. Více šlo o příjemné setkání v jarní přírodě, která se v druhém květnovém týdnu na Šumavě teprve probouzela k životu.
Pokračovat ve čtení...

Otavou k soutoku s Blanicí

Otavou k soutoku s Blanicí

Počasí nám v tom deštivém červenci 2009 naštěstí vyšlo. Vichr s pořádnou sprškou nás sice neminul, ale ve stanech to šlo v klidu přečkat :-). Cesta přitom ve velké vodě rychle a příjemně ubíhala. Pojeďte tedy s námi...
Pokračovat ve čtení...

Toulky po Slovensku a Polsku III.

Toulky po Slovensku a Polsku III.

A jsme u cíle! Naše geografická exkurze z dubna/začátku května 2013 dobíhá do cílové rovinky. Pojďte po našich studentských krocích a navštivte s námi nejen Ľubovniansky hrad, ale i centrum kraje Spiš - město Kežmarok a zablouděte s námi v bouři ve Vysokých Tatrách.
Pokračovat ve čtení...

Podruhé na kole aneb kam nás tentokrát dovedou cesty po okolí Strakonicka

Podruhé na kole aneb kam nás tentokrát dovedou cesty po okolí Strakonicka

Podzimní počasí, ač nevyzpytatelné a velmi bohaté na přeháňky, nám pořád ještě dovoluje vyrazit někam na kratší vyjížďku, a tak neváhám a opět Vám přináším další díl cyklistiky. „Máš místo mozku z piva kostku,“ konstatuje Škopková (H. Růžičková). „A máme po ptákách,“ zakončuje nepodařenou podívanou jedna babka. Vzpomínáte si na tyto nezapomenutelné výroky? Ne? Nevadí, tak si najděte starou VHS, či DVD Slunce, seno…a osvěžte si paměť. Ti, co vědí, o čem je řeč, tak Vás zvu do rodné vesničky režisére Zdeňka Trošky – Hoštic u Volyně.
Pokračovat ve čtení...

Julské Alpy I.

Julské Alpy I.

Triglavski Narodni Park ve Slovinsku byl naším turistickým cílem koncem letošních prázdnin. Konkrétně jsme zamířili do Bovce k čisťounké modrozelené řece Soča. Ta vytváří neskutečná zákoutí i hluboké kaňony a je považována za jednu z nejkrásnějších řek Evropy. Kulisu jí tvoří bílé vápencové hory tyčící se až do nebes. Ty geologicky patří k soustavě Jižních vápencových Alp a jsou tvořeny Mezozoickými mořskými usazeninami. Základním stavebním kamenem je triasový vápenec s výraznou vertikální modelací. Naše terénní šestidenní začala krupobitím při prvním treku a skončila dech beroucím vedrem a oslňujícím sluncem při posledním. Vydejme se tedy po stopách, které jsme v u nás tak populárních Julkách zanechali.
Pokračovat ve čtení...

Island, část VII.: Thingvellir, gejzír a loučení

Island, část VII.: Thingvellir, gejzír a loučení

Nastává naše loučení s Islandem. Po večerním příjezdu k příkopové propadlině v Thingvelliru a noční procházce nás čeká jen poslední přenocování a poslední den v této krásné zemi. Zajedeme ještě do oblastí gejzírů podívat se na tento známý přírodní úkaz a pak už uháníme do Reykjavíku vrátit auto. Noční letem do Berlína se vracíme zpět na kontinent a naše krásná svatební cesta je u konce.
Pokračovat ve čtení...

Prácheňskem mezi kapkami deště k Blatné

Prácheňskem mezi kapkami deště k Blatné

Jen zvolna přechází kopcovité Prácheňsko do krajiny rybníků kolem Blatné. V zemi zamyšlenou, kde kameny čerti vrší do podivných struktur připomínající obří náramky a které pak v hněvu znovu rozhazují jako vrchcáby po širém okolí. Těch kamenů jsou všude stovky, tisíce a stejně jako v dávných dobách i dnes poutají lidskou pozornost. 
Jednou z možností, jak některé z nich poznat, je projít si naučnou stezku Okolím viklanu a nechat se okouzlit zdejší zvláštní, pestrou krajinou, plnou lesů, vod i strání. A pokud vás náhle zaskočí nepřízeň počasí, vydejte se na prohlídku zámku ve Lnářích.
Pokračovat ve čtení...

Jezírka u Skryjí

Jezírka u Skryjí

Na hranici západočeského a středočeského kraje, tam kde se po můstku dostanete z Rokycanska do Rakovnicka a Berounska je jedno z nejhezčích míst Křivoklátska. Kousek od hájovny Slap jsou Skryjská jezírka.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.