Výlet na Moravu a do Slezska II.

Výlet na Moravu a do Slezska II.

Přináším pokračování z putování po moravských a slezských krásách. Podruhé se společně vydáváme na výlet. Tentokrát zavítáme do malebných, dřevěných srubů na Pustevnách, vystoupáme na vrchol Radhošť, ale také se projdeme Valašským muzeem v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Nenechte se zdržovat a pojďte s námi .-).  

Pozn. aut.: Budu kombinovat své zážitky z obou výletů. Za fotkami, které jsem osobně nefotil, jsou uvedeni jejich autoři. Snažil jsem se vyhledat všechny, snad správně. Omlouvám se tedy předem těm, na které jsem zapomněl, nebo špatně uvedl.

Následující den byl ve znamení projasněné oblohy, počasí nám ukázalo svoji přívětivou tvář .-). Bohužel takovéto štěstí neměli o pět let později naši následovníci, kteří také stoupali na horský masív Radhoště.

Radhošť

Je sedmým nejvyšším vrcholem, který se vyvyšuje na západě Moravskoslezských Beskyd, a ze své 1 129 metrové výšky nad mořem bývá nádherný výhled na zdejší kraj. Radhošť je protkán pseudokrasovými pískovcovými jeskyněmi, dlouhými až několik stovek metrů. Podle jedné z pověstí bývaly ještě na počátku století tak prostorné, že jimi mohl z Pusteven až na Radhošť projet vůz tažený koňmi.

Pohled na vrchol Radhoště (2007, Hana Šimková)

Výšlap (2007, Jitka Fixová)

Není to nejsnazší (2007, Jitka Fixová)

Lanovka (2007, Jitka Fixová)

Báseň Na horu Radhošť

František Palacký

Tak světovládná Slávie stojí!

Oceánové se pění pode trůnem

panujícím věčně, a nízce hrdé

družky se koří před vládkyní!

Okolí Pusteven (2007, Jitka Fixová)

Tak vysoký pne vzhůru se Radhošť!

Kryje v oblacích hlavu svou starožitnou,

kryje ve střevách země základy své,

tak panuje dustojný horám.

Krajina kolem Radhoště (Tomáš Novotný)

Sláva ti, Mocný! Aj tobě hrdý

patu líbá skrouseně Karpat, a valné

Sudetů skrývá se, řadí za tebou:

laskavě panujž ty v říši své!

Obloha se zatahuje (Tomáš Novotný)

Když se velebné tvé čelo mračí,

spěchají služebné tu ze sboru tvého

chmury trestu, tvym hněvem ozbrojen

tesklivě upí země před tebou.

Další z výhledů (Tomáš Novotný)

Jasně, Radošti, vznes korunu svou!

Slovanův oltáři a Slávie věrná

ty památko! Pohled tvůj veselý

aj! v duši radosti čilé budí.

Krajina z Radhoště (Tomáš Novotný)

Přestali valných kouřit obětí

rodové hostinští; více ni zvučně

»Radogosti!« háj svěcený nevolá;

věčně oněmělť i chrám i kněz.

Cesta na vyhlídku (Tomáš Novotný)

Přece tajemství věrně ti chová

starožitný dub; a do srdce potomkům;

při utichlém slavněji kůru lesův,

sílu věje otcův zesnulých.

Vyhlídka (2007, Jitka Fixová)

Díka ti, outlých mého jara snův

ty dověrný tvorce! Plnou k tobě chvátá

duše má radostí; dej, Vznešený,

žíti mi ve stínu svatosti Tvé!

Lanovka na vrchol Radhoště (Tomáš Novotný)

Tu z pramenův já čerpati živých

chci slovanskou sílu: a skály Olympské,

ožijíc, roznášeti divně budou

hlaholy slovanské lyry mé.

Socha Radegasta

Na hřebeni Radhošťské hornatiny se nachází socha, která byla vytvořena roku 1930 ve Spojených státech amerických Albínem Poláškem. Ztvárňuje pohanského boha slovanských Ratarů - boha Radegasta (s býčí hlavou, rohem hojnosti a s valašskými krpci), který je bohem války, vítězství, slunce, ale i hojnosti.

Socha boha Radegasta (2007, Jitka Fixová)

Podle legendy nechali jeho modlu na vrcholu hory zbořit soluňští misionáři Konstantin a Metoděj, kteří po svém příchodu na Velkou Moravu roku 863 údajně na Radhošť zavítali. Vyprávění o Radegastovi má spojitost také s radhošťským podzemím. Říká se totiž, že jeho modla byla uložena v podzemním chrámu, kde byla dále uctívána.

Kaple svatého Cyrila a svatého Metoděje

Na vrcholu hory stojí dřevěná poutní kaple Cyrila a Metoděje s kupolí připomínající byzantský původ patronů a kamenný kříž se sousoším Cyrila a Metoděje z roku 1931. Uvnitř se nachází kopie obrazu Valašské madony z roku 1898, která byla stvořena malířem Adolfa Liebschera, a vitráže oken, z nichž čtyři představují výjevy ze života Cyrila a Metoděje a zbylé čtyři české světce - sv. Václava, sv. Ludmilu, sv. Jana Nepomuckého a sv. Anežku. Mimo jiné v roce 1868 byl z Radhoště přivezen jeden ze základních kamenů pro Národní divadlo v Praze.

Kaple sv. Cyrila a sv. Metoděje na Radhošti (Tomáš Novotný)

Sousoší Cyrila a Metoděje (Tomáš Novotný)

Interiér kaple sv. Cyrila a sv. Metoděje na Radhošti (Tomáš Novotný)

Výstup až sem byl opravdu pohodový. Ano, bylo vedro, ale na druhou stranu to nebylo takové stoupání, jako například na Poledník. Užívali jsme si výhledy, které se nám naskytly, a těšili jsme se na osvěžení zmrzlinou v Libušíně :-).

PUSTEVNY

Ve výšce 1 018 metrů nad mořem leží horské sídlo Pustevny, které je pojmenované po poustevnících, kteří zde žili a z nichž poslední zemřel roku 1874. Pustevnám dominují dřevěné stavby postavené v lidovém slohu významným slovenským architektem Dušanem Jurkovičem. Mimo jiné jsou Pustevny navštěvovány nejen od jara do podzimu, ale také v zimě, kdy je zde možnost si zalyžovat.

Pustevny (2007, Hana Šimková)

Libušín a Maměnka

Maměnku a Libušín na Pustevnách nechali postavit v roce 1898 členové turistického spolku Pohorské jednoty Radhošť. Pověřený architekt Dušan Jurkovič navrhl dřevěné srubové stavby v secesním slohu s bohatým stylizovaným dekorem. Dbal při tom, aby budily dojem slovanské lidové architektury. U Libušína uplatnil čičmanskou (slovenskou) a u Maměnky valašskou formu dřevěných venkovských staveb.

Nejznámějšími stavbami na Pustevnách jsou Libušín a Maměnka. Obě vznikly v roce 1898 díky úsilí turistického spolku Pohorské jednoty Radhošť. Jedná se o dřevěné srubové secesní stavby stavby s bohatým dekorem typickým pro Valašsko a slovanskou lidovou architekturu vůbec.

Maměnka v Pustevnách (2007, Hana Šimková)

Libušín (Tomáš Novotný)

Interiér Pusteven - Libušín (Tomáš Novotný)

Rožnov pod Radhoštěm

Město, německy nazývané Rosenau či Rožnau, nacházející se v okrese Vsetín ve Zlínském kraji leží na úpatí Vsetínských vrchů v nadmořské výšce 378 m n. m. Jeho historie sahá až do 2. poloviny 13. století, ale k prosperitě města přispěli až Žerotínové, díky nimž došlo k rozvoji sklářství a tkalcovství. Nacházely se zde i lázně, které byly od roku 1960 zrušeny a dodnes se je nedaří obnovit. V Rožnově pod Radhoštěm žije kolem 17 tisíc obyvatel.

Valašské muzeum v přírodě

Rožnov pod Radhoštěm je znám především svým skanzenem - Valašské muzeum v přírodě, který v roce 1925 založili bratři Alois a Bohumír Jaroňkovi. Jedná se o druhé nejstarší muzeum v přírodě ve střední Evropě, a to po Polabském národopisném muzeu v Přerově nad Labem.

Nejstarší částí muzea je tzv. Dřevěné městečko. Byly do něj přeneseny domy z rožnovského náměstí - Fojtství (Rychtářův dům, kopie stavby z Velkých Karlovic), dřevěný kostelík sv. Anny (postaven během 2. světové války, kopie vyhořelého kostela z Větřkovic s věží z Tiché),...

V rožnovském skanzenu (2007, Jitka Fixová)

Chalupa ve skanzenu (2007, Jitka Fixová)

Interiér domů ve skanzenu (Tomáš Novotný)

Další interiér domu (Tomáš Novotný)

Kostel v rožnovském skanzenu (2007, Hana Šimková)

Kolem kostelíka sv. Anny se rozprostírá hřbitov zvaný Valašský Slavín. Je místem připomenutí a uctění života a díla významných osobností východní Moravy, které se zasloužily o rozkvět a povznesení Moravského Valašska.

Mezi nejznámější osobnosti zde pohřbené patří čtyřnásobný olympijský vítěz a světový běžecký rekordman Emil Zátopek, olympijský vítěz ve skoku na lyžích a český lyžař století Jiří Raška, olympijský vítěz v hodu diskem Ludvík Daněk, zakladatelé Valašského muzea, bratři Bohumír a Alois Jaroňkovi nebo evangelický kněz a autor Broučků Jan Karafiát.

Pomník Emila Zátopka (2007, Jitka Fixová)

Pomník Jana Karafiáta (2007, Hana Šimková)

Při ochutnávání frgálů (sladkých i slaných druhů) jsme si vychutnali také hru na cimbál. Tedy hru na deskový úderný strunný hudební nástroj, který pochází dokonce ze starobylé Babylonské říše.

Hraní na cimbál (2007, Jitka Fixová)

Hra na cimbál

Lanové centrum

I když měl den opravdu jen 24 hodin, stihli jsme se ještě podívat do lanového centra v Rožnově pod Radhoštěm, kde si náš tým vyzkoušel pohybové aktivity, které by mohli brzy zužitkovat.

Fotečka v lanovém centru

Trénink (2007, Hana Šimková)

Žáci v lanovém centru v Rožnově pod Radhoštěm (Tomáš Novotný)

Příště vám již naposledy přinesu pokračování z výletu na Moravu a do Slezska .-).

Ohodnoťte článek

Hodnocení 1Hodnocení 2Hodnocení 3Hodnocení 4Hodnocení 5

Fotogalerie k článku

Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit

Autor článku

Jack

Jack

Strakonický učitel zeměpisu a občanské výchovy, který rád poznává nejen lidi, ale i nové kouty naší vlasti či ostatní státy světa. Kromě cestování a sportovního vyžití (běh, volejbal, cyklistika, plavání) si neodpustí poslech hudby, četbu thrillerů či společenských románů, ale také psaní různých článků a příběhů. Kromě publikování cestovních zážitků na tomto webu, vedu oficiální stránky Volejbalu Strakonice, píši recenze na blogu iDnes.cz  a ještě navíc jsem jedním z redaktorů studentského časopisu JU Magazín.

Řídí se heslem: "Žijeme jen jednou, a to za všech okolností, protože život se musí žít naplno, i když někdy není ten nejrůžovější . Ale s úsměvem jde vždycky všechno lépe ."

Přidat komentář

Komentáře

psaroslav

3. dubna 2013 13:21

psaroslav říká

Jacku, díky za článek. Vrátil jsi mne o spoustu let zpátky, zhruba v Tvém věku jsem v oblasti Beskyd byl častým návštěvníkem a dones tyto končiny mám velmi rád. Když tak koukám na ty fotky, spousta věcí se změnila, spousta jich zůstala stejných. Škoda, že tehdy nebyly ty fotografické možnosti takové, jaké jsou dnes. Když jsem si domů přinesl jeden dva filmy a po vyvolání zjistil, že jépe to vyhodit, než se s tím trápit.

Ale takový už je život a vzpomínky mi nikdo nevezme.

Jack

4. dubna 2013 18:35

Jack říká

Moc mě těší, že jsem přispěl k osvěžení vzpomínek z těchto míst . I já jsem moc rád, že jsem se tam mohl podívat .-)

„Jednou za rok vyjeďte někam, kde jste ještě nebyli.“ Dalajláma

Paulie

22. června 2013 00:57

Paulie říká

V září budeme mít poblíž Rožnova pod Radhoštěm soustředko, tak už se těším

Líbila se mi básnička s fotkami, pěkné provázání.

"Naděje je jako bumerang: vždycky se vrátí."

Přidat komentář

Váš e-mail nebude u komentáře zobrazen.

Antispamová ochrana.

Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.