Podzimní courání Třeboňskem

Podzimní courání Třeboňskem

Padající listí, pokřik racků poletujích nad vypuštěnými rybníky a rezavě hnědá krajina pokrytá drobnými kapičkami ranní rosy, odedávna signalizují brzký příchod zimy. Mohou být pozvánkou jak prožít jeden sychravý den. Vždyť každé roční období má své kouzlo a ani podzim není výjimkou. 

Výlov Velkého Tisého

mapa Velký Tisý

Když se loví Rožmberk či Bezdrev, je kolem toho vždy plno slávy. Davy lidí bloudí mezi mnoha stánky, kterými jsou hráze přeplněny. Jen málokoho pak zajímá vlastní výlov. Ten totiž začíná zátahem již za rozednění a abyste ho spatřili, musíte si přivstat.

Při pracovní cestě do Jindřichova Hradce jsem zjistil, že právě probíhá výlov rybníka Velký Tisý, který je zařazen mezi národní přírodní rezervace. Slušné počasí tak společně s Vencou využijeme ke kratší procházce po této rezervaci a odpoledne k prozkoumání soustavy rybníků u Lutové. Ačkoliv mě lákal i výše popsaný ranní zátah, vstát brzy ráno se mi nepodařilo a ten bude muset obejít bez nás.

Hráz Velkého Tisého je velmi dlouhá a díky tomu se procházka mezi mohutnými staletými duby protáhne. U výpusti zaznamenáme nejprve hlasitý pokřik racků, kteří se vždy v výlovu slétají ze širokého okolí, poté i klasický obrázek známého výjevu rybářské rutiny. Přiblížit se smíme nadosah kádí s kapřími šupináči a vnímat vše nejen očima, sluchem, ale i čichem. Vůně bahna, ryb a vody se mísí v ranní koktejl, tolik charakteristický pro tyto podzimní dny v Jižních Čechách, kde rybníky potkáte na každém kroku.

Po hrázi jedeme až k poloostrovu, který vypuštěný rybník ozdobil náhrdelníkem zlatavého písku. Díky tomu se pokouším přiblížit k malému hejnu jeřábů popelavých, kteří na sebe upozornili ostrým pokřikem. Ač se snažím je nevyplašit, než mohu smysluplně využít Zoom objektivu, postupně poodletí o kus dál. Škoda, zrovna jeřábi běžně k vidění u rybníků nejsou. Jsme však v národní přírodní rezervaci a dobře informovaný člověk zde může spatřit leccos.

Velký Tisý je národní přírodní rezervace.

Noir art...

...

NPR Velký a Malý Tisý

Velký a Malý Tisý je národní přírodní rezervace, která se rozprostírá poblíž města Lomnice nad Lužnicí na území CHKO Třeboňsko. Jde o jednu z nejvýznamnějších rybničních rezervací v Česku. Významná je především rozsáhlým litorálním porostem na březích rybníků. Světová organizace UNESCO ji eviduje jako biosférickou rezervaci, leží zde Natura 2000, a jde o ornitologickou rezervaci a význam má i z pohledu entomologického.

Součástí rezervace je jedenáct větších rybníků, z nichž dvojice Velký a Malý Tisý dala lokalitě název. Charakteristické rysem rybníků je členitost pobřeží, a podmáčené louky v jejich okolí. Vlivem rozmanitosti různých stanovišť se zde nachází bohatá řada druhů z flory a fauny. Především ptactvo využívá lokalitu jako důležitou migrační zastávku či jako shromaždiště před pravidelnými tahy.

Wikipedie o NPR Velký a Malý Tisý přináší velice obsáhlý článek, do kterého doporučuji se prokliknout.

Chlum u Třeboně

Příjemnou zastávku děláme u kostela Nanebevzetí P. Marie v Chlumu u Třeboně. Chlumecký kostel nechal v letech 1737 - 1745 vystavět hrabě Jan František z Fünfkirchenu ve slohu vrcholného baroka. Okolí kostela, schodiště se sochami a křížová cesta s lipovou alejí tvoří dnes neodmyslitelnou součást Chlumu u Třeboně.

V chrámové kopuli je fresková malba, představující zázračné zachránění zakladatele kostela, tuto událost připomíná také kříž s pamětní deskou na kraji hráze rybníka Hejtman, v místě, kde se tento "zázrak" 31. července 1737 stal.

V roce 1805 byl kostel rozšířen o dnešní zadní část a hudební kůr synem zakladatele hrabětem Františkem Janem z Fünfkirchenu.

V roce 1840 byl kostel doplněn o varhany hrabětem Stadionem, který nechal v letech 1838 - 1840 postavit v italském slohu školu po pravé straně kostela.

Chlum u Třeboně, a tedy i místní kostel, je spjatý s oběma velkými válečnými konflikty minulého století.

Chlum u Třeboně - kostel

Některé sochy jsou po renovaci.

V kostele sedával na arcivévodské oratoři následník trůnu arcivévoda František Ferdinand D´Este, který se zde naposledy setkal s krajany před odjezdem do Sarajeva, kde byl zavražděn v předvečer první světové války. V kostele dodnes stojí nábytek, který arcivévodu pamatuje - např. je zde křeslo, ve kterém sedával.

Podle kronik se v obci ještě 10. května 1945 vedly jedny z posledních bojů druhé světové války. V zadní části kostela je na stropě freska, jejíž vyhotovení se datuje právě do května 1945. Obraz vychází ze skutečných událostí. dle pamětníků v pravém dolním rohu je zástup autentických lidí, které vede páter Jan Kubiska. Freska je však ale raritní především tím, že má v levém rohu hořící tank.

Přírodní rezervace Staré jezero

mapa Staré jezero

trasa a výškový profil

Teprve po prohlídce kostela se vydáváme k Lutové, kde u rybníka Starého Kanclíře začínáme průchod mezi několika těsně k sobě přiléhajícími rybníky. Už pohled na mapu navozuje zvláštní atmosféru prodchnutou duchem Třeboňska, co nás čeká.

Vede zde NS Okolo Třeboně, délkou vhodná spíš pro cyklisty, a tu brzy vystřídá NS Mikuláše Rutharda. Její začátek je na hrázi rybníka Hejtman v Chlumu u Třeboně. Vede mezi rybníky Nový a Starý Kanclíř, pokračuje kolem rybníku Starý Hospodář a končí před obcí Lutová. Celá je dlouhá asi 9 km a my si její zajímavou část nyní projdeme. Míjíme zámeckou myslivnu, za kterou leží Nové jezero a také PR Staré jezero, chráněné území rybníku s řadou ostrůvků přecházejících ve východní části v rozsáhlé slatiniště. Rybník s mohutnou hrází porostlou starými duby a výtopou s ostrovy, litorálními porosty a slatiništi se vyznačuje mimořádně cennými rostlinnými a živočišnými společenstvy. Je zde vysoká koncentrace hnízdících vodních druhů ptáků.

Starý Kanclíř

...

...

Z mnoha stoletých dubů již zbývají jen torza.

...

...

Houbička.

Zámecká myslivna.

Když jsem pohlédl na www.mapy.cz, nevěděl jsem, co znamená růžové značení. A hle, ony jsou to stezky pro vozíčkáře. Nedaleká lázeňská Třeboň v tom má jistě prsty.

Hodně cest zde vede mezi mnoha rybníky, které tvoří dohromady obrovskou vodní plochu. Kdyby jich nebylo, zřejmě by šlo o největší rybník u nás.

V rychlém sledu míjíme Nového Hospodáře, Žofinku a Výtopu. Zaujmou nás turistické značky pro vozíčkáře, které jsem jinde zatím neviděl. Lázně Třeboň jsou nedakeko a zřejmě tuto kuriositu iniciovaly. Úplně rovná cesta zde ale zrovna není.

Po růžové vozíčkové trase se kolem Starého Hospodáře vydáváme zpět. Jdeme pomalu a vnímáme vůni podzimu promíchanou se zvolna tlejícím listím, bahnem upuštěného Výtopu a houbami, co se objevují v trsech na hrázích mezi mohutnými duby. Táhnoucích ptáků jsme se bohužel nedočkali, jen nad Starým jezerem neslyšně prolétl moták pochop. Je zde jedním z 36 prokázaných hnízdících druhů ptáků. Končíme krátký okruh, který jde o dost protáhnout. Řada rybníků je tady snad nekonečná.

Výtopa.

...

P a s t e r i z a c e. Když neumíte malovat krajinky, můžete si takto pomoci. Jasně, zlatý řez, který využívají i malíři, zde zrovna není. Občas je dobré porušovat zaběhnutá pravidla.

Staré jezero je přírodní rezervací. Dub červený je jedním z mnoha druhů listnatých stromů na hrázích rybníků.

...

Laguna Pinkrlu.

Muchomůrka červená je ozdobou podzimních lesů.

...

Ohodnoťte článek

Hodnocení 1Hodnocení 2Hodnocení 3Hodnocení 4Hodnocení 5

Anketa

Navštěvujete podzimní výlovy?

70 41% Ano, téměř každoročně..

40 24% Jen výjimečně.

59 35% Ne, nezajímám se o ně.

Hlasovalo 169 čtenářů

Fotogalerie k článku

Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit

Autor článku

Rony

Rony

... lidé se dělí na ty, kteří lezli po horách a na ty, kteří po nich nelezli. Jde o dvě různé kvality, dvě různé psychologie, i když tato propast mezi nimi je záležitostí několika dní.

(V. Solouchin - Překrásná hora Adygine)

Přidat komentář

Komentáře

K tomuto článku zatím nebyl přidán žádný komentář. Buďte první, kdo na něj vyjádří svůj názor!

Přidat komentář

Váš e-mail nebude u komentáře zobrazen.

Antispamová ochrana.

Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.