Nejoblíbenější články 7. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

TOP 12: zastavení v čase (rok 2015)

TOP 12: zastavení v čase (rok 2015)

Původně jsem do letošního TOPu napsal pohádkový příběh. Byl inspirovaný životem, jak už to tak u pohádek bývá. Pohádky ale končí vždycky dobře a té mojí šťastný konec chyběl. Nejen proto jsem ji nakonec smazal. Nechtěl jsem princezně ubližovat.
Zůstalo 12 fotografií v pochmurném tónu. K nim jsem přidal 12 svých básní, podobně laděných. Každý rok prostě není posvícení a někdy si člověk hrábne na samé dno. Jde o to, aby se od něho odrazil, dříve než utone.
Také vzpomínám na poslední vzkaz od své dávné první lásky, který mi kdysi poslala a on mi hluboko utkvěl v paměti:
"Žádný člověk nemá právo chtít od života všechno..."

Pokračovat ve čtení...

Krkonošská šestidenní l.

Krkonošská šestidenní l.

Naše terénní šestidenní v nádherné a neporušené přírodě Krkonošského NP začíná. Unikáme vysoko do hor nad "Špindl", kde nám postačí k štěstí ubytování na starobylých Brádlerových boudách. Celou západní část Krkonoš odsud máme na dosah. 
Za první tři dny stíháme projít Přední a Zadní Planinu, zalesněný hřeben Žalého a hraniční trek kolem Vysokého Kola, Sněžných jam, Violíku, polské Szrenice k pramenu Labe.
Pokračovat ve čtení...

Krátká toulka ulicemi Varšavy

Krátká toulka ulicemi Varšavy

Stejně jako minulý rok v Ostřihomi jsem i letos pomáhal organizovat mezinárodní kolo Baltíka 2012. Letos se programátorská soutěž pro základní a střední školy konala ve Varšavě uvnitř vskutku nádherných prostor Varšavské technické univerzity a navíc jsem měl po soutěži pár hodin na poznávání samotné Varšavy.
Pokračovat ve čtení...

Cesta do hlubin šumavské minulosti

Cesta do hlubin šumavské minulosti

S nostalgií mnozí starousedlíci navštěvují místa, kde z šumavských, dříve prosperujících obcí, osad a samot, zůstaly jen křovinami zarůstající ruiny, plné utajených příběhů, které nás opět, po mnoha letech, oslovují. Jedním takovým místem je bývalá obec Wunderbach, česky doslova "čarovný potok", která díky své nepřístupnosti zůstala dobře zachována.
Pokračovat ve čtení...

Střepiny granátového jablka

Střepiny granátového jablka

Tohle je vlastně jen malá upoutávka na můj blog web ve kterém se spolu snoubí poetika s fotkami 8-) a do kterého se musíte prokliknout.
Pokračovat ve čtení...

Maďarská soutěska Rám, pohori Pilis

Maďarská soutěska Rám, pohori Pilis

Maďarsko má většina z nás v paměti, jako rovinu když střelí, klobásy, uherák, Balaton a nákupy módy v Budapesti z dob socialistického cestování. V poslední době je známé a oblíbené diky termálním lázním a koupalištím. Dalnice vedou jinudy a tak Pilis málo kdo zná. Kdo by také čekal takové kopce v Maďarsku, že? 
Pokračovat ve čtení...

Jezerní hora, Svaroh a Ždánidla, zapovězené cíle Šumavy

Jezerní hora, Svaroh a Ždánidla, zapovězené cíle Šumavy

U Čertova jezera jsme zatím úplně sami. To ale netrvá dlouho. Stačí jen několik minut a břeh se zaplňuje desítkami chtivých a na nevšední zážitek natěšených příznivců, a musím podotknout, i znalců šumavské přírody. K odbočce na Lávkovou cestu jdeme první. Přece jen nás ty davy trochu děsí. Zanedlouho slyšíme vyprávění o tom, jak na ní svévolně takzvaní ochránci přírody zničili lávkové můstky. Projít se touto stezkou sice dá, ale jen na vlastní riziko. Začínáme proto spolu s ostatními stoupat svahem nad jezero, o které jsme původně neměli ani zavadit.
Pokračovat ve čtení...

Zlátnoucími bučinami na Pohanské kameny

Zlátnoucími bučinami na Pohanské kameny

Strážný, Jelení hora, Skalnatý hřbet, Lískový vrch, Žlebský vrch, Radvanovický hřbet, Stožec, Žlíbský vrch, Chlustov

Pojďme si užít barevnost podzimu, než mu zima zatne tipec. Monotónní smrčiny a uschlé lesy centrální Šumavy vyměníme za pestrou paletu smíšených lesů, bučin a horských pastvin u Strážného a Českých Žlebů. Líbezná, lidmi přetvořená krajina plná zatoulaných obřích balvanů v sobě skrývá magickou moc, které každý snadno podlehne. Její krása přitahuje znalce jako magnet střelku kompasu. Je v každém ročním období jiná a vždy okouzlující.
Pokračovat ve čtení...

Brdy a divoká noc s divočáky

Brdy a divoká noc s divočáky

Zrušení vojenského výcvikového prostoru, který se nachází ve zdejších lesích, je již sice schváleno, ale do možnosti toulat se volně a bez nebezpečí hornatou krajinou ještě pár let zbývá. Až bude dokončena pyrotechnická očista, jistě sem najde cestu mnohem víc přírodu milujících jedinců než nyní. I proto jsme zatím do nepřístupných míst spíše jen nahlíželi a na cyklotrasách se mezi projíždějícími bikery cítili s kletry na hřbetech opuštěni...
Pokračovat ve čtení...

Volenice a okolí

Volenice a okolí

Zima, sníh, led... v tom se přece nedá jezdit na kole, nebo snad jo? Možná jo, možná ne... ale i tak tu mám pro Vás do zásoby další cyklistický výlet...:)
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.