Kategorie Česká republika 7. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Chřiby - sépiové malby ll.

Chřiby - sépiové malby ll.

Tajemné pěšinky a staré lesní cesty nás vedou na další zajímavá a krásná místa hor, které jsou poslední výspou Karpatského oblouku. Divokost hor byla sice časem zjemněna, jejich tvar zaoblen, přesto si v mnoha částech zachovala onen zvláštní charakter Karpat, s mnoha úzkými, hlubokými dolinami a hřebeny často ozdobenými unikátními kamennými skulpturami.
Pokračovat ve čtení...

Kratochvíle a okolí, zábava na druhou

Kratochvíle a okolí, zábava na druhou

Nejen krásný zámeček Kratochvíle, ale i nedaleké královské město Netolice lákají návštěvníky už mnoho staletí. Když si k tomu přidáte tradiční rožmberský výlov rybníka Podroužku a procházku zajímavou okolní krajinou, můžete si být jisti nezapomenutelnými zážitky.
Pokračovat ve čtení...

Terénní cvičení v Harrachově část první

Terénní cvičení v Harrachově část první

Katedra geografie při Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích každoročně vyráží na konci května na týdenní terénní cvičení do rodiště jednoho z jeho hlavních pořadatelů, které se nachází v horském středisku v Krkonoších. Studenti si prozkouší své znalosti daleko od domovské půdy, a to jak z hlediska přírodních, ale i sociálních znalostí v rámci jejich oboru. Vítej, Harrachsdorfe, tedy Harrachove!
Pokračovat ve čtení...

Máchův poetický kraj, l. Okolí Máchova jezera

Máchův poetický kraj, l. Okolí Máchova jezera

Je to k nevíře, ale krajinu kolem Máchova jezera jsem jel poznávat poprvé. Přitom pískovcové skály, divoké doly a kuželovité vrcholy sopečného původu jsou tak přitažlivé. Snažili jsme se během čtyř dnů vstřebat co nejvíce z krásné přírody a zavítali i na několik známých hradů. Počasí k vandrování bylo ideální, méně již pro máchání kecek v Mácháči. To nám ale zase tolik nevadilo. První dva dny jsme věnovali Bezdězu, zřícenině hradu Jestřebí a Hradčanským stěnám.
Pokračovat ve čtení...

Vyhlídky Jizerských hor ll. - Polední skály, Jizerka

Vyhlídky Jizerských hor ll. - Polední skály, Jizerka

Třetí den jdeme ze Smědavy k Poledním skalám a Frýdlantskému cimbuří, které nás nadchne pohádkovými skalami s mnoha výstupy, a pak přes sedlo Holubníku na Černou horu.
Další den zamíříme rozpálenou krajinou na Jizerku, jedno z nejstudenějších míst u nás. Sestoupíme k hraniční řece Jizeře a přes Jelení stráň, Pytlácké kameny a slať Černá jezírka se vrátíme na Smědavu.
Pokračovat ve čtení...

Přejezd České republiky za 7 dní

Přejezd České republiky za 7 dní

Aneb na kolech od Aše až po Jablunkov. To byl název další bláznivé akce, do níž jsem se vrhl. Navíc opět značně nízkorozpočtové, jelikož se spalo v přírodě, nakupovalo v supermarketech a všechen ostatní čas zabírala jízda na kole. A že jsme si jí užili!
Pokračovat ve čtení...

Přes Soumarské rašeliniště na Stožeckou kapli a trek kolem vrchu Pomezný

Přes Soumarské rašeliniště na Stožeckou kapli a trek kolem vrchu Pomezný

Začít den, kdy padají teplotní rekordy, pochodem přes plochu rozpálené rašeliny jistě není ten nejlepší nápad. V případě nové naučné stezky Soumarské rašeliniště jsme ale museli udělat výjimku. Z rozhledny jsme si tak předem prohlédli Stožeckou horu, která za svým vrcholem skrývá krásnou Stožeckou kapli.
Další den pak zbyl na průzkum nové turistické značky z Kunžvartského sedla k německé hranici a na nahlédnutí do horní části údolí říčky Řasnice.
Pokračovat ve čtení...

Saské Švýcarsko a Tiské stěny l.

Saské Švýcarsko a Tiské stěny l.

Pastýřská stěna, Bastei, Lilienstein

Národní park Saské Švýcarsko
přitahuje návštěvníky svojí malebnou krajinou plnou stolových hor, úžasných skalních měst a hlubokých temných roklin. Od NP České Švýcarsko ho odděluje pouze státní hranice a proto se pro celé území ujal název Českosaské Švýcarsko.
Z bohaté nabídky turisticky atraktivních lákadel jsme si pro první den vybrali Bastei, s kamenným mostem překlenující propast Mardeltelle, a výstup na stolovou horu Lilienstein, nepřehlédnutelnou dominantu kraje.

Pokračovat ve čtení...

Od ledovcových jezer Královského hvozdu k výhledům na Prsa Matky Boží

Od ledovcových jezer Královského hvozdu k výhledům na Prsa Matky Boží

Jedním z taháků Šumavy jsou jezera Královského hvozdu, Černé a Čertovo. Stezka, která je spojuje, vystoupá do sedla mezi známý Špičák a vrchol Rozvodí. Jen trochu pozadu v návštěvnosti zůstává vrchol Pancíře s historickou horskou chatou a s ní spojenou rozhlednou. Z ní uvidime, podle mnohých, nejkrásnější vrchol Šumavy Prsa Matky Boží.
Tyto cíle na nás čekají v prvním prosluněném víkendu měsíce září. A jako bonus pak dlouhý sestup z Pancíře a Můstku přes Čachrov na pohádkovou vlakovou zastávku Nemilkov/Velhartice.
Pokračovat ve čtení...

Za skalními vyhlídkami Žďárských vrchů

Za skalními vyhlídkami Žďárských vrchů

Žďárské vrchy jsou nejvyšší částí Českomoravské vrchoviny. Jejich vrcholy často poskytují skvělé výhledy z vysokých skal a většinou jsou dostupné nejen pro horolezce, ale i pro turisty. Vzniklo zde mnoho kamenných moří a skalních útvarů, z nichž jsou nejznámější Čtyři palice, Dráteničky, Devět skal, Zkamenělý zámek nebo Pasecká skála.
CHKO Žďárské vrchy byla vyhlášena v roce 1970 a zahrnuje vyváženou kulturní krajinu s významným zastoupením lesů a přirozených ekosystémů.
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.