Rozhledny na Berounsku

Rozhledny na Berounsku

Kolem dolního toku Berounky je řada památek, hradů a jejich zřícenin, téměř kultovních hospod, mlýnů, ale také rozhleden. Rozhledny jsou různého stáří, mají rozličný původ, ale jedno mají stejné. Sloužily, slouží a snad budou sloužit lidem k rozhlížení po krajině. 
Pokusím se vám je představit a ukázat na fotkách. 

ROZHLEDNA DĚD

Na jaře roku 1893 se Klub českých turistů a Okrašlovací spolek města Berouna dohodl a rozhodl, že postaví na kopci stejného jména rozhlednu.První v Čechách. Kopec je západně od souměstí Berouna a Králového Dvora a je vysoký kolem 500 metrů nad mořem.

Asi nemuseli vyřizovat padesát různých razítek a povolení, protože za čtyři měsíce s velkou slávou rozhledna stojí a je otevřena pro veřejnost. Na její výstavbu bylo použito kolem 25 tisíc bílých královodvorských cihel. Je vysoká 12 metrů, na její ochoz je 56 schodů, část cihlových a litinových. Po jejím otevřením byla hojně navštěvována, protože z ní byl dobrý rozhled. Na jih na Brdy, na severovýchod i na Milešovku nebo Říp.

Jenže jak šel čas, byl kolem vysazen les, který přerostl rozhlednu. Dohoda s majitelem okolních lesů je taková všelijaká, protože v současné době je vykácen pruh lesa na severním svahu kopce. Tak je teď vidět část Kladenska a lesy křivoklátské. Na rozhlednu, která je volně a celoročně přístupná, nic moc. Vede k ní několik turistických tras z obou zmiňovaných měst, jejichž délka nepřesahuje 5 kilometrů.

ROZHLEDNA VYSOKÝ VRCH

Severovýchodním směrem od Berouna leží část lesů křivoklátských, která celá desetiletí ukrývala různě tajné vojenské objekty a posádky. Od raket různého doletu až po speciální spojovací uzel s vysílači dlouhého dosahu, ukrytý v jeskyních a skalách kolem Vysokého vrchu. Tyto lesy do dnes spravuji Vojenské lesy. Firma, která obhospodařuje všechny bývalé i současné vojenské výcvikové prostory, nebo lesy, luhy a stráně, ve kterých byla armádní zařízení.

Samotný Vysoký vrch je kopec s nadmořskou výškou 486 m. V šedesátých letech minulého století, při jednom z geodetických měřeních republiky, byl na vrcholu vybudován triangulační bod s typickou dřevěnou konstrukcí. Ta vzala postupem času za své. Po devadesátem roce, když pominulo vojenské vyšilování a lesy zase byly lesy pro lidi, tak na místě spadlé konstrukce, postavili nějací nadšenci malinkou dřevěnou rozhlednu. Objevena filmaři si dokonce zahrála i ve filmu. Jenže i na té se podepsal zub času. A tak v roce 2007 opět parta nadšenců z vesnic pod kopci založila Spolek pro obnovení rozhledny. Už v září toho roku během dvou víkendů rozhlednu postavili a otevřeli široké veřejnosti.

Rozhledna je desetimetrová jehlanová trámová konstrukce a je z ní kruhový výhled (z otevřené plošiny ve výšce asi 7 metrů). Severovýchodním směrem brání trochu ve výhledu zalesněný hřbet Vysokého vrchu. Ale jinak je vidět Říp, Milešovka, Krušné a Doupovské hory, Brdy, Hřebeny, Křivoklátská vrchovina, Kladno, jižní okraj Prahy, rozhledna Lhotka.

Nevede k ní žádná značená turistická trasa, ale cesta z Chyňavy není složitá. Do komentářů když tak připojím dost podrobný popis cesty.

ROZHLEDNA VELKÁ BUKOVÁ

Uprostřed Křivoklátské vrchoviny je vesnička Velká Buková, která leží na návrší v nadmořské výšce kolem 450 metrů nad mořem. Na kraji obce postavilo osvícené vedeni vesnice moderní rozhlednu.Je z roku 2009. Vysoká je 14 metrů a na ochoz je jen 74 schodů. Rozhled je z parádní, absolutně nic nebrání výhledu na Křivoklátskou vrchovinu, Rakovnicko, do údolí Berounky, Brdy, za dobré viditelnosti jsou vidět Krušné hory a České středohoří. I zázemí rozhledny je přímo komfortní, venkovní posezení, občerstveni, dokonce i parkoviště pro koně a pro auta.

Rozhledna je na polovině cesty mezi Berounem a Rakovníkem, asi 4 kilometry od hradu Křivoklát nebo Roztok (červená tzn.), ležících na Berounce.

Je skoro pořád přístupná, tedy od rána do večera, všední dny i svátky, v zimě i v létě.Občas tam nejsou v pondělí. Za vstup a rozhlédnutí po krajině se platí dvacka, To jde, ze?

Ohodnoťte článek

Hodnocení 1Hodnocení 2Hodnocení 3Hodnocení 4Hodnocení 5

Fotogalerie k článku

ROZHLEDNA DĚD hřebenovka na kopec Děd rozhledna na vrcholu kopce není z ní skoro nic vidět, je zarostlá stromy dohoda s vlastníkem lesů kolem je asi nemožnávidět je jen směrem do křivoklátských lesů, někde tam je zámeček Dřevíč
výhled do korun stromů kousek vesničky Lhotka u Berouna, kde je také rozhledna litinové schodiště takové věci se odlévaly v Královédvorských železárnách, kde že je ta doba ....
nic nevydrží věčně, ani schody z bílých cihel... prý je město opraví, ale kdy se neví .... že by se čekalo na Brusel ??? pohled na část Berouna, nazývanou Závodí; vlevo továrna na chladící pulty a uprostřed budova zdejšího gymnázia foceno od kaple Panny M. Bolestné centrum města na zalesněném návrší je městská rozhledna a medvědárium se třemi medvědy z televizních večerníčků
tohle je už samostatné město Králův Dvůr, od Berouna ho děli jen cedule u silnice Beroun kaple Panny Marie Bolestné, veřejnosti nepřístupná ROZHLEDNA VYSOKÝ VRCHcestou na Vysoký vrch
a taky pak necestou skály vrcholu Vysokého vrchu rozhledna vzhůru k vrcholu
aby každý věděl, kde je ta správná strana, myslím světová ... směr severovýchodním je Kladno, už dávno ne rudé ... na východ je matička Praha a  "úžasné" skladové areály na jejím okraji jihovýchodně je údolí Berounky a východní část Brd - volně přístupná
jihozápadně leží Brdy, zatím ještě vojenské, ale příští rok už se snad dočkáme ...zatím nám musí stačit jen soboty a neděle   severně v oparu se zoomem komín mělnické elektrárny a České středohoří s Řípem se zoomem televizní vysílač Cukrák na Brdech pohled do údolí říčky Loděnice, známější jako Kačák
letadlo startující z pražského letiště V. H.; z rozhledny to je asi tak 15 km ... mohyla z roku 1969 na počest Jana Palacha západ slunce na Vysokém vrchu hra slunce, mraků a stínů
červánky na lesy křivoklátskými ... ROZHLEDNA VELKÁ BUKOVÁ dílo architekta Karla Zuzky dřevěná konstrukce rozhledny, údajně z mořený modřín, ten vydrží ... průhled schodištěm
severně ... tam někde je naše Ústí, Dresden, Berlin ... ze sedmero horami, osmero řekami a širou stepí je Moskva ....  když z toho směru jde mráz, tak tady silně přituhuje ! to my známe, že ?
do matičky Prahy, je to co by kamenem dohodil ... a zbytek doběhl ..... to už je o něco dál ale tím směrem je známý řízek, Sacherův dort a výborná káva a sem prý vedou všechny cesty
to je zase město jen pro někoho; třeba pro toho, kdo na to má ... ... západní Křivoklátská vrchovina že by to do Madridu bylo dál než do Moskvy ? tohle je prázdninová otevíračka ....jinak mají otevřeno skoro pořád

Autor článku

azave

azave

Buď cestu najdu, nebo si udělám vlastní ... 

 

Přidat komentář

Komentáře

azave

6. listopadu 2012 12:50

azave říká

Zde je slibovaný popis cesty na rozhlednu Vysoký vrch. Nejschůdnější trasa je ze silnice Chyňava - Poteplí. Tam, kde modrá turistická značka ve směru Poteplí, opouští tuto silnici, odbočíme doleva na lesní cestu. Po půjdeme asi 800 m na križovatku lesních cest, zde odbočíme doprava (pod elektrovod), asi 100 metrů za průsekem elektrického vedení je na první pohled oplocenka s listnáčemi. Nyni bez plotu. Hned za ni odbočíme doleva na znatelnou pěšinu, která asi po 150 metrech dosáhne úpatí skal. Následuje asi 50 m prudší výstup mezi vrcholové skály. Po zhruba asi dalších 50 metrech uz jsme u rozhledny. Cestu zpět je možné absolvovat kus po hřebeni ke kamenné mohyle s křížem - a pak asi 200 metrů lesní cestou. Úvozem zatočit doprava a z kopce po dost neudržovaném torzu lesní cesty prijdete asi po 200 metrech na cestu vedouci pod elektrovod. A dál už je to stejné ... až na asfaltku. 

Rony

6. listopadu 2012 15:16

Rony říká

 To si klub Českých turistů dal načas, když Děd byl první rozhlednou, kterou postavili. Rozhledna na Kleti stojí již od roku 1822, ale tu financovala bohatá šlechta a ne chudí turisté. Ti v té době tuším ani neexistovali .

Je nemožné projít celý svět, ale je možné zanechat alespoň někde svoje  Š L Á P O T Y . . .

azave

6. listopadu 2012 15:39

azave říká

Ale jo, existovali a domluvili s tehdejsim Berounskym okraslovacim spolkem, vybrali mezi lidmi po krejcarkach a zlatkach na cihly  a zacali stavet. V tehdejsím ck Rakousku byly turisticke spolky ceske a nemecke, vzdyt vsichni postavil radu rozhleden v Krusnych horach, Jizerkach i na Luzici.... ... a i jinde po Cesku a Moravsku. 

To Kletskou rozhlednu postavil ve vlastni rezii a propuvodne sebe Josef Jan Nepomuk ze Schwarzenberku a chatu o sto let pozdeji posvetila pani knezna Terezie z tamtez. Na rozhlednu smel iprosty lid az po  zhruba  25 letech od otevreni ... 

Přidat komentář

Váš e-mail nebude u komentáře zobrazen.

Antispamová ochrana.

Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.