Kategorie Česká republika 14. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Výstup na Žlíbský vrch s překvapením a na hrad Kunžvart

Výstup na Žlíbský vrch s překvapením a na hrad Kunžvart

Vrcholem letošní turistické sezóny měla být i oslava kulatých narozenin na vrcholu některé šumavské hory. Nakonec to vyšlo až na září, kdy nás čekal výstup na neznámý Žlíbský vrch. Jako třešnička na dortu pak byl trek na hrad Kunžvart u Strážného.
Pokračovat ve čtení...

Zvůle a Ďáblův chléb, krásné místo v nitru Česká Kanady

Zvůle a Ďáblův chléb, krásné místo v nitru Česká Kanady

Projít se krajinou nedaleko Kunžaku stojí určitě za to! Zvláště čistý lesní rybník Zvůle a jeho okolí se spoustou balvanů láká k bližšímu prozkoumání. Nejzajímavější je nedaleké seskupení balvanů, z nichž největší je rozříznut jako bochník chleba. Říká se mu proto Ďáblův chléb... 
Pokračovat ve čtení...

Oslava padesátin s výstupem na Vysoký Kamýk

Oslava padesátin s výstupem na Vysoký Kamýk

Pro věčné poutníky, kteří strávili značnou část svého mládí s báglem na zádech a mnoho nocí pod hvězdnatým nebem, je i oslava padesátin příležitostí potýrat své věkem zdevastované tělo a protáhnout staré kosti. Proto jsem se nijak nedivil, když jsem od svým starých kámošů dostal pozvání k dobrému obědu ve Všetči, ovšem po mnohakilometrovém pochodu drsnou jihočeskou přírodou.
Odpoledne pak korunoval výstup na rozhlednu Vysoký Kamýk s výtečnými rozhledy po okolí.

Pokračovat ve čtení...

Po červené, příhraniční Šumavou

Po červené, příhraniční Šumavou

Konečně se počasí vylepšilo tak, že naše putování šumavskými stezkami bylo ryze letní a pohodové. A také krásné, střídající neporušené smíšené lesy s pastvinami kdysi kulturní, obydlené krajiny. Cestou velkých balvanů a nádherných vyhlídek i jmény zaniklých vesnic, Stodůlky, Světlé hory, Krásné hory, Cizov, nás provázela jako tenká červená nit turistická značka. 
Pokračovat ve čtení...

Z Bučiny na Siebensteinkopf

Z Bučiny na Siebensteinkopf

Na Bučinu jsme se nechali vyvézt z Kvildy zeleným busem s "plnou polní" a přes Siebensteinkopf, Reschbach klause a Knížecí Pláně chtěli pokračovat k Polce. Nepříjemné, studené počasí naše plány zhatilo a my nakonec prošli jen kůrovcem poznamenanou stezku za našimi hranicemi. Že je přesto o čem psát se pokusím dokázat na několika dalších řádcích.
Pokračovat ve čtení...

Nejasná zpráva o Křemelné

Nejasná zpráva o Křemelné

Hluboko pod stejnojmennou horou, dobře ukryta před zvídavými zraky, svádí prameny šumavských slatin k soutoku s Vydrou řeka Křemelná. Její řečiště je poseto časem ohlazenými kameny, které dotváří krajinu k podobě kanadské.
Místa, kde uslyšíte jen šumění vody a kde staleté smrky, břízy i borovice poskytují svůj stín zdejší zvěři, ptákům a zbloudilým poutníkům. 
Stačí jen pár kroků a budete se stále vracet zpět, alespoň ve vzpomínkách...
Dnes však reálně hrozí, že za několik let již bude celý kaňon melancholické řeky zcela neprůchodný. Postará se o to, stejně jako na dalších místech Šumavy, malý nenápadný brouček, lýkožrout smrkový...
Pokračovat ve čtení...

CHKO Třeboňsko a Naturpark Blockheide

CHKO Třeboňsko a Naturpark Blockheide

Přestože nás trápilo nevyzpytatelné počasí, stihli jsme toho za tři dny vidět dost. Náš největší rybník Rožmberk, Naturpark Blockheide u Gmündu, nejsevernější bod Rakouska a nakonec díky bouřce s krupobitím zbyl čas i na Třeboň a Schwarzenberskou hrobku. Střídali jsme tak pěší túry s cyklovýlety. 
Také ubytování v penzionu Medenice na místě bývalé roty pohraniční stráže jistě stojí za zmínku. Jeho výzdobu totiž tvoří autentické dokumenty a fotky z doby Studené války.
Pokračovat ve čtení...

Západočeské lázně

Západočeské lázně

Prohlídka lázeňského centra světoznámých lázní Karlovy Vary, návštěva muzea Becherovky s konzumací tohoto bylinného likéru, muzea světoznámé sklárny Moser, prohlídka zámku Bečov nad Teplou s relikviářem sv. Maura, Mariánské Lázně a Zpívající Fontána + naučně poznávací okruh s dokonalými miniaturními maketami významných stavebních a technický památek ČR - Pak Boheminium. To vše bylo na programu v sobotu 9. června 2012 cestovní agenturou Strakotour.
Pokračovat ve čtení...

Přes Soumarské rašeliniště na Stožeckou kapli a trek kolem vrchu Pomezný

Přes Soumarské rašeliniště na Stožeckou kapli a trek kolem vrchu Pomezný

Začít den, kdy padají teplotní rekordy, pochodem přes plochu rozpálené rašeliny jistě není ten nejlepší nápad. V případě nové naučné stezky Soumarské rašeliniště jsme ale museli udělat výjimku. Z rozhledny jsme si tak předem prohlédli Stožeckou horu, která za svým vrcholem skrývá krásnou Stožeckou kapli.
Další den pak zbyl na průzkum nové turistické značky z Kunžvartského sedla k německé hranici a na nahlédnutí do horní části údolí říčky Řasnice.
Pokračovat ve čtení...

Tábor ala Žižkova Alexandrie

Tábor ala Žižkova Alexandrie

Ve středu 9. května 2012 jsem měl tu možnost vyrazit se třídou 2. B Gymnázia Strakonice a paní profesorkou Klichovou do Tábora, kde už jsem měl tu čest několikrát býti. Středověké město, které bylo centrem husitského života a založeno Janem Žižkou z Trocnova, sloužilo jako hlavní středisko husitů, něco jako Alexandrova Alexandrie v Egyptě.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.