Kategorie Hrady, zámky a muzea 3. strana

Řadit články od nejnovějšíchnejoblíbenějšíchnejkomentovanějších

Otočme zaprášené listy autorů 19. století aneb Ratibořice a Hronov

Otočme zaprášené listy autorů 19. století aneb Ratibořice a Hronov

Jako literární nadšenkyně jsem nemohla ve východních Čechách vynechat zvučně znějící místa Ratibořice- Babiččino údolí a Hronov. Cíl výpravy byl jasný: po stopách Boženy Němcové a Aloise Jiráska. Mise zdárně splněna!
Pokračovat ve čtení...

Máchův poetický kraj, l. Okolí Máchova jezera

Máchův poetický kraj, l. Okolí Máchova jezera

Je to k nevíře, ale krajinu kolem Máchova jezera jsem jel poznávat poprvé. Přitom pískovcové skály, divoké doly a kuželovité vrcholy sopečného původu jsou tak přitažlivé. Snažili jsme se během čtyř dnů vstřebat co nejvíce z krásné přírody a zavítali i na několik známých hradů. Počasí k vandrování bylo ideální, méně již pro máchání kecek v Mácháči. To nám ale zase tolik nevadilo. První dva dny jsme věnovali Bezdězu, zřícenině hradu Jestřebí a Hradčanským stěnám.
Pokračovat ve čtení...

Terénní cvičení v Harrachově část první

Terénní cvičení v Harrachově část první

Katedra geografie při Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích každoročně vyráží na konci května na týdenní terénní cvičení do rodiště jednoho z jeho hlavních pořadatelů, které se nachází v horském středisku v Krkonoších. Studenti si prozkouší své znalosti daleko od domovské půdy, a to jak z hlediska přírodních, ale i sociálních znalostí v rámci jejich oboru. Vítej, Harrachsdorfe, tedy Harrachove!
Pokračovat ve čtení...

Konopiště

Konopiště

Zámek Konopiště, kam nyní nahlédneme, byl kdysi hrad, postavený kolem r. 1294 Tobiášem z Benešova. Gotickou úpravu provedl počátkem 16. století Jiří ze Šternberka, renesanční pak roku 1605 Hodějovskými z Hodějova. Po roce 1725 byl barokně přestavěn Janem Josefem z Vrtby. Od roku 1887 zámek patřil k majetku F. Ferdinanda d´Este, a pro změnu prožil romantickou úpravu. Nyní je v majetku státu.
Pokračovat ve čtení...

Oppidum v Třísově a Dívčí kámen

Oppidum v Třísově a Dívčí kámen

Vzpomínka na báječnou exkurzi s 1. B z Gymnázia Strakonice, která proběhla počátkem listopadu, tedy ve středu 3. 11. 2010. Pojďte si ji s námi připomenout a pohlédnout blíže na kulturu Keltů :-).
Pokračovat ve čtení...

Jarní Průhonice

Jarní Průhonice

Není tomu tak dávno, co jsem zde publikoval článek s fotografiemi zimní Šumavy. Bez povídání, jen tak, aby se člověk mohl nechat unášet krásou zimní přírody (teď opravdu nehovořím o fotografiích, ale o tom, co na nich je).
Mezitím se nám rok posunul do dalšího období a my jsme s Hankou 18.5.2013 navštívili naše jarní poutní místo - Průhonický park. Tentokrát jsme měli štěstí jak na počasí, tak i na množství rozkvetlých rododendronů a azalek, kterých jsou v parku řádově tisíce.
Strávili jsme v té nádheře asi pět hodin a průřez toho, co jsme tam nafotili, Vám, milí čtenáři, opět předkládám k nahlédnutí s přáním, ať se Vám aspoň některé fotky líbí tak, jako nám se líbil celý pobyt.
A platí to dvojnásob zrovna v tyhle, opravdu nepěkné dny.
Pokračovat ve čtení...

Drážďany v čase vánočním

Drážďany v čase vánočním

"Vánoce, Vánoce přicházejí, zpívejme přátelé, po roce Vánoce, Vánoce přicházejí, šťastné a veselé...," tak začíná jedna z vánočních písní pana Borovce, Vomáčky a Dvořáka, kterou bych rád zahájil článek o německém městečku, kam jsme se během adventního času vydali na prohlídku. Bohužel v té době si zima vzala svůj oddychový čas, ale to krásám tohoto města tolik nevadilo. Vítejte v Drážďanech! (Willkommen in Dresden!)
Pokračovat ve čtení...

Do roka a do dne... I. Šípská Fatra, Skorušina

Do roka a do dne... I. Šípská Fatra, Skorušina

Loňský nedokončený přechod posledního kousku roháčského hřebene nás nenechal v klidu. I proto se přesně po roce znovu vydáváme do strmých hor Slovenska, v době, kdy znovu hrozí silné bouře a nejisté počasí. Splní se nám sen a podaří se Skriniarky přejít? První den nás nalákala Šípská Fatra a zapomenutý dvojvrchol skalnatého Šípu. Ani druhý se nás Roháče nedočkají, zamíříme na hřeben Skorušiny, ráj vlků a medvědů.
Pokračovat ve čtení...

Kameny České Kanady ll.

Kameny České Kanady ll.

Ďábelskou prdel již máme za sebou, ale stále ještě kolem Zvůle zůstává mnoho neobjevených míst, kde divutvorná kouzla přírody modelují skály a balvany do neskutečných tvarů. Znovu procházíme krajinu České Kanady a zůstáváme udiveni nad její dokonalou krásou. A přestože nám tentokrát težké brány hradu Landštejnu, kam jsme také chtěli zavítat, zůstaly uzavřeny, jiné se nám zase zlehka pootevřely.
Pokračovat ve čtení...

Blatná

Blatná

Ačkoli občas venku vítr sviští a teploty se chýlí k bodu mrazu, pokuste se vyrazit ještě třeba už naposledy před zimou někam na kole. Co třeba na Blatensko?
Pokračovat ve čtení...

Nejoblíbenější fotografie

Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Fotografie Fotografie
Zavřít přihlášení

Přihlásit se

Přihlašte se do svého účtu na Šlápotách:

Zapomenuté heslo Registrace nového uživatele

Fotografie
Zavřít Přehrát Pozastavit
Zobrazit popis fotografie

Vítr skoro nefouká a tak by se na první pohled mohlo zdát, že se balónky snad vůbec nepohybují. Jenom tak klidně levitují ve vzduchu. Jelikož slunce jasně září a na obloze byste od východu k západu hledali mráček marně, balónky působí jako jakási fata morgána uprostřed pouště. Zkrátka široko daleko nikde nic, jen zelenkavá tráva, jasně modrá obloha a tři křiklavě barevné pouťové balónky, které se téměř nepozorovatelně pohupují ani ne moc vysoko, ani moc nízko nad zemí. Kdyby pod balónky nebyla sytě zelenkavá tráva, ale třeba suchá silnice či beton, možná by bylo vidět jejich barevné stíny - to jak přes poloprůsvitné barevné balónky prochází ostré sluneční paprsky. Jenže kvůli všudy přítomné trávě jsou stíny balónků sotva vidět, natož aby šlo rozeznat, jakou barvu tyto stíny mají. Uvidět tak balónky náhodný kolemjdoucí, jistě by si pomyslel, že už tu takhle poletují snad tisíc let. Stále si víceméně drží výšku a ani do stran se příliš nepohybují. Proti slunci to vypadá, že se slunce pohybuje k západu rychleji než balónky, a možná to tak skutečně je. Nejeden filozof by mohl tvrdit, že balónky se sluncem závodí, ale fyzikové by to jistě vyvrátili. Z fyzikálního pohledu totiž balónky působí zcela nezajímavě.