Zatím zakázané Brdy

Zatím zakázané Brdy

Brdy jsou pohoří, které se táhne jihozápadním směrem od Prahy v délce více než 70 kilometrů.Je to jednolitý pás lesů, z nichž některé části jsou ještě původní smíšené porosty. I když Brdy leží uprostřed Čech, jsou neuvěřitelně liduprázdnou krajinou. Nenajdete zde žádné vesnice, nic pro turisty. Vše je podřízeno od dvacátých let minulého století jen vojskům a armádám. Celé západní Brdy jsou zatím jedním vojenským cvičištěm. Zatím ... ... 

Vojenský prostor zde vznikl rozhodnutím československé vlády v únoru 1926. V důsledku toho rozhodnutí zanikly obce a vesnice Kolvín, Přední a Zadní Záběhlá, Padrť, Velcí a Hrachoviště. Některé vesnice přežily druhou světovou válku i hospodaření německých armád. Ale jejich úplná likvidace a vystěhování obyvatel proběhlo v roce 1950. Jejich obyvatelé byli bez náhrady vystěhováni. V tomto roce bylo území prohlášeno vojenským újezdem o rozloze 260 kilometrů čtverečních se zvláštním režimem, například úplným zákazem vstupu a vjezdu.

Na území vojenského újezdu vzniklo šest cílových - dopadových ploch - Tok s nejvyšším vrcholem Brd, Jordán, Brda, Padrť se dvěma velkými rybníky, Bahna a Kolvín.

V rámci úspor v celé republice, šetří i ministerstvo obrany, pod které vojenské újezdy spadají. A proto už bylo rozhodnuto o úplném zrušení vojenského újezdu, vyčistění všech ploch a předání pod úplnou správu Vojenských lesů. Uvažuje se o vyhlášeni přírodních rezervací či celé chráněné krajinné oblasti. Všechno by se mělo stihnout do roku 2014. No uvidíme, ze?

Vyjma dopadových ploch tvoří zbývající plochu Brd lesy, někde smíšené, někde jen jehličnaté, v určitých částech listnaté. Dopadové plochy jsou kapitola sama pro sebe. Mně osobně připomínají severskou tajgu nebo tundru se svými břízami, ojedinělými jehličnany, s děrami s vodou. Ale tohle všechno vzniklo činností armád. Jak budou vypadat obrovské dopadové plochy po ukončení veškeré vojenské činnosti, jak budou obrovská vřesoviště zarůstat náletovými dřevinami, nevím. A neví to ani odborníci na přírodu. Zatím začíná politická přetahovaná, kam a do kterého kraje celé území připadne. Leží totiž na území dvou krajů - středních a západních Čech. Všichni krajští politici si na území dělají nárok, ale obyčejných lidí se zatím moc neptají. Ale tak je to tady v Česku skoro se vším.

Na území zatím zakázaných Brd je mnoho zajímavých míst a památek. Zřícenina hradu Valdek, zbytky starých klášterů, torza bývalých a starých mysliven a hájoven, zbytky důlních děl, torza zrušených vesnic, krásná a staletá stromořadí a aleje, rybníky, potoky a řeky s úžasně čistou vodou.

Armáda v poslední době velmi silně omezila svojí činnost a uvolnila určité okrajové části ve víkendovém režimu pro veřejnost. Já jsem se byl podívat o něco dál než se smí. Vyrazil jsem na pěší túru do míst, kam se moc nechodí - na kopec Houpák, který je součástí dopadové plochy Tok. Toto místo je zvláštní tím, že jsou tam tři bunkry z let kolem roku 1930. které se testovaly dělostřeleckou palbou. A podle nich se pak stavěla celá linie opevněni kolem naší republiky. Jak to ale dopadlo, to všichni známe. Tedy možná všichni ... ... ...

Ohodnoťte článek

Hodnocení 1Hodnocení 2Hodnocení 3Hodnocení 4Hodnocení 5

Fotogalerie k článku

tůra začíná u závory za vesničkou Malá víska zdejší cesty a teď i kaluže jsou jak z rajské omáčky - štěrk ze zdejšího lomu je samé železo křížek u křižovatky cest, vydržel přes 40 let socialistického vojenství, všichni se na něj báli sáhnout ! bývalé letiště, za války sloužilo utajovaným letům Luftwafe
650 x 50 metrů tehdy stačilo, lesy kolem nebyly v poslední době plocha sloužila k přehlídkám a výřadům vojenské techniky vše říkající cedule, ale jsme v Čechách ... ... a jak bych fotky mohl nafotit, že ? dopadová plocha Jordán, součást cílové plochy Tok
krajina mně připomíná severskou tundru bunkr pod kopcem Houpák, který byl vybudován někdy kolem roku 1936; armáda na něm testovala odolnost proti dělostřelecké palbě podle něj se pak budovalo celé předválečné opevnění zahrál si i ve filmu Obecná škola pohled z půlky kopce na sever - v oparu lze tušit České středohoří
severovýchodní pohled pohled na východ - kam je vidět, tam je vojenský prostor Brdy kopec nad bunkrem - to je hřeben s hrady Točník a Žebrák světlý bod na kopci v dálce je velká pozorovatelna dělostřelecké palby
bunkry ve svahu kopce Houpák západní pohled, směr Rokycany, Blovice na obzoru Krušné hory sem kolem se snažili dělostřelci asi 50 let trefovat ... ... ...
vrcholový bunkr na Houpáku, 794 mnm všude kolem vřesy, množství brusinek (i teď) a občas borůvčí když vřesy kvetou, musí to být nádhera ... ... takových děr je všude kolem plno, pozůstatek ostré střelby, ale malé ráže
málem se trefili i do přistávací plochy pro vrtulníky vrchol Houpáku přechází v planinu Toku - nejvyššího vrcholu celých Brd vřesy, torza stromů, zarostlé díry - celý prostor se teď velmi usilovně čistí od jakékoliv munice a jejích zbytků Houpák
protipožární pás, je kolem všech dopadových ploch a je dost pečlivě udržován v oparu lesní hřbet s hrady Točník a Žebrák nebe nad Brdy jak severská tundra nebo tajga
ochranný protipožární pás a velmi "výživné" bahýnko nějaký čas se sem vojska netrefují a příroda děla divy zdejší louky a vřesoviště by se měli uchovávat do budoucna, i když nejsou původní v Brdech je mnoho zajímavých míst, tohle je třeba zřícenina hradu Valdek; kousek od věže v lese, je obrovská a moderní kuchyně s jídelnou pro stovky vojáků ... ... na co teď? pro turisty ???
jsem moc zvědav, jak Brdy dopadnou ... ... ...

Autor článku

azave

azave

Buď cestu najdu, nebo si udělám vlastní ... 

 

Přidat komentář

Komentáře

Rony

6. ledna 2013 20:07

Rony říká

No jo, úplná tajga. Podobně vypadaly cvičné plochy u Křemelné i Prášilského jezera a dnes už tam je všude vzrůstající les.

Já věděl, že to stojí za článek .

Je nemožné projít celý svět, ale je možné zanechat alespoň někde svoje  Š L Á P O T Y . . .

psaroslav

7. ledna 2013 10:30

psaroslav říká

Nedávno se mi dostala do rukou zajímavá kniha z edice Tajemné stezky. Je od Otomara Dvořáka a jmenuje se "Pustinami středních Brd", nakladatelství REGIA. Velmi poutavé čtení, Brdy bezesporu stojí za návštěvu. Ale nechám si ji na jaro.

Asi bych tam uvítal průvodce - Azave?

azave

7. ledna 2013 13:49

azave říká

No proc ne ??? Ja jsem pro. Je tam mnoho krasnych mist, treba jen okoli Padrtskych rybniku (ted je sice zpristupnili), planina Toku, lesy kolem kopce  Praha. A tyhle stranky delaji uz hezkou radku let nadsenci - http://www.brdy.org/ . A kniha od brdskeho spisovatele Jana Čaky - Stredni Brdy, je take dobre cteni... 

Mame doma dve krasna dvdecka o Brdech. Vytvorila je parta nadsencu, v dobe blazneni s radarem na Okrouhliku. I kdyz uz nejaky cas ubehl, na filmu ani Brdech se moc nezmenilo. Kdyz mne poslete vasi postovni adresu, udelam kopie a poslu je postou. 

azave

8. ledna 2013 20:11

azave říká

Dohadovani zacina:

http://plzen.idnes.cz/vojensky-ujezd-brdy-se-rusi-dpu-/plzen-zpravy.aspx?c=A130107_125803_plzen-zpravy_pp

Přidat komentář

Váš e-mail nebude u komentáře zobrazen.

Antispamová ochrana.

Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.