Kategorie Česká republika 18. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Vzhůru na Onen Svět

Vzhůru na Onen Svět

Dívat se na svět lze všelijak. Zdá se, že nejlépe by to mohlo jít přes růžové brýle. Potom ale může nastat problém, když je sundáte. My na to půjdeme jinak - od lesa. Od lesa, u kterého stojí horská chata s rozhlednou a názvem Onen Svět. Porozhlédnout se z Onoho Světa jistě přinese leccos zajímavého. 
Pokračovat ve čtení...

Český ráj - Hruboskalsko a brdský Třemšín z Rožmitálu

Český ráj - Hruboskalsko a brdský Třemšín z Rožmitálu

Na konci října 2016 si naše turistická skupina (zlivský Rony, strakonický Roman, zlivský Venca a jeho bratr Franta z Prahy) naplánovala vícedenní pobyt s ubytováním v Českém ráji. Nakonec však turistu nejvyšší kategorie Ronyho zradila dolní páteř při opravě svého automobilu a Romana na turistické trasy nepustily zdravotní potíže v rodině. Takže jsme zůstali jen dva a čtyři etapy jsme se rozhodli  realizovat sami cestováním z matičky Prahy i s ohledem na aktuální stav počasí v jednotlivých krajích České republiky.
Pokračovat ve čtení...

Ostrovy přírody Českého středohoří lll.

Ostrovy přírody Českého středohoří lll.

Poslední den je bouřlivý. Krutý severní vitr v noci přinesl první sněhové vločky a tak jsme rádi, že plujeme neklidným mořem dobře skryti mezi vysokými horami několika spolu sousedícich ostrůvků. Postupně objevujeme krásu některých z nich a stoupáme vzhůru na jejich vrcholy.
Pokračovat ve čtení...

Větrnou smrští k Poledníku

Větrnou smrští k Poledníku

Zimní Šumava je trochu jiná, ale stejně krásná jako ta letní a stojí za to ji blíže poznat. Dnes již existuje množství průběžně rolbou protahovaných tras pro běžkaře, které na sebe vzájemně navazují a tak není problém postupně si projet celou Šumavu od Nýrska po Lipno nad Vltavou. I v okolí Prášil je mnoho nových tras a ty nás nalákaly na jeden z lednových, větrných víkendů.
Pokračovat ve čtení...

Cyklisťák

Cyklisťák

Cyklistický kurz 3. C (Gymnázia Strakonice) konající se od 7. června do 11. června po krásách Šumavy, přesněji Sušicka a Annína, pod vedením pana profesora Jandy, Plačka a Navrátila.
Pokračovat ve čtení...

Beskyde, Beskyde

Beskyde, Beskyde

Beskyde, Beskyde, kdo po tobě ide, černooký bača ovečky zatáčá, černooký bača ovečky zatáčá...
Tato píseň ve mně v dětství vyvolávala dojem daleké horské krajiny, oblých travnatých kopců, po nichž se pasou houfy ovcí. Tehdy populární večerníček Pohádky ovčí babičky patřil právě do Beskyd...
Tak to kdysi jistě bývávalo, dnes však jsou mnohé vrcholy těchto krásných hor zalesněny a velkých ovčích stád se v nich nedočkáte. Ale to je snad jediné, co vás může při putování po hřebenech Moravskoslezských Beskyd mrzet.

Pokračovat ve čtení...

Na běžkách ke Knížecím Pláním a Březníku

Na běžkách ke Knížecím Pláním a Březníku

Vzít či nevzít s sebou běžky? To je jistě v letošní zimě, která se podobá středomořské, kardinální hamletovská otázka. Ani Šumava totiž nedává na přelomu ledna a února jasnou odpověď. Do Ubytovny Kameňák NP Šumava v Borové Ladě jedeme tak plni otázek. A jak to nakonec dopadlo?
Pokračovat ve čtení...

Prácheňskem mezi kapkami deště k Blatné

Prácheňskem mezi kapkami deště k Blatné

Jen zvolna přechází kopcovité Prácheňsko do krajiny rybníků kolem Blatné. V zemi zamyšlenou, kde kameny čerti vrší do podivných struktur připomínající obří náramky a které pak v hněvu znovu rozhazují jako vrchcáby po širém okolí. Těch kamenů jsou všude stovky, tisíce a stejně jako v dávných dobách i dnes poutají lidskou pozornost. 
Jednou z možností, jak některé z nich poznat, je projít si naučnou stezku Okolím viklanu a nechat se okouzlit zdejší zvláštní, pestrou krajinou, plnou lesů, vod i strání. A pokud vás náhle zaskočí nepřízeň počasí, vydejte se na prohlídku zámku ve Lnářích.
Pokračovat ve čtení...

Opuštěná Ktišská hora

Opuštěná Ktišská hora

Jednou z posledních vysokých hor Šumavy, posléze sestupující do předhůří, je dvojvrchol Ktišské hory (911 m n. m.) a o 7 m nižšího Mackova vrchu. V minulosti se na jejich svazích rozkládalo hned několik vesniček, po kterých zbyly jen rozlehlé pastviny ukryté v lesích. Letošní opakované babí léto bylo dobrou pozvánkou k výletu a tak jsme využili inverzi a ohřáli se krásnými výhledy.
Pokračovat ve čtení...

Podruhé na kole aneb kam nás tentokrát dovedou cesty po okolí Strakonicka

Podruhé na kole aneb kam nás tentokrát dovedou cesty po okolí Strakonicka

Podzimní počasí, ač nevyzpytatelné a velmi bohaté na přeháňky, nám pořád ještě dovoluje vyrazit někam na kratší vyjížďku, a tak neváhám a opět Vám přináším další díl cyklistiky. „Máš místo mozku z piva kostku,“ konstatuje Škopková (H. Růžičková). „A máme po ptákách,“ zakončuje nepodařenou podívanou jedna babka. Vzpomínáte si na tyto nezapomenutelné výroky? Ne? Nevadí, tak si najděte starou VHS, či DVD Slunce, seno…a osvěžte si paměť. Ti, co vědí, o čem je řeč, tak Vás zvu do rodné vesničky režisére Zdeňka Trošky – Hoštic u Volyně.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.