Kategorie Česká republika 18. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Léčivé prameny Slavkovského lesa

Léčivé prameny Slavkovského lesa

Jsou místa, která musíte pro sebe objevit, ač jsou světově známá. Nestačí spatřit jen nablýskaná a na odiv vyskládaná pozlátka, ale dobré je vidět i to, co zdola probublává. V Mariánských Lázních obrazně i fakticky. Slavkovský les a především celé okolí Mariánských Lázní je plné minerálních pramenů, zurčících potůčků a skrytých studánek. Historie tohoto území je dlouhá a neblaze poznamenaná poválečným odsunem. Ačkoli se ne vše podařilo zachránit, krajina přesto působí osvěžujícím dojmem, podobně jako ochutnávka zdejších minerálních vod a podzemních pramenů.
Pokračovat ve čtení...

Terénní cvičení v Harrachově část první

Terénní cvičení v Harrachově část první

Katedra geografie při Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích každoročně vyráží na konci května na týdenní terénní cvičení do rodiště jednoho z jeho hlavních pořadatelů, které se nachází v horském středisku v Krkonoších. Studenti si prozkouší své znalosti daleko od domovské půdy, a to jak z hlediska přírodních, ale i sociálních znalostí v rámci jejich oboru. Vítej, Harrachsdorfe, tedy Harrachove!
Pokračovat ve čtení...

Terénní cvičení v Harrachově část druhá

Terénní cvičení v Harrachově část druhá

Minule jsme opouštěli oblast Českého ráje a vrátili se zpátky do Harrachova, odkud nás tentokrát čeká výprava do nitra Krkonošského národního parku, který chrání podle legendy před hledači pokladů a pytláky Krakonoš.
Pokračovat ve čtení...

Bílé Velikonoce - túra do Zbytin

Bílé Velikonoce - túra do Zbytin

Když už chybí několik let Bílé ladovské Vánoce, mohou je občas s úspěchem nahradit Bílé Velikonoce. Ty letošní se obzvlášť vydařily, nasněžilo víc než za celou zimu a tak vandrzování jarní krajinou mělo zajímavou příchuť. Stezky mezi Libínem, Rohanovským vrchem a Vysokou mýtí pokryla čerstvá bílá peřina, která nás však nijak nehřála, spíš naopak...
I proto jsem měl chuť u článku zašktnout nejen kategorii adrenalin, ale i katastrofy. Nakonec tak zle nebylo a docela jsme si výlet užili.
Pokračovat ve čtení...

Za skalními vyhlídkami Žďárských vrchů

Za skalními vyhlídkami Žďárských vrchů

Žďárské vrchy jsou nejvyšší částí Českomoravské vrchoviny. Jejich vrcholy často poskytují skvělé výhledy z vysokých skal a většinou jsou dostupné nejen pro horolezce, ale i pro turisty. Vzniklo zde mnoho kamenných moří a skalních útvarů, z nichž jsou nejznámější Čtyři palice, Dráteničky, Devět skal, Zkamenělý zámek nebo Pasecká skála.
CHKO Žďárské vrchy byla vyhlášena v roce 1970 a zahrnuje vyváženou kulturní krajinu s významným zastoupením lesů a přirozených ekosystémů.
Pokračovat ve čtení...

Saské Švýcarsko a Tiské stěny ll.

Saské Švýcarsko a Tiské stěny ll.

Kuhstall, Kleiner Winterberg, Frienstein, Schramstein, Tiské stěny

Podruhé se vracíme do Saského Švýcarska. Projedeme se historickou tramvají údolím Křinice a od vodopádů Lichtenhainer Wasserfall vystoupáme na vyhlídkové plošiny vysokých skalních věží. Náročný trek přes Kuhstall, Kleiner Wintenberg, Frienstein a Schrammstein má skvělou pověst, která nezklame.
Poslední den pak věnujeme prohlídce dvou okruhů procházejících neskutečně krásná zákoutí Tiských stěn, plných skalních věží, oken, můstků, úzkých průchodů a dalekých výhledů.
Pokračovat ve čtení...

Na atraktivní vrcholy Železnorudska II.

Na atraktivní vrcholy Železnorudska II.

Velký Javor, Malý Javor, Malé Javorské jezero

Neděli věnujeme nejvyšší hoře Šumavy, Velkému Javoru, odkud naše pouť povede k jeho mladšímu bratru, Malému Javoru. Sestupíme i k Malému Javorskému jezeru, kde řádí bobři evropští. 
Ranní mlhy se nám v době návštěvy Velkého Javoru postarají o dramatické expozice a tak z fotek čiší ona zvláštní atmosféra, na kterou sběratelé hezkých obrázků mnohdy marně a dlouho čekají.
Pokračovat ve čtení...

Toulava - krajina kamenů

Toulava - krajina kamenů

Toulava je turistická oblast rozkládající se na pomezí jižních a středních Čech. V oblasti Sedlčanska jde o kraj kamenů, které zde potkáte téměř na každém kroku. Cesty lemují kamenné kříže a vztyčené keltské menhiry, jako znamení doby dávno minulé. Prostor otevřený pro Vaši fantazii. Pojďme nahlédnout do míst, kde se přírodní krásy mísí s kulturní krajinou v koktejl zvláštních vůní a chutí. Pojďme se toulat Toulavou.
 
Pokračovat ve čtení...

Nejen Rychlebské hory I.

Nejen Rychlebské hory I.

Mnohé krásy přírody zůstávaly před našimi zraky dlouho skryty. Až speleologické objevování podzemních prostor a postupné zpřístupnění jeskyní umožnilo spatřit jejich mnohdy nádhernou výzdobu. Zastavení u Mladečské a Javořické jeskyně proto vůbec nelitujeme.
Klid Rychlebských hor oceníme záhy, když putujeme po liduprázdných hřebenech česko-polské hranice. Na poznávání krás přírody jednoho z mnoha krásných koutů naší vlasti máme celý týden.
Pokračovat ve čtení...

Beskyde, Beskyde

Beskyde, Beskyde

Beskyde, Beskyde, kdo po tobě ide, černooký bača ovečky zatáčá, černooký bača ovečky zatáčá...
Tato píseň ve mně v dětství vyvolávala dojem daleké horské krajiny, oblých travnatých kopců, po nichž se pasou houfy ovcí. Tehdy populární večerníček Pohádky ovčí babičky patřil právě do Beskyd...
Tak to kdysi jistě bývávalo, dnes však jsou mnohé vrcholy těchto krásných hor zalesněny a velkých ovčích stád se v nich nedočkáte. Ale to je snad jediné, co vás může při putování po hřebenech Moravskoslezských Beskyd mrzet.

Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.