Poranění krajiny není nikdy věčné aneb Šumavská melancholie (video)

Poranění krajiny není nikdy věčné aneb Šumavská melancholie (video)

Stále k sobě vábí magickou mocí tuláky všech generací, kteří i dnes putují stezkami, po nichž kdysi kráčel spisovatel a milovník Šumavy Karel Klostermann. V jeho knihách je skryta hluboká moudrost a přímo intimní vztah k její krajině. Ta se sice v čase mění, ale vždy zůstává divoká, nepokořená a krásná. 
A to tvrdím i přesto, že se vám při shlédnutí videa Šumavská melancholie může snadno udělat nevolno!

Právě jsem se dočetl zprávu o odvolání ředitele NP Šumava pana Jiřího Mánka. Podle iDnes byl v roce 2006 odvolán z funkce náměstka ředitele NP "kvůli svému nesouhlasu s vyhlášením rozsáhlých bezzásahových území..." Zřejmě ho dohnal tlak zelených a Hnutí duha, kteří chtějí vytlačit z většiny Šumavy turisty. Takže se ptám jak velké území Šumavy bude lidem nepřístupné a kolik dalších milionů stromů ještě bude muset uschnout? Nestačí, že téměř všechny nejcennější smrky ve vrcholových partiích horských pralesů již zemřely?

Bouřlivá noc

___________________________

Poprchává,

z prázdných dlaní lesknoucích se večerem

vypadl obraz jezera

ukrytého hluboko pod Jezerní stěnou

a kolem se snáší ticho před bouří.

·

Náhle, setinou vteřiny, ostré světlo rozzáří

vybělené kostry z kořenů vyvrácených stromů

roztroušených mezi balvany

a třesknutí rány v ozvěnách

dlouze duní potemnělou krajinou

plnou smutných stínů

nechtíc se nikdy utišit ...

Video Šumavská melancholie:

Trochu smutné video tvoří převážně fotky z těchto vrcholů: Modravská hora, Studená hora, Jezerní hora, Svaroh, Ždánidla, Smrčina, Hraničník, Plechý, Rakouská louka, Poledník, Luzný, Roklan, Hochschachten...

Někde mají svoje hroby lidé, jinde stromy.

Video Šumavská melancholie

Ohodnoťte článek

Hodnocení 1Hodnocení 2Hodnocení 3Hodnocení 4Hodnocení 5

Anketa

Zkuste zaznamenat své pocity z videa. Nejvíc pozitivní se blíží na stupnici k č. 1, ty nejvíc negativní k č. 10.

68 9% 1.

60 8% 2.

79 11% 3.

87 12% 4.

77 11% 5.

63 9% 6.

83 11% 7.

65 9% 8.

78 11% 9.

69 9% 10.

Hlasovalo 729 čtenářů

Fotogalerie k článku

Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit

Autor článku

Rony

Rony

... lidé se dělí na ty, kteří lezli po horách a na ty, kteří po nich nelezli. Jde o dvě různé kvality, dvě různé psychologie, i když tato propast mezi nimi je záležitostí několika dní.

(V. Solouchin - Překrásná hora Adygine)

Přidat komentář

Komentáře

azave

25. dubna 2014 18:29

azave říká

Prave ted naskocila zprava nikoliv TASSu, ale CTK, ze byl odvolan reditel SUNAPu Jiriho Manek. Copak za tim asi je?? Zatim co ted bude boj o kreslo reditele, mozna vstoupi v platnost senatorsky zakon o Sumave, coz je podle meho nestoudna pitomost! A to pouzivam velmi slusne slovo na tento vytvor...

Proste a jasne - na Sumave je moooc dobreho dreva a nekdo o nej ma eminentni zajem, tedy o stamiliony z nej . . . Mam v zive pameti, jak se "zachazelo" se drevem za reditelovani pana Zlabka ... Spickove rezonancni drevo i nakladni vrtulniky s jinymi nez ceskymi imatrikulacnimi znaky letaly nad Sumavou, a nic se nedelo ... 

Praha - Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) odvolal k 30. dubnu ředitele Národního parku Šumava Jiřího Mánka. Uvedl to dnes na tiskové konferenci. Mánek je ve funkci od léta 2012 a často se dostával do sporů s vědci a ekology. Podporu naopak nacházel u starostů většiny místních obcí. Brabec uvedl, že názory Mánka a ministerstva na směřování parku se lišily. V dohledné době bude na místo ředitele vypsán konkurz, do vybrání nového šéfa šumavského parku byl jeho vedením pověřen vedoucí oddělení Správy CHKO Šumava Pavel Hubený.

Rony

25. dubna 2014 19:05

Rony říká

Mám docela problém se zjednodušením, že na Šumavě je spousta dřeva a někdo ho chce. I. zóny, pokud v nich byly smrky, je nadlouho ztratily. Na ostatní Šumavě se dost zběsile těží, ostatně proto kdysi byla smrky osázena. Bohužel... Takže jsou dvě řešení: něco vytěžit a mít z toho peníze nebo smrky nechat požtat kůrovcem a uschnout. Třetí cesta neexistuje. Pokud bude l. zóna na 35% Šumavy již dnes, nepřipravená, kalamita tuto část zničí.

Ale ano, pravda je, že tohle zničení lesů je jen malou epizodou v tisíciletých dějinách Šumavy. Za dalších tisíc let bude jedno jestli se nějaké stromy pokázely nebo nechaly kůrovci napospas. Takže nás, co nebydlíme zrovna na Modravě nebo na Kvildě, to nemusí nijak trápit, že? Já koukám z okna domova do dubového,  svěže zeleného lesa.

Je nemožné projít celý svět, ale je možné zanechat alespoň někde svoje  Š L Á P O T Y . . .

azave

25. dubna 2014 22:00

azave říká

Ja s tebou nechci ani nahodou polemizovat, ale drivi se na Sumave skoro normalne tezilo do roku 1991. Nekde vice, nekde mene, za dratenym plotem jen to nejexkluzivnejsi . . . Do roku 1989 se moc jedincu neodvazilo proti tehdejsim metodam hospodareni v lesich Sumavy protestovat. Byla sice uz par let CHKO Sumava, ale lesy byly statni, ustupky ochrane prirody spise minimalni v te obrovske rozloze Sumavy.  Nejvetsi problemy nastaly az po zrizeni SUNAPu, kdy zacaly strety mezi ochranari, kteri prisli do vedeni parku a mezi lesaky, kteri tam v ramci Ceskoslovenskych statnich lesu od cca roku 1948 normalne a legalne hospodarili.

A protoze jsme v Cesku a vsichni vime, jak to tady skoro vsude chodi, podle meho nazoru to je jeste beh na dlouhou trat, co a hlavne jak se Sumavou nalozit. I kdyz hned za hranicnim patnikem v Bavorsku, to delaji uz od roku 1970 a tam bychom se mohli ucit. Delaji to tam vic nez dobre. Opet musim trvat na svem nazoru, ze neni moc vule vzit si priklad od sousedu, Vidina premeny dreva v eura ci koruny je velika a lakava . . . Bohuzel . . . 

Doufam a pevne verim, ze vsechny tyhle "veletoce" Sumava ve zdravi prezije a ukaze pak vsem, "zac je toho loket" . . . 

Rony

26. dubna 2014 07:53

Rony říká

I tady lze, Aleši, oponovat. V NP Bavorský les dopadly plochy s monokulturním rozšířením smrčin stejně jako u nás, to jest totálním zničením kfalitních horských smrkových lesů. Území okolo Roklanu Němci nově na mapě (viz i www.mapy.cz) značí jako bezlesí, tedy již ne zelenou barvou ale bíle! U Falkensteinu se snaží těžbou kůrovce zlikvidovat, u přechodu Poledník u nás soušky stojí, v Německu je obří holina po vykáceném lese. Podobně jako pod Trojmezím. NP Bavorský les má několik výhod oproti Šumavskému NP. Největší v malé ploše takto chráněného území a hlavně v tom, že pár set metrů pod hranicí je u nich přirozený smíšený a bukový prales, který takto neporušený roste staletí. Tam se opravdu kůrovce bát nemusí. Kde byly vzrostlé staleté smrky, Siebensteinköpf, Mokrůvky, Luzný, Blatný vrch, Roklan, Falkenstein, již žádné nejsou.

U nás přirozená hranice, za kterou se kůrovec nedostane, není. Bohužel pak to dapadá tak, že se těží a těží, aby se jeho šíření zabránilo. Nemá dřevařská loby náhodou žně na Šumavě právě a jen díky nezasahování v l. zónách, prosazené v 90-tých letech hlavně zelenými a Hnutím Duha?

Je nemožné projít celý svět, ale je možné zanechat alespoň někde svoje  Š L Á P O T Y . . .

Rony

26. dubna 2014 08:53

Rony říká

Oprava: zmiňované bezlesí u Roklanu sice asi na delší čas vznikne, ale ona citovaná bílá již je alespoň na mapě zelená . Když jsem loni plánoval vandr přes Luzný a Roklan, ještě ji tam měli. Zrovna okolí Roklanu je příkladem, že se ne všude podaří semenáčkům vyrůst. Slunce je sežehne i když okolo stojí pahýly mrtvých a nepokácených stromů. Ale bezlesí do nejvyšších poloh Šumavy asi patří a nebude na škodu, když sem tam vznikne.

Je nemožné projít celý svět, ale je možné zanechat alespoň někde svoje  Š L Á P O T Y . . .

Paulie

8. června 2014 23:34

Paulie říká

Video působí trochu post-apokalypticky, hlavně kvůli hudbě a černobílým obrázkům ... Ale je celkem pěkně udělané

 

"Naděje je jako bumerang: vždycky se vrátí."

Přidat komentář

Váš e-mail nebude u komentáře zobrazen.

Antispamová ochrana.

Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.