Není Kamýk jako Kamýk

Není Kamýk jako Kamýk

To, že se název Kamýk vyskytuje na mnoha místech, není v naší kamenité vlasti nic divného. Na mapách najdeme mnoho obcí, kopců a kopečků s tímto, nebo podobným názvem. Pokud se ale nedaleko od sebe jmenují shodně dva vrcholy s rozhlednami, můžou se snadno omylem splést. Naštěstí si naši předkové uvědomovali možnosti záměny a tak často pro rozlišení přidávali k podstatnému jménu i přídavné. Díky tomu se i rozhledny na Kamýcích, nedaleko Písku a Protivínu, dají snadno rozpoznat. Jedna z nich stojí na Velkém Kamýku, zatímco druhá na Vysokém Kamýku. Naše šlápoty vedou na obě dvě.

VELKÝ KAMÝK

Velký Kamýk leží nedaleko Dobevi, proto naše túra začíná u kempu rybníka Stašov, kde se dá u hráze zaparkovat.. Procházíme po hrázi do kempu, který využívá k celoročnímu pobytu v přírodě mnoho majitelů obytných přívěsů. Některé mají přidělané všelijaké přístavky a zjevně zde stojí již mnoho let. Poplatek 2 400,-Kč za rok je velmi přijatelný a několik desítek přívěsů to dokazuje.

Jdeme po žluté značce stále lesem a stoupáme podél Dobevského rybníka. Kolem je divočáky důkladně rozrytá země a jednoho jsme zřejmě mezi stromky i zahlédli. I proto jsme rádi, že nemusíme pokračovat po žluté dále do houští. Naše cesta pokračuje již bez značení stále vzhůru směrem k Velkým Nepodřicím. Vycházíme z lesa na horské louky a nedaleko vidíme stožár s rozhlednou. Stejně jako mnoho dalších rozhleden i tato je vlastně přístavbou k vysílači, které na přelomu tisíciletí vyrostly na vrcholech kopců jako houby po dešti.

Pod rozhlednou stojí auto a protože vzhůru zrovna míří jeho mladá posádka, usadíme se na odpočívadle k menšímu pikniku. Až když ztichne řev motoru škodovky stoupáme k rozhledové plošině, odkud je vidět Písek s hřebenem Píseckých hor. Snažíme se dohlédnout i k Vysokému Kamýku a snad se nám to i daří, bohužel pro kvalitní fotku nejsou dobré podmínky. Fotím alespoň velké rybníky u Kestřan a Dobevi, a až po chvíli slézáme.

Zkratkou scházíme k jihu na cestu, ke které se zanedlouho přidá i turistická červená. Zpět je ke Stašovu jen pár km a tak se volným tempem vracíme ke kempu a autům. Nenáročné putování krásnou, zalesněnou krajinou nám zabralo několik hodin, možností jak dobýt vrchol Velkého Kamýku je však mnoho a záleží jen na vás jakou trasu si vyberete.

Pohled k Velkému Kamýku od Dobevi.

Zdejší vyráží do terénu obrněným transportérem.

Odpočívadlo u Stašovského rybníka.

V místním kempu si za 200,-Kč měsíčně můžete postavit obytný přívěs. Mnozí toho využívají celoročně.

Míříme na žlutou...

Lesem se dostáváme na louky před Velkými Nepodřicemi.

Velký Kamýk (531 m).

Barvy pozdního února.

Stoupání k rozhledně.

Písek na dlani.

Dobevský rybník.

Velké Nepodřice.

Trochu přitažený Dobevský a Velký Potočný rybník.

Louky pod Velkým Kamýkem.

VYSOKÝ KAMÝK

Výstup z Krče přes Pecivál jsem zde již popsal v článku Pecivál a měřicí věž na Vysokém Kamýku.

Výstup ze Všetče

Letos v dubnu jsme k rozhledně na Vysokém Kamýku (627m) snadno vystoupali ze vsi Všeteč (mapka), odkud je to k vrcholu 3,5km. Po zelené značce jsme došli na vrchol a po modré pak uzavřeli okruh sestupem do Všetče kolem Trublů rybníku. Vetšina cesty vede krásným bukovým lesem a dá se zvládnout za necelé dvě hodinky. Bohužel rozhledna byla ještě uzavřena a tak jsme do ní ani nenahlédli.

Vysoký Kamýk od Všetče.

U Panské louky.

Stoupání ke Kamýku.

Plocha monitorování lesních ekosystémů.

Vysoký Kamýk.

Nedaleko os rozhledny je na stromě u rozcestníku vrcholová kniha.

Pomník skautů.

Trublů rybník u Všetče.

Všeteč.

Kaplička ve Všetči.

Z tohoto důvodu jsem se zajímal o to, kdy rozhlednu zpřístupní turistům, pro které je určena. Průzkum internetu přinášel jen nejasné zprávy, nakonec se přece jen nějaké zásadní objevily. Slavnostní otevření počátkem května 2012 jsme nestihli a tak sladili termín na neděli 20.5.2012.

Radní ve Všetči zřejmě musí turisty při výstupu na rozhlednu hlídat a protože stanovili naprosto nesmyslné otevírací dny (pro květen pouze první výkend v měsíci a také 10., 20. a 30.), nešlo jiný termín ani vybrat. V protivínské ZŠ ještě v pátek zjišťuji, že otevřeno sice bude, ale jen od 13 do 15 hodin.

Výstup z Albrechtic nad Vltavou

V Albrechticích nad Vltavou parkujeme přímo u turistického rozcestníku a kolem hájovny Kopanina stoupáme po červené přírodním parkem Písecké hory k rozcestí U Luňáka. Tady začíná žlutá značka, která nás kolem Paseckého vrchu (725 m) dovádí do vsi Paseky. Přestože nás za vesnicí u křížku jasně ukazatel navádí vlevo, suverénně jdeme dál kolem řepkového pole a místního koupaliště až k Nuzovu. Teprve tady zjišťujeme trapný omyl a naštvaně se vracíme zpět k odbočce.

S úlevou měníme asfaltku za polní a po chvíli lesní cestu a kolem Chlumu mírným táhlým stoupáním dobýváme táhlý hřeben směřující k Malému (605 m) a Velkému Kamýku (627 m). Pod ním se žlutá turistická značka zakroutí ve stoupajícím terénu a za chvíli už zdolává poslední výškové metry. Dost houstne i provoz a je vidět, že nahoře bude nával.

To se i u rozhledny potvrzuje. Od pána vybírajícím dvacetikorunový poplatek se dovídáme, že je tady ze své vlastní vůle, nehodlá tady strávit zbytek života a turisté se tomu musí přizpůsobit. Vybrat za dvě hodiny několik tisíc a rychle zmizet asi není ta pravá služba turistům.

Nechci ale jenom kritizovat, protože věřím v selský rozum a v to, že se přece jen najde ve Všetči někdo, kdo poskytne turistům trochu přijatelnější podmínky k návštěvě rozhledny na Vysokém Kamýku. Proč nelze ponechat rozhlednu otevřenou stejně jako na nedalekém Jarníku, nebo Velkému Kamýku?

Po železných točitých schodech stoupáme nejprve na plošinu na vrcholu měřicí věže a potom i na nástavbu nad ní. Úzké a nepříjemné schody dělají trochu problém při vyhybání. Díky tomu, že je otevřeno pouze dvě hodiny, přeplňená rozhledna není úplně bezpečná.

První pohled shora míří k blízkým věžím JETE a teprve potom zjišťujeme, co vše je vidět. Bohužel popolední čas nemůže nabídnout žádné daleké výhledy, dnes lze sotva spatřit i Boubín. Z focení díky tomu nic není.

Zpět klesáme do Albrechtic po zelené.

V lesích Kopaniny nad Albrechticemi.

Výhled k Velkému Kamýku od Paseckého vrchu (625 m).

Paseky.

Hřiště snů u Pasek...

Přírodní park Písecké hory. Pod Chlumem.

Vysoký Kamýk.

Ve věži.

Nástavba věže.

Soupis všech zeměměřičských věží v jižních a středních Čechách.

Temelín je z rozhledny co by kamenem dohodil.

Týn nad Vltavou.

Tálinský a Selibovský rybník.

Neděle 20.5. 14 hodin. Protože je rozhledna otevřena pouze pár dnů a hodin v měsíci, vznikl takový nával, že je těžké se na úzkých schodech vzájemně vyhýbat. Sestup je pak pro některé nepříjemným zážitkem. Podivný přístup je výmyslem zastupitelstva Všetče, pod který rozhledna patří.

Kupujeme si ještě za 10,-Kč knížečku o Vysokém Kamýku.

Zpět v Albrechticích nad Vltavou.

Tříkilometrový trek k vrcholu vede z Albrachtic nad Vltavou, kde můžete začít trasu na místním známém hřbitově s básnicky trefně vyvedenými nápisy na náhrobcích.

A nakonec jeden článek o rozhlednách pro zasmání (nebo spíš k pláči?).

Ohodnoťte článek

Hodnocení 1Hodnocení 2Hodnocení 3Hodnocení 4Hodnocení 5

Anketa

Fotogalerie k článku

Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit

Autor článku

Rony

Rony

... lidé se dělí na ty, kteří lezli po horách a na ty, kteří po nich nelezli. Jde o dvě různé kvality, dvě různé psychologie, i když tato propast mezi nimi je záležitostí několika dní.

(V. Solouchin - Překrásná hora Adygine)

Přidat komentář

Komentáře

Lena Holubová

25. května 2012 20:23

Lena Holubová říká

Fotky, článek, ale i výhled z obou rozhleden je super.

Paulie

17. června 2012 05:41

Paulie říká

Tohle zní jako dobré cíle na cyklistické výlety ze Strakonic. Díky.

Jinak ty EU projekty dokážou člověka někdy pěkně naštvat ... Zas asi někomu přistála na stole krabice s "extra suchým vínem".

"Naděje je jako bumerang: vždycky se vrátí."

vones

22. července 2012 19:24

vones říká

Pravda o vysílači VYSOKÝ KAMÝK (rozhledně) v bodech.

1.Vysílač Kamýk byl dostavěn a předán obci Všemyslice s veškerou odpovědností za vysílač a jeho příslušenství.

2.Zastupitelé obce se rozhodli zpřístupnit tento vysílač a nabídnout ho návštěvníkům jako rozhlednu.

3.Na internetu byl uveřejněn časový rozvrh a bylo zjištěno ,že v této době je průměrná návštěvnost 20osob.O větší provoz není usilováno,protože se jedná o rezervaci(území klidu).

4.Turisté jsou informováni o všech okolnostech,které vedou k tomu, že nemůže být "rozhledna" zpřístupněna bez dozoru.Z míněných 20,-Kč je zanedbatelná částka za zodpovědnost a čas strávený na tomto místě.Nikdo kdo má zájem o informace a veškerý popis místa a jeho okolí není odmítnut a vše je mu zodpovězeno.Na zavolání větší skupiny lze zpřístupnit rozhlednu i mimo stanovenou dobu.

5.Jako odůvodněnou lze brát připomínku na značení trasy. Na přístupových cestách budou umístěny směrové tabule.

Rony

24. července 2012 21:09

Rony říká

Díky za vysvětlení. Je jasné, že na rozhlednu nebude moc turistů chodit, pokud bude přístupná jen 10., 20., 30. v měsíci, od 13. do 15.hodin. To opravdu kdekoho odradí. Jestli to opravdu jinak nejde, je to velká škoda. Spousta rozhleden má také otevírací dobu, ale většinou v sobotu a neděli fungují přes celý den. 

Spousta lidiček tam totiž vystoupí s tím, že se na ni dostanou vždy a ti budou mít smůlu. Ne každý podrobně zkoumá a hledá jestli je, či není zrovna otevřená. Prostě si vyklikne mapu na internetu, vidí rozhlednu, naplánuje cestu a vyrazí. 

Stále si myslím, že je špatně takto ji (rozhlednu) znehodnotit ...

Je nemožné projít celý svět, ale je možné zanechat alespoň někde svoje  Š L Á P O T Y . . .

Přidat komentář

Váš e-mail nebude u komentáře zobrazen.

Antispamová ochrana.

Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.