Rodinný výlet na Šumavu

Rodinný výlet na Šumavu

V úterý 20. 7. jsem se s rodinou vypravil na celodenní výlet do nejkrásnějšího koutu Čech, na Šumavu :-).

Začátek naší cesty byl hned po probuzení. Museli jsme si sbalit pár věcí a hlavně svačinky, aby jsme na výpravě neumřeli :D, a po osmé hodině už naše auto pelášilo směrem na Sušici, do Albrechtic.

Sedlo

Výstup na šumavský vrchol vyčnívající nad zdejším podhůřím do výše 902 m n. m. nebyl nikterak náročný.

Tabule o místě

O Albrechticích a Sedle

Vrchol Sedlo se nachází nedaleko, přesněji 6 km, od Sušice. Dříve se zde nacházelo keltské hradiště, které bylo nejrozsáhlejší a nejvýše položené ze všech. Jeho pozůstatky zde můžeme najít.

Směrovky

Vzhůru po červené na Sedlo

Naše malá průvodkyně :-)

Cesta

Částečná cesta lesem byla nádherná a příjemná. Vzduch zde byl čistý a výhled neměl chybu.

Pohled do kraje

Nádhera

Jelikož můj táta cestou hledal a nacházel houby, maminka pokračovala výše a občas si sedla na odpočívadla, která byla podél trasy nahoru. A co já? Lezl jsem na různé patvary v přírodě.

Kamenný útvar

Zdoláno :D

Na vrcholu Sedla stojí od 30. listopadu dřevěná rozhledna ve tvaru sedmiúhelníku, která je volně přístupná. Vysoká je necelých 28 m a poprvé byla otevřena 13. prosince 2009.

Rozhledna Sedlo

Dříve zde stála vojenská pozorovací věž, která ale brzy zchátrala. Proto se místní a mnozí další lidé složili a vybudovali zdejší krásnou rozhlednu. Na schodech jsou vyobrazeni ti, kteří něčím přispěli na její stavbu.

O rozhledně

Schody až do nebes

Když vystoupáte schody na vyhlídkovou terasu, otevře se Vám pohled na šumavský kraj. Netřeba dalších slov...

Výhled

Kašperk

Humpolec

Svatobor

Kam všude je vidět

Musel jsem se nechat vyfotit i já, památka na celý život :-).

Já a v pozadí Kašperk

Z rozhledny foceno

Moji rodičové

Srní

Přes Sušici jsme jeli dál až do Srní, kde jsme udělali další přestávku a já opět fotil o sto šest, ač už jsem zde před měsícem byl(O srním jsem už totiž psal, viz. http://www.slapoty.cz/clanek/cyklistak-124/).

Dřevěný kostel na Srní

Kostel v Srní

Interiér kostela

Nejznámější hotel na Srní

Opět hotel

Pamětní deska spisovatele

Antýgl

Další zastávkou byl Antýgl. Dvorec z 18. století se šindelovými střechami a zvoničkou nám ukazuje, jak to tu dříve vypadalo. Žili zde Králováci, kteří byli převážně německého původu a střežili zdejší cesty, zlaté doly a těžili dřevo.

Antýgl

My jsme měli, ale naprosto jiný cíl - Turnerovu chatu.

O Vydře a jejím krásném toku psal i Rony, viz. http://www.slapoty.cz/clanek/kanonem-kremelne-112/, podél níž jsme kráčeli směrem k chatě.

Vydra

Kudy se vydáme?

O místě

Povydří

Je dobré, že zde cyklisté nesmějí jezdit na kole, jen ho vést. Připadá mi to tu tak klidnější a tišší.

Tudy kola nesmějí!

I. zóna Národního parku Šumava

Další směrovky

Nádherná to řeka

Turnerova chata

Kam by se mohlo

Turnerova chata

V roce 1888 byl při ústí Zhůřského potoka postaven spolkem německých sportovců Turnerverein hostinec, který poskytoval občerstvení. V roce 1932 tato budova shořela, ale byla opět vystavena.

V Turnerově chatě

Exponáty

Lidi venku

Odpočinek :D

Kromě nádherné dřevěné chaty je zde k vidění přes hlavní sezónu i jedna z hlavních večerníčkových postav - Vydrýsek (vydra z pohádek V. Chaloupka).

Vydrýsek

Zdejší kraj inspiroval v roce 1867 i českého skladatele Bedřicha Smetanu, který brzy poté zkomponoval symfonickou báseň Vltava (ochutnávka na http://www.youtube.com/watch?v=Wwd51vB7Uow&feature=related).

Skvělý útvar

Cestou domů jsme se ještě stavili na žichovickém jezírku, o kterém jsem už několikrát psal, viz. http://www.slapoty.cz/clanek/volenice-a-okoli-98/, http://www.slapoty.cz/clanek/cyklistak-124/.

Žichovice

Jezírko

Rabí

Na Šumavu se vracím a jezdím nejraději. Nádherný kraj, bez kterého by Čechy nebyly Čechy :-).

Ohodnoťte článek

Hodnocení 1Hodnocení 2Hodnocení 3Hodnocení 4Hodnocení 5

Fotogalerie k článku

Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit

Autor článku

Jack

Jack

Strakonický učitel zeměpisu a občanské výchovy, který rád poznává nejen lidi, ale i nové kouty naší vlasti či ostatní státy světa. Kromě cestování a sportovního vyžití (běh, volejbal, cyklistika, plavání) si neodpustí poslech hudby, četbu thrillerů či společenských románů, ale také psaní různých článků a příběhů. Kromě publikování cestovních zážitků na tomto webu, vedu oficiální stránky Volejbalu Strakonice, píši recenze na blogu iDnes.cz  a ještě navíc jsem jedním z redaktorů studentského časopisu JU Magazín.

Řídí se heslem: "Žijeme jen jednou, a to za všech okolností, protože život se musí žít naplno, i když někdy není ten nejrůžovější . Ale s úsměvem jde vždycky všechno lépe ."

Přidat komentář

Komentáře

Rony

13. října 2010 18:41

Rony říká

Stihli jste toho na jeden den hodně a vyzobali hodně atraktivní cíle . Náš asi poslední dvoudenní výlet míří do penzionu v Srní tento výkend a docela se těším. Jen je škoda, že už asi nevydrží inverze z dnešních dnů.

Je nemožné projít celý svět, ale je možné zanechat alespoň někde svoje  Š L Á P O T Y . . .

Japo

29. října 2010 15:52

Japo říká

Tak tak, Šumava je moc pěkná. Krásné počasí závidím

"Naděje je jako bumerang: vždycky se vrátí."

Leníí

6. června 2017 10:21

Leníí říká

Jéé to je vážně krása Taky jsem to jednou zažila, když jsem byla na jedné chatě, vlastně to bylo celé městečko tvořeno z chatek Tady to uvidíte léep :http://www.nadrybnikem.eu

Ta vesnička se jmenovala Hnáčov A bylo to taak krásné

potassium

26. září 2017 17:13

potassium říká

Vážně nádherné místo. Tou řekou jsme šli, a byl to celkem adrenalinový zážitek. V létě jsme našli ubytování ve Frymburce, a odtamtud podnikali výlety - tak, aby se procházky míchaly s koupáním.  

Přidat komentář

Váš e-mail nebude u komentáře zobrazen.

Antispamová ochrana.

Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.