Vánoční Pasov

Vánoční Pasov

Přijde mi to skoro jako tradice. Před dvěma roky jsem Vám představoval rakouskou Vídeň a dnes jsem se konečně odhodlal dokončit povídání o německém městečku nazývaném "městem tří řek". Vánoce se totiž kvapem blíží , proto se nechte prostřednictvím fotek a mých zážitků pohltit atmosférou svátku, snad plného, pohody .-). Vítejte v Pasově - v malebném bavorském městečku.

Nastalo typicky prosincové ráno, sobota 8. prosince 2012, kdy se teploty pohybovaly pod bodem mrazu, a nás čekala tří hodinová cesta do německého městečka Pasova. Již několik kilometrů před hranicemi nás přivítala nadílka sněhové pokrývky, která tu snad leží již od svatého Martina.

U hranic

Pasov (Passau)

Více než 50 000 město, které má postavení městského okresu, leží na soutoku tří řek - Dunaje, Innu a Ilzi - z níž právě Inn je tady nejmohutnější (Dunaj je ale delší a Inn se považuje za jeho přítok.) a tvoří hranici mezi Německem a Rakouskem. Staré centrum města se nachází na výběžku mezi soutokem Innu a Dunaje, naopak nové čtvrti za řekami na přilehlých kopcích.

Pařízšký farní kostel sv. Pavla nad hotelem

Dunaj s visutým mostem Luitpoldbrücke

Název města je popisován podle kohorty germánských Batavů - Castra Batavia. Z výrazu Batavis se vyvinul poté místní název Passawe, což už bylo blízko k dnešnímu názvu Passau. Město tří řek bylo po 600 let samostatným biskupským knížectvím, obklopeným Bavorskem, Rakouskem a Čechami, a také bylo hlavním překladištěm pro obchod se solí z Podunají směrem do Čech. Stálo totiž na Zlaté stezce a dodnes je významných dopravním uzlem - vodním i cyklistickým.

Zimní ulička Pasova kolem Dunaje

Dunaj v celé své kráse

Barokní podobu města s vysokými věžemi, malebnými náměstími, romantickými promenádami a spletitými uličkami vytvořili italští barokní mistři v 17. stol., kteří působili i u nás, v Čechách. Po všechna staletí byl Pasov významným kulturním a uměleckým městem. V současné době Pasov nabízí na přelomu června a července „Slavnosti Evropských týdnů“, návštěvu jednoho z největších muzeí skla s více než 30 tisíci exponáty a od roku 1978 je také univerzitním městem.

Zmenšenina Pasova

Na levém břehu Dunaje se vypíná pasovský hrad - Veste Oberhaus, který byl symbolem světské moci a svrchovanosti knížecích biskupů. V současné době se zde nachází městské muzeum a obrazová galerie. O pár metrů níže, kde se Ilz vlévá do Dunaje, stojí dolní hrad - Veste Niederhaus, který je spojený s horním hradem hradbou a dnes je v soukromých rukou. Právě ve zdejším hradu měl vzniknout staroněmecký hrdinský epos Píseň o Nibelunzích.

Celý komplet Horního hradu Veste Oberhaus

Dolní hrad Veste Niederhaus

Po výstupu nás čeká procházka kolem Dunaje. Míjíme náměstí Rathausplatz, kde se od roku 1298 nachází radnice, kterou si pasovští měšťané při povstání proti biskupům vybojovali. Současná její podoba s 38 metrovou věží je z konce 19. století. Vedle radnice bylo vybudováno již zmiňované Glasmuseum s největší sbírkou skla všech uměleckých stylů na světě.

Pasovská Stará radnice

Procházka promenádou kolem Dunaje je poklidná a vánočně laděná okolní výzdobou. Nepotkáme mnoho lidí, pouze zahlídneme pár létajících ptáků. Kráčíme tak blíže k cípu, kde se stékají všechny tři řeky. Modrý je Dunaj, zelený Inn a černá Illza. Kolem tohoto soutoku vidíme ztvárněnou soustavu planet a hvězd v naší Mléčné dráze.

Bronzová socha ženy

Racek ve sněhu

Mapa soutoku a Pasova

Soutok Dunaje

Na kopci na pravém břehu Innu můžete vidět poutní kostel s klášterem Mariahilf, který byl postavený v letech 1624-1627 na místě původní poutní kaple z roku 1622 a kam se také chodil modlit Leopold I. Habsburský za odvrácení tureckého nebezpečí, které se blížilo k Vídni. Ke klášteru samotnému vede kryté schodiště s 321 schody. Bohužel čas na výpravu ke kostelu nebyl. Snad příště.

Poutní kostel Maria Hilf tyčící se nad Innem

Zimní idylka

Paní zima oblékla si bílý šat,

sluší jí to co vám budu povídat.

Velké přání má, brzičko se vdát,

neví ale kdo prý o ni bude stát.

U Dunaje

Proč ta bílá dáma tolik pospíchá?

Najdem pro ni nejlepšího ženicha.

Ani netřeba dávat inzerát.

My už víme, kdo ji bude míti rád.

Bašta Schaiblings

Děti hádejte, kdo by to mohl být?

Kdo by se moh paní zimě zalíbit?

Uhodli jste to! Ano je to tak!

Nejmilejší ženich bude sněhulák.

Bronzová socha osiřelé dívky

Děti hádejte, kdo by to mohl být?

Kdo by se moh paní zimě zalíbit?

Uhodli jste to! Ano je to tak!

Nejmilejší ženich bude sněhulák.

Tato krásná básnička o paní zimě krásně dokládá zdejší pohodu. My však se odkláníme od břehů řek a jdeme do středu města. Míjíme jezuitské kolegium, které přiléhá ke kostelu svatého Michaela a které založil biskup Leopold V. v roce 1611; a klášter Niedernburg s kostelem svatého Kříže, kde odpočívá svatá Gisela - manželka maďarského krále Štěpána I. Na náměstí Residenzplatz stojí nová biskupská rezidence ve stylu vídeňského baroka z 18. století a kašna ověnčená adventním věncem.

Kostel sv. Kříže

Vstupní vchod kláštera

Jezuitský kostel svatého Michala

Fontána s 24 svícemi na Biskupském náměstí

Pasov a další německá města jsou nádherně vyzdobena do vánočního času a vystihují tak dokonale náturu našich sousedů, kteří jsou silně věřící a pro které jsou tyhle svátky opravdu hodně důležité. Na trzích na náměstí Domplatz, kde uprostřed stojí socha bavorského krále Maxmiliána I. Josefa, u dómu svatého Štěpána najdeme vánoční trhy - bez šmelinářů a Vietnamců - čistě s produkty přírodní výroby. Vánoční punč (der Punsch) či svařené víno (der Glühwein) anebo se trochu nasytit prostřednictvím Half-meter Wurst, což je zdejší specialita. A velice dobrá! ;)

Podloubí vedoucí do centra

Vánoční domek

Pozvánka na trhy v Pasově

Trhy

Socha Maxmiliána I. Josefa na náměstí Domplatz

Je libo něco sladkého?

Něco k snědku .-)

Na trzích večer

Uprostřed města samotného a náměstí stojí dominanta v podobě barokního dómu svatého Štěpána, ve kterém se nacházejí největší chrámové varhany na světě, ale jako varhany v církevních objektech se řadí světově až na třetí pozici. Právě tato katedrála je již od 8. století sídlem pasovských biskupů. Mimo jiné právě zde se roku 1676 konala svatba Leopolda I. Habsburského s Eleonor Magdalenou Falcko-Neuburskou.

Katedrála sv. Štěpána (focena z trhů)

Věž sv. Štěpána

Náhrobní deska

Stropní malby s varhanami

Hlavní oltář v katedrále

Další z oltářů

Opomenout v Pasově, který si zamilovala i Sissi nebo Michail Gorbačov, jež oba přenocovali v místním domu U Divokého muže, ani tzv. Pasovského blba (der Passauer Tölpel). Jedná se o kamennou hlavu nedaleko náměstí Domplatz, o jejíž historii toho moc nevíme. Možná to byla součást nějakého chrámového patrona či nějakého štítu domu, který byl zničen nebo vyhořel.

Kamenná maska v Pasově (der Passauer Tölpel ala Pasovský blb)

Jelikož jsem byl v čase adventním v tomto městě již několikrát, naše cesta nikdy nekončí pouze zde. Rádi vše zakončíme v nedalekých lázních Bad Füssing, které se skládají ze třech ohromných komplexů. Původně se na místě, kde dnes jsou tyto lázně vystavěny, hledaly nějaké nerostné suroviny, ale Hitler během druhé světové války narazil naštěstí pouze jen na termální prameny s léčivými účinky. Voda zde pomáhá na ekzémy či jiná kožní onemocnění, ale také na pohybové ústrojí. Pětihodinový odpočinek můžu jen a jen doporučit.

Noční ulice

Nedaleko dómu svatého Štěpána

Vánoční Pasov

Užijte si čas vánoční pohodu, a co nejméně shonu přeji! ;)

Ohodnoťte článek

Hodnocení 1Hodnocení 2Hodnocení 3Hodnocení 4Hodnocení 5

Fotogalerie k článku

Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit

Autor článku

Jack

Jack

Strakonický učitel zeměpisu a občanské výchovy, který rád poznává nejen lidi, ale i nové kouty naší vlasti či ostatní státy světa. Kromě cestování a sportovního vyžití (běh, volejbal, cyklistika, plavání) si neodpustí poslech hudby, četbu thrillerů či společenských románů, ale také psaní různých článků a příběhů. Kromě publikování cestovních zážitků na tomto webu, vedu oficiální stránky Volejbalu Strakonice, píši recenze na blogu iDnes.cz  a ještě navíc jsem jedním z redaktorů studentského časopisu JU Magazín.

Řídí se heslem: "Žijeme jen jednou, a to za všech okolností, protože život se musí žít naplno, i když někdy není ten nejrůžovější . Ale s úsměvem jde vždycky všechno lépe ."

Přidat komentář

Komentáře

Rony

10. prosince 2014 22:33

Rony říká

Jacku, hezky jsi mě navnadil na vánoční Pasov. Za to, že jsem v tomto městě ještě nikdy nebyl, se stydím. A přitom ho mám v plánu už roky . Je kousek za Strážným a jak čtu a vidím na hezkých fotkách, vyplatí se tam zajet. 

Prosím tě, ty lázně jsou přímo v Pasovu?

Přeji ti krásné vánoční svátky.

Je nemožné projít celý svět, ale je možné zanechat alespoň někde svoje  Š L Á P O T Y . . .

Navarro

11. prosince 2014 16:38

Navarro říká

Trochu lituji, že jsem se v Pasově nezastavil při nedávném průjezdu, už je to hodně dávno, co jsem tam byl naposledy (a současně poprvé). Díky za připomenutí města, zejména říčních scenerií.

Honza (Navarro)

Jack

12. prosince 2014 20:04

Jack říká

Opravdu je to krásné město , mohu jen doporučit. Ty lázně jsou asi necelých 30 km jižně od Pasova a jsou to prý největší termální lázně v Německu!

„Jednou za rok vyjeďte někam, kde jste ještě nebyli.“ Dalajláma

Přidat komentář

Váš e-mail nebude u komentáře zobrazen.

Antispamová ochrana.

Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.