Kategorie Adrenalin 1. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Až na vrcholky slovenských hor ll.

Až na vrcholky slovenských hor ll.

Bílé vápencové skály pro jejich přitažlivou krásu miluji. Často jde o strmé, rozeklané štíty, které kontrastují s okolní zelení a vytváří fotograficky vděčné, i když často nesnadno dostupné cíle. Dva z nejhezčích vrcholů jsme si nechali na samotný závěr našeho týdenního putování středním Slovenskem. Prvním se stal Kl'ak, který zdoláme z Fačkovského sedla, druhým pak Vápeč, opravdová perla nejen Strážovských vrchů.
Pokračovat ve čtení...

Výlet na Moravu a do Slezska III.

Výlet na Moravu a do Slezska III.

Nadešel čas vám poodkrýt poslední část výletu, který proběhl již dvakrát, a to v květnu 2007 a v červnu 2012. Měl jsem tu možnost vypravit se společně s žáky na pětidenní výlet na Moravu, ale i do Slezska, kde jsme měli zažít adrenalin v soutěži Bludiště. Už ne jen z pouhého dívání se na obrazovky, ale pohlédnout na to z hlediska aktivního účastníka.
Pokračovat ve čtení...

Nejasná zpráva o Křemelné

Nejasná zpráva o Křemelné

Hluboko pod stejnojmennou horou, dobře ukryta před zvídavými zraky, svádí prameny šumavských slatin k soutoku s Vydrou řeka Křemelná. Její řečiště je poseto časem ohlazenými kameny, které dotváří krajinu k podobě kanadské.
Místa, kde uslyšíte jen šumění vody a kde staleté smrky, břízy i borovice poskytují svůj stín zdejší zvěři, ptákům a zbloudilým poutníkům. 
Stačí jen pár kroků a budete se stále vracet zpět, alespoň ve vzpomínkách...
Dnes však reálně hrozí, že za několik let již bude celý kaňon melancholické řeky zcela neprůchodný. Postará se o to, stejně jako na dalších místech Šumavy, malý nenápadný brouček, lýkožrout smrkový...
Pokračovat ve čtení...

Dovolená 2011 alias Egypt část třetí

Dovolená 2011 alias Egypt část třetí

Naposledy se nechte mými články ponořit do země, kde čas je vymezen přesýpaním zrnků písku, kde život proudí úplně jinými kroky než u nás v západních zemích. Egypt jako arabská země má mnohé, co může nabídnout...vlídnost a pohostinnost především :-).
Pokračovat ve čtení...

Poranění krajiny není nikdy věčné aneb Šumavská melancholie (video)

Poranění krajiny není nikdy věčné aneb Šumavská melancholie (video)

Stále k sobě vábí magickou mocí tuláky všech generací, kteří i dnes putují stezkami, po nichž kdysi kráčel spisovatel a milovník Šumavy Karel Klostermann. V jeho knihách je skryta hluboká moudrost a přímo intimní vztah k její krajině. Ta se sice v čase mění, ale vždy zůstává divoká, nepokořená a krásná. 
A to tvrdím i přesto, že se vám při shlédnutí videa Šumavská melancholie může snadno udělat nevolno!
Pokračovat ve čtení...

Na Kbíl :)

Na Kbíl :)

Zima se venku pomalu vzdává svého vládnutí a začíná se polehoučku oteplovat. Brzy přijde totiž jaro :) a s ním období jistě krásných chvil. Již včera, poslední únorový den, jsem vyrazil na nečekanou procházku na rozhlednu Kbíl...
Pokračovat ve čtení...

Zapomenutými stezkami šumavským pohraničím

Zapomenutými stezkami šumavským pohraničím

Luzný, Steinfleckberg, Velká a Malá Mokrůvka, Mrtvý vrch, Černá hora, Siebensteinkopf, Stráž a Holý vrch.

Jednoduchý seznam devíti vrcholů na pomezí Bavorského lesa a Šumavy skrývá tajemný vandr, který se nám hluboko vryje do paměti. Nepohodu prvního dne, kdy jsme bloudili po pás ponořeni ve vysoké mokré trávě a v borůvčí hustou mlhou, bez možnosti se zorientovat, naštěstí další dva dny vystřídalo slunné počasí a nevšední daleké výhledy z hraničního hřebenu.
Pokračovat ve čtení...

Výlet na Moravu a do Slezska II.

Výlet na Moravu a do Slezska II.

Přináším pokračování z putování po moravských a slezských krásách. Podruhé se společně vydáváme na výlet. Tentokrát zavítáme do malebných, dřevěných srubů na Pustevnách, vystoupáme na vrchol Radhošť, ale také se projdeme Valašským muzeem v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Nenechte se zdržovat a pojďte s námi .-).  
Pokračovat ve čtení...

Hory Slovenska: ll. Drama v Roháčích, Juráňova dolina a tiesňavy Chočských vrchů

Hory Slovenska: ll. Drama v Roháčích, Juráňova dolina a tiesňavy Chočských vrchů

Třetí den se ukázal jako kritický. Jak jinak nazvat zásah vrtulníku záchranné horské služby Slovenska, s pomocí něhož nás vyprostili z kosodřevinou a balvany uzavřené roháčské Zadní Spálené doliny? Únik před silnou bouřkou pro nás skončil dobře, o kousek dál, na hřebenu mezi Brestovou a Predným Salatínem, však 36letý Čech takové štěstí neměl. Zabil ho jeden z blesků, které nám létaly nad hlavami...
Další dva dny volíme jistotu tiesňev a dolin. Nahlédneme do Juráňovo doliny a projdeme si NS Kvačanské a Prosiecké doliny v Chočských vrších.
Pokračovat ve čtení...

Dovolená 2011 ala Egypt část první

Dovolená 2011 ala Egypt část první

Letos jsem měl alespoň v něčem štěstí a to že jsem vyhrál zájezd od jedné cestovní kanceláře. Nemohl jsem si vybrat, kam se vypravím. Je tolik zajímavých zemí, které bych chtěl poznat a bohužel zde byly omezené možnosti...nakonec však padlo rozhodnutí...že začátkem sprna navštívíme jednu z nejstarších civilizací vůbec - Egypt, "dar řeky Nilu".
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.