Kategorie Česká republika 14. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Zvůle a Ďáblův chléb, krásné místo v nitru Česká Kanady

Zvůle a Ďáblův chléb, krásné místo v nitru Česká Kanady

Projít se krajinou nedaleko Kunžaku stojí určitě za to! Zvláště čistý lesní rybník Zvůle a jeho okolí se spoustou balvanů láká k bližšímu prozkoumání. Nejzajímavější je nedaleké seskupení balvanů, z nichž největší je rozříznut jako bochník chleba. Říká se mu proto Ďáblův chléb... 
Pokračovat ve čtení...

Výlet na Moravu a do Slezska II.

Výlet na Moravu a do Slezska II.

Přináším pokračování z putování po moravských a slezských krásách. Podruhé se společně vydáváme na výlet. Tentokrát zavítáme do malebných, dřevěných srubů na Pustevnách, vystoupáme na vrchol Radhošť, ale také se projdeme Valašským muzeem v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Nenechte se zdržovat a pojďte s námi .-).  
Pokračovat ve čtení...

Vyhlídky Jizerských hor l. - Ještěd, Jizera, Smrk

Vyhlídky Jizerských hor l. - Ještěd, Jizera, Smrk

Jizerky jsou populární především díky zimnímu období a mnoha upraveným běžkařským tratím. Jejich krása ale vyniká v každém ročním období, byť je vždy trochu jiná. Naše letní objevování zalesněné hornaté krajiny stačilo poodkrýt mnoho krásných míst, bizarních skal a dalekých výhledů.
První dva dny slézáme nejvyšší vrcholy Jizerek, Jizeru a Smrk. Ještě předtím však při příjezdu stíháme navštívit vrchol Ještědu, byť tentokrát pouze kabinkovou lanovkou.
Pokračovat ve čtení...

Inverze na Javorníku a trek okolím Kvildy

Inverze na Javorníku a trek okolím Kvildy

Podzim často poznamená inverze, kdy se v údolích topíme v bezedné mlze, zatímco na horách si užívají sluníčka a tepla. Šumava je jedním z míst, které z nízké oblačnosti vykukují často a to je pádný důvod ji v těchto dnech navštívit. Javorník se svojí rozhlednou a fotogenickým okolím i trek do Kvildy a na Jezerní slať druhý den, splnily naše očekávání.
Pokračovat ve čtení...

CHKO České středohoří l.

CHKO České středohoří l.

"Musíme chodit na pohodu, ne na krev..." snažím se zmírnit v autě optimismus kamarádů, zvlčelých a vyhladověných po dlouhé, byť chabé zimě. "Víte přece jak na tom jsem... !", dodám ještě, abych svá předchozí slova zvýraznil. Čekají nás nevysoké, ale zřetelně na první jarní procházky převýšením nepříjemné vrcholky Českého středohoří.
První dva dny vystoupáme na Sedlo, Varhošť, Milešovku, Sukoslav, někteří sběratelé nejvyšších vrcholků i na několik dalších (Kletečná, Pařez, Kleč). Očekávání splní i prohlídka královského města Litoměřice, kde jsme se ubytovali.
Pokračovat ve čtení...

Kolem horní Malše k Louzku

Kolem horní Malše k Louzku

Přesně po roce má prvomájové putování kolem jihočeské řeky Malše pokračování. Loni jsme pohlédli za hradby Pořešína, letos dobudeme zříceninu Louzku. Většina trasy bude kopírovat území přírodní památky Horní Malše, s cílem v Rychnově nad Malší, a je vyznačena i jako Zemská cesta, která spouje deset hradů Jižních Čech a Dolního Rakouska.
Pokračovat ve čtení...

Větrnou smrští k Poledníku

Větrnou smrští k Poledníku

Zimní Šumava je trochu jiná, ale stejně krásná jako ta letní a stojí za to ji blíže poznat. Dnes již existuje množství průběžně rolbou protahovaných tras pro běžkaře, které na sebe vzájemně navazují a tak není problém postupně si projet celou Šumavu od Nýrska po Lipno nad Vltavou. I v okolí Prášil je mnoho nových tras a ty nás nalákaly na jeden z lednových, větrných víkendů.
Pokračovat ve čtení...

Melancholie Jeleních Vrchů

Melancholie Jeleních Vrchů

Jedním z taháků Šumavy je jistě Schwarzenberský kanál, dílo které vzbuzuje obdiv a Jelení Vrchy zase vhodným místem, odkud lze jeho okolí poznat. Jeleními Vrchy prochází i nejstarší jihočeská naučná stezka - Medvědí stezka, v dosahu je atraktivní a hojně navštěvované Plešné jezero, s nejvyšší horou české části Šumavy Plechým. 
My jsme během tří tuláckých dnů spojili známé s objevitelským a zamířili také do opuštěných míst mimo značené a prochozené turistické trasy. Splín zadumané listopadové krajiny nerušily davy turistů a tak jsme si ji mohli v klidu vychutnat.
Pokračovat ve čtení...

Český ráj - III. Hruboskalsko

Český ráj - III. Hruboskalsko

Neděli věnujeme oblasti Hruboskalského skalního města, s cílem dojít k reliéfům vytesaným ve skalách u Kopicova statku. Projdeme si tak nejen známé skalní město, ale i turistickými značkami nedotčenou oblast, která nás mile překvapí. Výšlap zahájíme u bývalých lázní Sedmihorky.
Pokračovat ve čtení...

Balónem nad Český Krumlov

Balónem nad Český Krumlov

Sny se mají plnit. Tedy alespoň ty, které jsou splnitelné. U mnohých mezi ně jistě patří let balónem. Nevím, jestli ještě dnes děti čtou verneovky, v kterých je let balónem často hlavním mottem, ale pro mne se staly knihy Pět neděl v balónu, Cesta kolem světa za osmdesát dní, či Dva roky prázdnin, velkou motivací pro klukovská toulání.
Proč tedy let balónem nezkusit? V loterii mezi letem nad Hlubokou nebo Krumlovem nakonec zvítězil Český Krumlov. Byl jsem tomu rád, přece jen okolí svého bydliště znám mnohem víc. 

Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.