Zbudovská, nebo-li Svobodná Blata

Zbudovská, nebo-li Svobodná Blata

To volavky bílé objevily pro sebe tento tichý, opuštěný kus země, kde každoroční záplavy mění jeho tvář v lidem nepřívětivou a nepřístupnou. Dnes ještě odráží selská stavení své baroko v rybnících a tůních rozesetých všude kolem v nebývalém množství a Mlhy na Blatech Karla Klostermanna dávají vzpomenout na staré časy a těžký život zdejších lidí. Projdeme se po podmáčených lukách kolem Soudného potoka a zavzpomínáme na dobu, kdy Jakub Kubata dal svou hlavu za Blata...

Do takzvaných Svobodných Blat patřilo devět obcí. Hlavatce, Sedlec, Prášivá (Česká) Lhota, Zbudov, Mydlovary, Pašice, Plástovice, Pištín a Novosedly. Jeho středem protéká Soudný, později u Zlivi již Bezdrevský potok, a patří do něho i několik desítek i velkých rybníků, jako je Volešek a Zlivský, na který navazuje obrovitý Bezdrev.

Zbudovská blata

král Vladislav daroval Petrovi z Rožmberka, a stvrdil to listinou v r. 1509. Ten je předal do volného užívání svým poddaným. Sedláci mohli na Blatech svobodně pást dobytek, vyžínat trávu a sušit seno. Když ale hlubocké panství přešlo do rukou Adama z Hradce, začal nový pán sedlákům jejich práva upírat. Zvedla se vlna odporu a mluvčím nespokojených stal se zbudovský rychtář Jakub Kubata. Vzpoura však byla potlačena a statečný rychtář na břehu Soudného potoka 20. dubna 1581 popraven.

Sedláci nikdy nezapomněli na statečného rychtáře – na místě jeho popravy byl balvan s křížkem, v r. 1904 tu byla vztyčena socha od V. Suchomela v podobě Jakuba Kubaty, jak zdvihá ruku k přísaze a pamětní deska s nápisem o tom, jak „Kubata dal hlavu za Blata“

Architektura – selské baroko,

ovlivněné Blaty, je vlastně jako oblast podstatně větší. Zahrnuje i všechny blízké vesnice, na jihu šplhá na svahy Blanského lesa a objevuje se i za hřebenem kolem Nové Vsi. Přímo symbolem blatské architektury se dnes staly Holašovice, ovšem tam se jedná o jinou oblast, Blaty pouze silně ovlivněnou.

Krajem Zbudovských Blat se můžeme pohodlně prohánět na kolech, anebo si je projít pěšmo...

Odkaz na mapu

Soudný potok pramení v horách kdesi pod Kuklovem a Smědčí, v Blanském lese. Své vody sbírá z širého okolí Lhenicka a Netolicka. Dále se ubírá Blaty ke Zlivi, ve které trávil svůj vzácný čas spisovatel Karel Klostermann, aby své postřehy sepsal v románu Mlhy na Blatech. Později se již jako Bezdrevský vlévá do Bezdreva, aby u Bavorovic splynul s Vltavou.

Dnes je již potok regulovaný a jeho původní tok lze trochu vnímat z leteckých fotek na www.Mapy.cz.

Původní podmáčený terén dnes zůstal zcela zachován především u Zlivského rybníka v rezervaci Mokřiny u Vomáčků.

Přírodní rezervace Mokřiny u Vomáčků, o rozloze cca 61 ha leží na Zbudovských Blatech v závěru Zlivského rybníka. Začínají asi 500 m od města Zlivi. Byla vyhlášena v roce 1991 a leží ve 385 metrů nad mořem. Chráněny jsou vlhké louky a mokřady s bohatou flórou a faunou. Nejvýznamnějším vegetačním typem jsou zde bezkolencové louky, které v rámci jihočeského regionu představují jeden z nejvýznamnějších lučních komplexů tohoto typu. V porostech vysokých ostřic se roztroušeně vyskytuje kriticky ohrožený Lathyrus palustris (Hrachor bahenní), na jedné ze dvou jihočeských lokalit, dále Stellaria palustris (Ptačinec bahenní), Lysimachia thyrsiflora (Vrbina thyrsiflora) a na přechodu k bezkolencovým loukám velmi vzácně Viola stagnina (Violka stagnina). Je zde i významné hnízdiště ptactva. Možné je tady zpozorovat i takové vzácnosti jako kvakoš noční, volavka stříbrná, rybák obecný, husa velká i vzácný kolpík bílý.

Mokřiny u Vomáčků jsou často zatopeny velkou vodou Soudného potoka, okolní louky nejsou zemědělsky využívány. Na velké ploše je neprůstupné rákosí.

Zlivský rybník (Horný) je začleněn do oblasti Natura 2000 – Českobudějovické rybníky.

Signálka u Zlivi propojuje Soudný potok s Bezdrevem.

V mrazivých zimních dnech se sem stahují na nezamrzající hladinu divoké kachny.

Bezdrev je třetí největší rybník v České republice. Hráz má dlouhou 400 m a vysokou 7,8 m. Vodní plocha je v nadmořské výšce 381 m má rozlohu 394 ha, katastrální výměra činí 520 ha. Na několika místech rybník dosahuje hloubky až 7 m. Obvod měří 18,5 km.

Bezdrev byl vybudován v letech 1490-92 na příkaz majitele panství Hluboká Viléma z Pernštejna. V současnosti patří rybník Bezdrev Rybářství Hluboká. Účelem stavby rybníka byl především chov ryb, jejichž nejhojnějším zástupcem je v rybníce tradiční kapr, ale najdeme zde samozřejmě množství dalších druhů, jako jsou např. štika, amur, lín či sumec. Bezdrev je dobře známý také jako letní turistické a sportovní středisko. Břehy rybníka jsou posety rekreačními objekty, jejichž obyvatelé přírodní prostředí využívají nejen ke koupání ale i k vodním sportům, především jachtingu a windsurfingu. Roku 1951 se na Bezdrevě konali první jachtingové závody. V zimě je možné po zamrzlé hladině podnikat dlouhé výlety na bruslích, či pěšky.

Bezdrevské pláně jsou nekonečné...

S Bezdrevem těsně sousedí ještě další rybníky, mezi nimi i Přední Topole.

Velký Knopr je další z mnoha menších rybníků, tentokráte ukrytý v lesích zlivska.

Zbudovský rybník s výhledem na Dívčice. I on bývá rájem hus velkých.

U Pašic se rozlévá Volešek, velký rybník s krásným výhledem k Blanskému lesu a masívu Vysoké Běty.

Blatec u Dívčic, další z velkých rybníků u kterého jsem pozoroval orla mořského, hodujícího na mršině kapra, jen z několika metrů.

A Brezovec je hned naproti. Známé místo hnízdících volavek láká wild live fotografy.

Skutečně starobylou památkou ve městě Zlivi je dvouobloukový kamenný most z počátku 18. století přes Soudný potok, zdobený sochou sv. Jana Nepomuckého z roku 1724. A my se můžeme tímto mostem dostat od přírodních zajímavostí k těm kulturním.

Po zelené turistické značce se ze Zlivi kolem rezervace Mokřiny u Vomáčků dostaneme až k pomníku Kubaty. Sedláci nikdy nezapomněli na statečného rychtáře – na místě jeho popravy byl balvan s křížkem, v r. 1904 tu byla vztyčena socha od V. Suchomela v podobě Jakuba Kubaty, jak zdvihá ruku k přísaze a pamětní deska s nápisem o tom, jak „Kubata dal hlavu za Blata“…

Legenda praví, že sťatou hlavu vzala voda Soudného potoka a dnes v místech stětí a nálezu hlavy jsou dva velké kameny. Klostermannovo román Mlhy na Blatech o tomto poutavě vypovídá.

Zbudov a rodný dům Jakuba Kubaty.

Typické Blatské statky se nacházejí především kolem návsi. Většina štítů byla postavena po požáru v roce 1842 a zřejmě jedním stavitelem.

Víska Plástovice je poprvé připomínána již roku 1360. Dnes je jednou z mála, jíž zůstala téměř v nezměněném stavu zachována tvář typické blatské vsi 19. století. Dochoval se zde zcela ojedinělý soubor blatských selských statků s bohatě zdobenými štíty, soustředěný okolo členité rozlehlé návsi. Stavby pocházející z poloviny 19. století jsou upraveny ve stylu tzv. selského baroka.

Dokonce se zde točila kdysi i Prodaná nevěsta, pokud se nepletu a samozřejmě i Mlhy na Blatech.

Plástovice bývají – spolu s nedalekými Holašovicemi, vsí podobného charakteru – hojně využívány filmaři pro autenticitu prostředí 19. století i dnes.

Ještě jeden pohled na krásné štíty zdejších stavení.

Pašice, právě v nich bydleli hlavní protagonisté Klostermannova románu.

Založení Pištína se odehrálo zhruba okolo roku 1 200, což je doloženo nalezenou keramikou. Osada vznikla tedy na počátku velké kolonizační vlny kdy, bylo české i německé obyvatelstvo přímo vyzýváno, aby osadilo volnou královskou půdu v blízkosti nebezpečně se rozpínajícího Vítkovského dominia.

Další Blatskou obcí je Sedlec, pokud se dostanete až k branám místní hospody, nezapomeňte vstoupit a dobře se posilnit. Restaurace a pension Blata je dobrým jídlem vyhlášený.

Archeologické nálezy dokládají osídlení vsi Hlavatce na katastru obce už v době předhistorické. Asi 400 m jihozápadně od kóty 433 byl nalezen mezolitický kamenný nástroj. Další osídlení bylo doloženo pro střední dobu bronzovou, dobu halštatskou, laténskou i raný středověk. Byla tu nalezena keramika ze 13. až 15. století v lokalitě Hláska – tyto nálezy mohou signalizovat existenci zaniklé středověké vesnice.

Malé Chrášťany jsou opravdu malou vesničkou, blízko Vlhlav. Vesnička je tvořena vlastně pouze návsí. Ale ta je plná krásných průčelí statků a domků.

Co překvapí, je poměrně velká barevnost. A to jak celkově (červený štít), tak v detailech. A pak to, že nazdobené štíty měly i malé domky.

Autorem zdejších staveb je asi převážně Š. Brenner, který zde pracoval po vzoru neznámého mistra z Plástovické oblasti asi do roku 1900.

Kaple Nejsvětější Trojice v Mydlovarech, další Blatské obci. Jistě znáte osudy dobrého vojáka Švejka, že. Pravě odsud pochází rodiče spisovatele Haška.

Dvůr Vondrov sice je už kousek za Blaty a Bezdrevem, ale za shlédnutí určitě stojí. Navíc jsou zde mnohé zajímavé cyklostezky.

A co by kamenem dohodil je i zámeček Ohrada s muzeem a ZOO.

Ta se dnes stále rozrůstá a zpříjemňuje pobyt nejen turistům, ale i zvěři.

A zámek Hluboká snad představovat ani nemusím...

Tak to jsou Zbudovská Blata, krajina nad jiné zadumaná, kde se dá o samotě vnímat ticho (pokud zrovna nepřejíždí kolem vás rychlík do Plzně).

Ohodnoťte článek

Hodnocení 1Hodnocení 2Hodnocení 3Hodnocení 4Hodnocení 5

Fotogalerie k článku

Všechny fotografie přiložené k tomuto článku jsou momentálně skryty.
Chci je zobrazit

Autor článku

Rony

Rony

... lidé se dělí na ty, kteří lezli po horách a na ty, kteří po nich nelezli. Jde o dvě různé kvality, dvě různé psychologie, i když tato propast mezi nimi je záležitostí několika dní.

(V. Solouchin - Překrásná hora Adygine)

Přidat komentář

Komentáře

Jack

22. září 2009 16:37

Jack říká

Velice pěkný a zdařilý článek Zrovna se také chystám na pomník Kubaty... A skvělé fotky Prostě dokonalý

„Jednou za rok vyjeďte někam, kde jste ještě nebyli.“ Dalajláma

Rony

22. září 2009 21:07

Rony říká

Díky. Fakt je, že jsem si s textem musel pomáhat vyhledávačem, to se to pak píše .

Je nemožné projít celý svět, ale je možné zanechat alespoň někde svoje  Š L Á P O T Y . . .

Jana

21. srpna 2012 20:26

Jana říká

Ahoj,

musím souhlasit s Jackem - článek i fotografie s naprosto výstižnými popisky je moc hezký a poutavý. Bydlím v dané lokalitě a k mému (a nejen mému) velkému zklamání byl nedávno schválen územní plán obce Dívčice, díky kterému již závěrečná idilická věta "Tak to jsou Zbudovská Blata, krajina nad jiné zadumaná, kde se dá o samotě vnímat ticho (pokud zrovna ...)." nemusí v blízké budoucnosti zdaleka odpovídat skutečnosti. Ve schváleném ÚP obce je totiž navržena nová komunikace zajišťující odvedení zejména těžké nákladní dopravy - koridor má být veden kolem bývalé cihelny, po obvodu nově uvažovaného dřevozpracujícího závodu poblíž MAPE a dále jižně od Zbudova (mezi Zbudovem a Soudným potokem) a Novosedel s napojením na silnici II/122 v úseku Novosedly – Nová Hospoda. Máte-li někdo zdání jak, napomozte prosím zachování Zbudovských Blat!!! Díky, Jana

 

 

Rony

26. srpna 2012 16:27

Rony říká

Ahoj.

O tom nic nevím, ale vzhledem k tomu, že se s velkou pravděpodobností oddálí i rozhodnutí o stavbě dalších dvou bloků JETE, nemusí být tato stavba nové cesty přes část Blat na pořadu dne. Souvisí jistě pouze s touto dostavbou. 

Určitě by to jen tak lehce neprošlo...

Je nemožné projít celý svět, ale je možné zanechat alespoň někde svoje  Š L Á P O T Y . . .

Jana

26. srpna 2012 19:09

Jana říká

Ahoj,

tato komunikace bohužel nebude mít nic společného s elektrárnou. Investorem je DIAMO, s.p. a na celou věc velmi vehementně tlačí. Územní plán ještě nenabyl právní moci a geometři již u Novosedel vyměřují. Přepokládám, že kamiony s odpadem se již houfují na hranicích))

Jana

psaroslav

27. srpna 2012 12:36

psaroslav říká

A o co se soudruzi z Diama snaží?  Předpokládám, že se jedná o nějaké využití bývalého areálu MAPE a zajímalo by mě, co v tom napůl zbořeném objektu hodlají provozovat a pokud to není tajné, tak kdo z pohrobků bývalého MAPE za tím stojí.  Jsou-li ovšem tyto informace k dispozici.

jana

27. srpna 2012 16:17

jana říká

To bohužel nevíme, kdo za tím stojí. A jedná se o dopravu v souvislosti se sanací kališť. Já například nerozumím ani tomu, že si v této souvislosti dovážíme odpad z ciziny - vlastního máme málo? To asi ne, ale za ten cizí holt ceněný artikl. Na dotaz, o jaký odpad se přesně jedná, také neznám odpověď. Myslím si však, že by v současné době bylo nanejvýš vhodné, aby si toto téma vzal někdo velmi schopný v dané problematice za své. Více o tom pravděpodobně ví paní starostka z Dívčic, která vehementně zájmy DIAMA prosazuje.

jana

27. srpna 2012 16:23

jana říká

... omlouvám se, chybička v podobě nesmyslně složené věty se vloudila ))

junkies

17. října 2012 10:26

junkies říká

@psaroslav:Ted je třeba jednatˇ,Blata jsou v ohrožení!Referendum o tento vzácný kousek přírody byl prohrán,sice o málo příznivců za obchvat,ale prohrán.Stále věřím ve zdravý rozum lidí kterým není tento kousek přírody lhostejný.

Rony

17. října 2012 11:15

Rony říká

Pravda je, že se tanto problém dostal (tuším v pondělí) i do zpráv ČT. Oblast je v Natura 2000 a tak by snad měla být důrazněji chráněna. Zajímalo by mě, kudy má cesta vést přes žel. dráhu a kudy kolem Zbudova. 

Pokud to je tak, jak bylo v reportáži popsáno, zvedl se odpor proti stavbě až nyní, kdy je vše prakticky schváleno. 

Je nemožné projít celý svět, ale je možné zanechat alespoň někde svoje  Š L Á P O T Y . . .

junkies

17. října 2012 12:25

junkies říká

@Rony:  kouknete na  www.zbudov.cz

Přidat komentář

Váš e-mail nebude u komentáře zobrazen.

Antispamová ochrana.

Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.