Kategorie Česká republika 3. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Český ráj - II. Bozkovské jeskyně, skalní bludiště Kalich-Chléviště, Klokočské skály

Český ráj - II. Bozkovské jeskyně, skalní bludiště Kalich-Chléviště, Klokočské skály

Druhý den již využijene plně turisticky. Čeká nás prohlídka Bozkovské jeskyně, průstup skalními městy Kalichu a Chléviště, jeskyně Postojna, Klokočské skály a na závěr i zřícenina hradu Rotštejn.
Pokračovat ve čtení...

Silvestrovský Libín - rozjímání nad světem a životem vůbec

Silvestrovský Libín - rozjímání nad světem a životem vůbec

Libín, Na Skalce, Rohanovský vrch
Po několikaleté pauze jsme se vrátili k tradici silvestrovských výšlapů a vydali se k šumavskému Libínu. A protože jsou v dohledu tohoto známého vrcholu další tisícovky, trasu jsme tomu přizpůsobili. Ačkoli šlo o nenáročný trek, po vánočních hodech nám bohatě stačil. 
Pohledy ze skály Rohanovského vrchu a především z libínské rozhledny, v době, kdy už se slunce sklánělo k západu, nás naladily na dlouhou a hlučnou silvestrovskou noc.
Pokračovat ve čtení...

Javorná, Hadí vrch a trek nad Křemelnou

Javorná, Hadí vrch a trek nad Křemelnou

Tenhle vandr jsem si užil. Na moje narozeniny mi totiž přišli popřát jako první dva strážci Národního parku Šumava. Přímo do stanu ke Křemelné a už v půl šesté ráno. Místo Happy Birthday ale citovali nějaký podivný, bezduchý zákon, za což si vzali 200,-Kč. Udělali mi tím opravdu velkou radost! Slíbil jsem jim, že o nich na oplátku do Šlápot něco hezkého napíšu a tak to i činím.
Můžete se tak dočíst nejen o Slavnosti kaše v Horažďovicích, výstupu na Javornou, orchidejích Hadího vrchu, vandru kolem Prášil a Křemelné, ale i o tom, jak přírodu milovní turisté nejsou v Národním parku Šumava vítáni.
Pokračovat ve čtení...

Za kameny a skálami Novohradských hor (II.)

Za kameny a skálami Novohradských hor (II.)

Hojná Voda je malá víska ležící přímo pod Kraví horou. Ta spolu se sousední Kuní horou a Vysokou tvoří dominantu východní části Novohradských hor. Tyto tři vrcholy mají jedno společné, a to mohutné skály a skalní bloky na svých vrcholech.
Zlatavé listí buků naladilo krajinu do zářivých barev a byla radost putovat lesy okolo Hojné Vody. Nová naučná stezka Prales Hojná Voda a kamenné ochozy Vysoké se tak staly cílem druhého dne našeho putování podzimní přírodou. Krátká zastávka u poutního kostela v Dobré Vodě pak jeho završením.
Pokračovat ve čtení...

Za pratury a zubry evropskými ke Křišťanovu

Za pratury a zubry evropskými ke Křišťanovu

Když před osmi sty lety vymřel v Čechách pratur, zdálo se, že je to jednou provždy. Velkým překvapením tak dnes je, že se téměř identické zvíře k nám znovu vrací. Jak je to možné? Inu pomohla k tomu dnešní moderní genetika a prapředci dnešních krav se díky ní mohli přestěhovat z Nizozemska do šumavského Křišťanova
Nedalo nám to a jeli jsme se jednoho krásného letního dne na pratury podívat.
A protože atraktivní je i okolí šumavské vísky Křišťanov, prošli jsme se nádavkem krásnou přírodou kolem vrchů Skaliny (958 m n. m.) a Skelný (947 m n. m.) do vysoko položené vsi Koryto. Jen díky tomu jsme spatřili i výběh s několika zubry evropskými.

Pokračovat ve čtení...

Cesta do hlubin šumavské minulosti

Cesta do hlubin šumavské minulosti

S nostalgií mnozí starousedlíci navštěvují místa, kde z šumavských, dříve prosperujících obcí, osad a samot, zůstaly jen křovinami zarůstající ruiny, plné utajených příběhů, které nás opět, po mnoha letech, oslovují. Jedním takovým místem je bývalá obec Wunderbach, česky doslova "čarovný potok", která díky své nepřístupnosti zůstala dobře zachována.
Pokračovat ve čtení...

Jak projít VVP Boletice

Jak projít VVP Boletice

Přestože vrchol vojenského prostoru Boletice, Velký Plešný, již máme zdolaný vícekrát, vybrali jsme si ho za cíl nedělního výšlapu po nějaké době znovu. Tentokrát půjdeme z Chvalšin cestami, které jsou pro nás neznámé.
Pokračovat ve čtení...

Prvomájové vandrování kaňonem Malše

Prvomájové vandrování kaňonem Malše

Zatímco rozvité květy třešní omámily vůní kdejakou zamilovanou dvojici, nás tento letitý zvyk nechal chladnými. I když, jak se to vezme, přesvědčte se sami...
Jistota příjemně stráveného dne touláním se jarní přírodou nám dokonale nahradí prvomájové manifestace všeho druhu, tolik oblíbených především v matičce Praze, a skalnaté údolí Malše, spolu s překrásně situovanou zříceninou pořešínského hradu, jen potvrdí smysluplnost naší volby. Nedaleké vrcholky Slepičích hor - Kohout se Slepicí, i kolem nich rozběhlá kuřata, ohlídají naše kroky ve složitém terénu.

Pokračovat ve čtení...

Lužické a Žitavské hory l.

Lužické a Žitavské hory l.

Příroda severu Čech má své neopakovatelné kouzlo, které jsme začali dúkladněji objevovat teprve v posledních několika letech. Po jarním putování Krkonošemi se naše pozornost obrátila k západu. Lužické hory, pozvolna se zabarvující do pestré palety podzimu, byly krásné, přívětivé a živé.
Pokračovat ve čtení...

Vítkův hrádek - nejvýše položený hrad v Česku

Vítkův hrádek - nejvýše položený hrad v Česku

Desítky let se k zřícenině Vítkův hrádek mohli přiblížit pouze příslušníci pohraniční stráže. Blízkost železnou oponou střežené česko-rakouské hranice znamenala, že toto místo jako by neexistovalo. Hned v sousedství hradu vyrostla železná konstrukce hlídkové věže a kraj se nadlouho ponořil do chmurných hlubin nostalgie.
Teprve po rozpadu socialistického bloku se k Svatému Tomáši znovu začali vydávat výletníci. Atraktivitu pohraničí zvyšovalo objevování neznámých míst - vysídlených obcí, z kterých často zbyly jen ruiny a polámané křížky u dávno opuštěných a zarostlých cest.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.