Nejoblíbenější články 7. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Slepičími horami křížem krážem

Slepičími horami křížem krážem

Pod libozvučným názvem Slepičí hory znají toto nevelké pohoří především Jihočeši. Nachází se v podhůří Novohradských hor a oficiálně se jmenuje Soběnovská vrchovina. Nejvyšší vrchol Kohout pak zřejmě byl tou hlavní inspirací pro zlidověný název Slepičí hory. Kousek dál najdeme i Slepici a několik zaběhnutých kuřat.
Na dohled od Slepičích hor leží i rozvaliny hradu Pořešín, rozhledna Slabošovka, opevněná tvrz Žumberk, Buškův Hamr i poutní kostel Svaté Trojice u Trhových Svinů. Tam všude zavítaly naše kroky a tam zveme nyní i vás.
Pokračovat ve čtení...

Zimní Šumava - pár obrázků

Zimní Šumava - pár obrázků

Kdy jsme naposledy byli v čerstvě zasněžených horách už nepamatuji. Po dlouhé době, v sobotu 19.1.2013, jsme v doprovodu Vládi Hoška navštívili několik notoricky známých míst na Šumavě - Filipova Huť, Modrava, Roklanský potok, Tetřevská slať, ....
Právě proto, že se jedná o tak známá místa, nepřipojuji k těm pár fotografiím žádný text - doufám, že se tím nezpronevěřím žádným "šlápotím" zásadám. Když ano, článek zase smažu.
Počasí nám vyšlo opravdu překrásné a budu rád, když se aspoň někomu některá fotka zalíbí tak, jak se nám libil celý pobyt.
Pokračovat ve čtení...

Javorná, Hadí vrch a trek nad Křemelnou

Javorná, Hadí vrch a trek nad Křemelnou

Tenhle vandr jsem si užil. Na moje narozeniny mi totiž přišli popřát jako první dva strážci Národního parku Šumava. Přímo do stanu ke Křemelné a už v půl šesté ráno. Místo Happy Birthday ale citovali nějaký podivný, bezduchý zákon, za což si vzali 200,-Kč. Udělali mi tím opravdu velkou radost! Slíbil jsem jim, že o nich na oplátku do Šlápot něco hezkého napíšu a tak to i činím.
Můžete se tak dočíst nejen o Slavnosti kaše v Horažďovicích, výstupu na Javornou, orchidejích Hadího vrchu, vandru kolem Prášil a Křemelné, ale i o tom, jak přírodu milovní turisté nejsou v Národním parku Šumava vítáni.
Pokračovat ve čtení...

Julské Alpy II.

Julské Alpy II.

Pokračování I. části. Treky v Julských Alpách.
Pokračovat ve čtení...

Maďarská soutěska Rám, pohori Pilis

Maďarská soutěska Rám, pohori Pilis

Maďarsko má většina z nás v paměti, jako rovinu když střelí, klobásy, uherák, Balaton a nákupy módy v Budapesti z dob socialistického cestování. V poslední době je známé a oblíbené diky termálním lázním a koupalištím. Dalnice vedou jinudy a tak Pilis málo kdo zná. Kdo by také čekal takové kopce v Maďarsku, že? 
Pokračovat ve čtení...

Expedice Norsko 2015, část desátá

Expedice Norsko 2015, část desátá

Předchozí den jsme se přesunuli z oblasti Jotunheimenu do oblasti při Hardangerfjordu a nocujeme v krásně položeném kempu poblíž města Odda. Dnes se chystáme na zřejmě turisticky nejznámější místo Norska – proslulou Trolltungu. Vyjde nám počasí? A dostane Honza šanci na duševní zotavení ze včerejšího záchodového incidentu na vyhlídce Stegastein?
Pokračovat ve čtení...

Arménie IX.

Arménie IX.

V neděli odpoledne jsme zakončili náš čtyřdenní autovýlet po arménském venkově, po pouhých deseti hodinách odpočinku však začíná další zajímavá výprava. Obujeme zase pořádné boty a zkusíme vystoupit na osamocený vulkán Aragats, který je nejvyšší horou celé země. Podaří se nám v pondělí zdolat naši první čtyřtisícovku?
Pokračovat ve čtení...

Brdy a divoká noc s divočáky

Brdy a divoká noc s divočáky

Zrušení vojenského výcvikového prostoru, který se nachází ve zdejších lesích, je již sice schváleno, ale do možnosti toulat se volně a bez nebezpečí hornatou krajinou ještě pár let zbývá. Až bude dokončena pyrotechnická očista, jistě sem najde cestu mnohem víc přírodu milujících jedinců než nyní. I proto jsme zatím do nepřístupných míst spíše jen nahlíželi a na cyklotrasách se mezi projíždějícími bikery cítili s kletry na hřbetech opuštěni...
Pokračovat ve čtení...

Zbudovská, nebo-li Svobodná Blata

Zbudovská, nebo-li Svobodná Blata

To volavky bílé objevily pro sebe tento tichý, opuštěný kus země, kde každoroční záplavy mění jeho tvář v lidem nepřívětivou a nepřístupnou. Dnes ještě odráží selská stavení své baroko v rybnících a tůních rozesetých všude kolem v nebývalém množství a Mlhy na Blatech Karla Klostermanna dávají vzpomenout na staré časy a těžký život zdejších lidí. Projdeme se po podmáčených lukách kolem Soudného potoka a zavzpomínáme na dobu, kdy Jakub Kubata dal svou hlavu za Blata...
Pokračovat ve čtení...

Ostrov Chrisi

Ostrov Chrisi

Asi 18 km jižně od jihovýchodního pobřeží Kréty a města Ierapetra jsou dva ostrovy - Chrisi a Mikronisi. Ten menší Mikronisi, je travnatý a skalnatý, dost obtížně přístupný. Chrisi, také nazývaný Oslí ostrov, je sice celý chráněný, ale každý den tam od dubna do října přivezou lodě turisty. Je to taková řecko-krétská ochrana přírody a krajiny.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.