Kategorie Česká republika 12. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Bitva u Sudoměře

Bitva u Sudoměře

Píše se rok 1420, den zvěstování Panny Marie. Studený vítr rozhání poslední zbytky ranních mlh a z nevlídných dešťových mraků jen občas vyhlédne slunce. Tichou krajinu plnou rybníků a podmáčených luk s křikem přelétne malé hejno hus. Kdesi vysoko na nebi zvolna krouží dvojice dravých ptáků a na Markovci se na chvíli zablýskne stříbro kapřího těla. Ozve se krátké, ostré tlesknutí.
Zhola nic nenasvědčuje tomu, že zde za pár hodin dojde ke krvavé bitvě, která vstoupí do našich dějin jako Bitva u Sudoměře.
Pokračovat ve čtení...

Stolové hory a Broumovské stěny ll.

Stolové hory a Broumovské stěny ll.

Sobotní ráno nám poletí vstříc, budeme u cesty stát... a s vílou Aťkou celý den pochodovat. Broumovské stěny jsou proklatě nebezpečné, v bludišti skalních měst již mnoho pěšáků zhynulo, když ztratilo správnou cestu. Proto nás těší doprovod domorodkyně, která se nás nezištně ujme. I díky ní se tento den neztratíme a plně si osvěžující skalatý hřeben užijeme.
Utaháni pak neděli trochu ošidíme. Krása stolové hory Ostaš a nedaleké Kočičí skály nám však mnohé vynahradí.
Pokračovat ve čtení...

Silvestrovské menu: Skalní věž pod Zeleným vrchem, vyhlídková cesta Pošumavím a fata morgána

Silvestrovské menu: Skalní věž pod Zeleným vrchem, vyhlídková cesta Pošumavím a fata morgána

Silvestrovské menu si jistě každý z nás představuje jinak. V minulosti jsme si ho často připravovali s přáteli na chatě ve Ktiši a na Silvestra vyráželi na náročné celodenní pochody; tu na 16 km vzdálenou Kleť (1 084 m n. m.), jindy na bližší Chlum (1 191 m n. m.). Nyní se po letech pauzy znovu k silvestrovským vandrům vracíme a, myslím, je to všem ku prospěchu. 
Letošní poslední den roku se mimořádně vydařil a tak jsme v dobře smíchaném koktejlu ochutnali jinovatkou ozdobenou krajinu jižních Čech, zasněžené Pošumaví, a já i třešínku v podobě nevšedního zážitku jevu nazvaného fata morgána, kdy se mi při pohledu zpět od Bukové hory zjevily siluety vysokých stolových hor v místech nížin Českobudějovické pánve.
Pokračovat ve čtení...

České Žleby - čtvero ročních období

České Žleby - čtvero ročních období

Nepatrně zavádějící název si tři dny májových toulek po okolí Českých Žlebů plně zaslouží. Přestože se to zdá nemožné, zažili jsme během nich jaro, léto, podzim i zimu. Počasí dělalo neskutečné kotrmelce a tak zatímco v pátek na vrcholku Kapradi kolem nás poletovaly babočky admirál, druhý den ráno už padaly z nebe sedláci a všude bylo rázem bílo. Putování kolem Radvanovického hřbetu a Žlebského vrchu provázela hustá podzimní mlha, a při túře v Bavorském lese zase rozhlednu Haidel zdobila tající ledová krusta.
Pokračovat ve čtení...

Na atraktivní vrcholy Železnorudska I.

Na atraktivní vrcholy Železnorudska I.

Polom, Sklářský vrch, Špičák, Svaroh, Velký Kokrháč a Ostrý

Podzim pootevřel vrátka a my jimi tajně proklouzli na několik zajímavých vrcholů Šumavy. Těšit jsme se mohli ze samoty hřebenu Polomu, ale také jsme sdíleli radost s mnoha dalšími poutníky při výhledech z nové rozhledny na Špičáku, výstupu na Svaroh, s přechodem Královského hvozdu hřebenem přes Velký Kokrháč na Ostrý, i tajemství mlhou zahalené nejvyšší hory Šumavy, Velkého Javoru.
Předpověď počasí slibovala loterii, ve které jsme si v sobotu vytáhli žolíka v podobě krásného počasí, a pár kapek nám spadlo na hlavy až poslední hodinku našeho třídenního vandrování.
Pokračovat ve čtení...

Český ráj - III. Hruboskalsko

Český ráj - III. Hruboskalsko

Neděli věnujeme oblasti Hruboskalského skalního města, s cílem dojít k reliéfům vytesaným ve skalách u Kopicova statku. Projdeme si tak nejen známé skalní město, ale i turistickými značkami nedotčenou oblast, která nás mile překvapí. Výšlap zahájíme u bývalých lázní Sedmihorky.
Pokračovat ve čtení...

Naučné stezky v okolí Kašperských Hor

Naučné stezky v okolí Kašperských Hor

Zlatá horečka sice již dávno v Kašperských Horách odezněla, přesto stopy po dolování zůstávají v krajině stále patrné. Nejen Amálino údolí Zlatého potoka je protkáno mnoha štolami, z nichž do některých můžete díky novým Naučným stezkám a Vycházkovým okruhům nahlédnout. Dýchne na vás nejen historie minulých století, ale i řádně prochlazený vzduch vyvěrající z útrob podzemí. Různě propletených stezek je dnes sedm a my si většinu z nich postupně prošli.
Kašperské Hory jsou mimořádně zajímavým místem pro přírodu milovné turisty a nemusí je lákat jen nedaleký hrad Kašperk
Překvapit mohou i zvláštní kaplička v Pohorsku, zámeček v sousedním Záluží, Strašínská jeskyně a krásný barokní kostel, také ve Strašíně
Pokračovat ve čtení...

Na běžkách ke Knížecím Pláním a Březníku

Na běžkách ke Knížecím Pláním a Březníku

Vzít či nevzít s sebou běžky? To je jistě v letošní zimě, která se podobá středomořské, kardinální hamletovská otázka. Ani Šumava totiž nedává na přelomu ledna a února jasnou odpověď. Do Ubytovny Kameňák NP Šumava v Borové Ladě jedeme tak plni otázek. A jak to nakonec dopadlo?
Pokračovat ve čtení...

Stádlecký empýrový  řetězový most

Stádlecký empýrový řetězový most

Technická památka Stádlecký most je jediným dochovaným empýrovým řetězovým mostem v České republice a má hodně zajímavou historii. V letech 1847-48 ho postavil Vojtěch Lanna podle projektu ing Gassnera a B. Schnircha v Podolsku, kde překlenul Vltavu. 
Ve třicátých letech 20. století však nad ním byl postavený most nový, železobetonový, protože se počítalo s napuštěním přehrady Orlík. Řetězový most by se tak ocitl pod hladinou vodní nádrže. Naštěstí to dopadlo jinak...
Pokračovat ve čtení...

Tetřevím domovem na dosah k Roklanu

Tetřevím domovem na dosah k Roklanu

Po asi deseti letech se vracím do problematických míst Šumavského NP, kde jsou cesty přehrazeny l. zónami, které zbytečně zabraňují vstupu do turisticky atraktivních míst. Tyto cesty, které staletí sloužily lidem, i ty novější, vystavěné vojenskými lesy, dnes zejí prázdnotou, a potkat na nich lze jen největší odvážlivce. Náš trek zabloudil do míst pod Studenou a Medvědí horu, k Novohuťským močálům, Roklanskému potoku a Rokytce.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.